Košíky, nože a ticho lesa přerušované jen šustěním listí. Houbaření, pradávný rituál v srdcích Čechů, zažívá v roce 2025 nebývalý rozkvět. Nejde však jen o bohatou úrodu… je to fenomén, jenž propojuje tradici, vědu a touhu po návratu k přírodě.
Lesní hostina roku 2025
Letošní rok je pro houbaře mimořádně štědrý. Díky příznivému počasí se lesy plní hřiby smrkovými, kozáky i křemenáči. Na vlhčích místech se objevují lišky a ryzce a okraje luk zdobí vysoké bedly. Mykologové hovoří o výjimečné druhové pestrosti, která láká do přírody i ty, kteří by jinak zůstali doma. Košíky se tak plní nejen tradičními úlovky, nýbrž i méně známými, avšak neméně chutnými druhy.
Návrat k moudrosti předků
Současný „myko-boom“ však není zapříčiněn jen bohatou úrodou. Houby se pro Čechy staly odpovědí na potřeby moderní doby. Lidé v nich hledají hned několik věcí:
- Zdraví a prevenci: Houby jsou bohaté na betaglukany posilující imunitu, antioxidanty a minerály. Z hlívy ústřičné se dnes dokonce vyrábějí doplňky stravy.
- Psychickou pohodu: Chůze lesem a soustředěné hledání hub funguje jako forma meditace, která snižuje stres a pomáhá najít vnitřní klid. Stalo se z ní jakési mindfulness na český způsob.
- Spojení s tradicí: Pro mnohé je houbaření návratem do dětství, k rodinným rituálům, společným smaženicím a předávání znalostí z generace na generaci.
Mykologie v digitálním věku
Fascinace houbami zasáhla i mladší generaci, která si k nim nachází cestu skrze moderní technologie. Instagramové profily plné fotografií úlovků, online kurzy mykologie a atlasové aplikace v mobilu se staly běžnou součástí houbařské výbavy.
Odborníci však varují před slepou důvěrou v aplikace na rozpoznávání hub. Ačkoli mohou být dobrým pomocníkem, jejich algoritmy nejsou neomylné a jediná chyba může mít fatální následky. Poslední slovo by měl mít vždy zkušený houbař či mykologická poradna.
Svoboda, kterou jinde neznají
Češi si často neuvědomují, jak výsadní postavení ve světě houbaření mají. Možnost volně sbírat houby v lese je v mnoha evropských zemích nemyslitelná. Například ve Francii či Itálii platí přísné denní limity, v některých regionech je dokonce nutné si zakoupit speciální povolení. Naše národní vášeň je tedy i projevem svobodného přístupu k přírodě, jehož bychom si měli vážit.
Zdroj foto: Pixabay