Představa misek plných sladkých modrých plodů bývá často vykoupena obavami z náročného pěstování, přestože realita je mnohem prostší. Kanadská borůvka totiž nepotřebuje exotické klima, nýbrž jen správně namíchaný kousek země a dostatek slunečních paprsků.
- Klíč k úspěchu tkví v kyselém pH půdy a použití rašeliny či pilin.
- Světlo jako hlavní motor pro sladkost a velikost sklizně.
- Správné rozestupy mezi keři s ohledem na jejich budoucí dvoumetrovou výšku.
- Vyvážené hnojení s důrazem na dusík a kontrola vlhkosti kořenového balu.
- Mrazuvzdornost rostliny a jednoduchá podzimní ochrana listím.
Základem je kyselý domov
Název sice vyvolává dojem dálav, leč tyto keře prosperují i u našich severních sousedů v Polsku, kde bývá podnebí citelně drsnější. Pokud tedy toužíte po bohaté nadílce, zapomeňte na běžný zahradní záhon. Borůvka vyžaduje specifickou péči o kořeny hned od prvního okamžiku. Vykopejte jámu o objemu alespoň deseti litrů a naplňte ji kyselou rašelinou smíchanou s pilinami. Nemáte-li piliny, postačí i směs rašeliny, písku a smrkové kůry.
Zatímco borůvka si v této kyselé lázni libuje, navrch patří jen skromná vrstva běžné zahradní zeminy. Mnoho lidí se pěstování obává, ale ve skutečnosti stačí dodržet tento půdní recept a rostlina se vám odvděčí. Při sázení více kusů mějte na paměti, že se z drobné sazenice časem stane dvoumetrový obr, pročež mezi nimi ponechte aspoň metru a půl široký rozestup.
Slunce v každé kuličce
Kam keř usadit? Odpověď je jednoznačná: tam, kde se opírá slunce. Ve stínu sice borůvka přežije, ba i poroste, ale plody budou drobné a jejich chuť vás nepříjemně překvapí svou kyselostí. Jen stálý přísun světla zaručí, že se v kuličkách vytvoří dostatek cukru. S tím souvisí i hospodaření s vodou. Borůvky milují vláhu, avšak nesmí stát v louži, která by způsobila hnilobu kořenů. Pravidelné odstraňování uschlých větviček pak keři pomůže dýchat a soustředit energii do nových výhonů.
Třebaže kanadské borůvky statečně odolávají mrazům až do mínus pětadvaceti stupňů, trocha podzimní péče jim prospěje. Stačí ke kmínkům přihrnout vrstvu listí, která poslouží jako přírodní peřina. Pokud máte pocit, že se keřík vyvíjí pomalu, dopřejte mu výživu s vyšším obsahem dusíku. První úrodu sice ochutnáte už druhým rokem, ale ta pravá, uspokojivá sklizeň přichází až s trpělivostí v letech následujících. Dokážete si představit ten pocit, když si ráno nasbíráte vlastní borůvky do jogurtu?
Zdroj: Autorský text
Zdroj foto: Pixabay
