Motor utichl a klíčky od auta zůstaly v údolí, protože dál už vede jen vzduchoprázdno a ocelové lano. Mürren není obyčejná vesnice, nýbrž orlí hnízdo přilepené na skále, kam se dostanete jen nejstrmější lanovkou planety.
Když se s tichým klapnutím zavřou dveře kabiny, není cesty zpět. Svět silnic, troubení a semaforů mizí, pročež se před vámi otevírá jen majestátní prázdnota údolí Lauterbrunnen. Lanovka Schilthornbahn není pro ty, kterým se točí hlava na štaflích. Během pouhých čtyř minut překoná výškový rozdíl 775 metrů, a to s brutálním sklonem 160 procent. Teprve když vám zalehnou uši změnou tlaku a chalupy dole se změní v titěrné tečky, uvědomíte si tu sílu. Jste zavěšeni nad propastí, naproti vám mlčky shlížejí giganti Eiger, Mönch a Jungfrau a vy stoupáte tam, kam se po staletí dalo dojít jen s mezky.
Tento technický zázrak funguje jako brána do jiného světa. Zatímco dole v údolí pulzuje turistický ruch, nahoře ve výšce 1 638 metrů se čas zpomaluje. Mürren se krčí na skalní terase pod masivem Schilthornu a působí, jako by tam byl přilepený nějakým mocným kouzlem. Silnice sem nikdy nevedla, ba ji ani nebylo kam postavit.
Kolébka lyží a Jamese Bonda
Ačkoliv dnes působí jako oáza klidu, historie tohoto místa je překvapivě divoká. Právě zde se psaly dějiny zimních sportů. Koncem devatenáctého století objevili potenciál zasněžených svahů britští nadšenci, kteří proměnili ospalou osadu v centrum dění. Málokdo tuší, že právě tady se v roce 1922 jely první slalomové závody na světě a později se zde konalo i historicky první mistrovství světa v alpském lyžování.
Duch starých časů dýchá i z hotelu Mürren Palace, jehož zdi pamatují evropskou smetánku. Dnes svahy křižují lyžaři, kteří si mohou užít šestnáctikilometrový sjezd až do údolí, nebo se vydat po stopách agenta 007. Slavná bondovka V tajné službě Jejího Veličenstva proslavila zdejší lanovku i otočnou restauraci na vrcholu, avšak Mürren si svou atmosféru drží i bez filmařského lesku.
Sousedé nad mraky
Život v izolaci vytváří specifická pouta. Celoročně zde žije jen něco málo přes čtyři sta lidí a většina se zná jménem. Není to skanzen pro turisty, nýbrž živá komunita, která funguje navzdory logistickým překážkám. „Teprve když se člověk odsud odstěhuje, uvědomí si, jak výjimečné to místo je. Mürren se nedá úplně popsat slovy, musíte ho zažít,“ líčí pro BBC místní obyvatelka Belinda Bühlerová.
V létě se bílé pláně mění v rozkvetlé louky plné ovcí a vodopádů. Stačí popojít kousek za poslední dřevěný dům ze třináctého století a jste sami. Ticho tu není prázdné, ale plné energie hor, které se nikdy neomrzí. Je to svět, kde auto nepotřebujete, protože vaše nohy a lanovka vás donesou všude, kam má smysl jít.
Zdroj: bbc.com
Zdroj foto: Pixabay