Možná to vypadá jako scéna z thrilleru o únosu, avšak realita je mnohem prozaičtější. Tisíce lidí po celém světě, včetně topmodelek a olympijských atletů, si večer dobrovolně přelepují rty speciální páskou. Cílem není ticho, nýbrž návrat k přirozenému fyziologickému nastavení.
Nos je na dýchání, ústa na jídlo
Zní to banálně, ale většina populace dýchá špatně. Během spánku nám často poklesne čelist, otevřou se ústa a začneme polykat suchý, nefiltrovaný vzduch. To vede nejen k chrápání a vysychání sliznic, ale i k horšímu okysličení mozku.
Autor bestselleru o dýchání James Nestor vysvětluje, že nos funguje jako dokonalá klimatizace. Zvlhčuje vzduch, ohřívá ho a zbavuje nečistot.
Ba co víc, v nosních dutinách se tvoří oxid dusnatý, plyn, který roztahuje cévy a snižuje krevní tlak. Když dýcháte ústy, o tento benefit přicházíte, pročež se ráno budíte unavení a s „mozkovou mlhou“, ačkoliv jste spali osm hodin.
Krása zadarmo
Vedle zdravotních aspektů má „Mouth Taping“ i nečekaný kosmetický dopad. Dlouhodobé dýchání ústy mění strukturu obličeje… brada ustupuje dozadu, tvář se protahuje a pod očima vznikají kruhy.
Držením zavřených úst a jazyka přitisknutého na horní patro (technika zvaná mewing) posilujete svaly čelisti a definujete lícní kosti.
Sociální sítě jsou plné srovnávacích fotografií, kde uživatelé po pár měsících lepení vykazují výrazně pevnější kontury obličeje bez použití výplní či drahých přístrojů.
Bezpečnost především
Pokud vás představa zalepené pusy děsí, začněte opatrně. Nepoužívejte izolepu ani silnou lepicí pásku na koberce. Na trhu existují speciální mikroporézní náplasti určené pro citlivou pokožku, které jdou snadno strhnout.
Není nutné zalepit celá ústa, stačí malý svislý proužek uprostřed rtů, který vám mentálně připomene, že mají zůstat u sebe.
Samozřejmě platí, že pokud máte ucpaný nos kvůli nemoci nebo vychýlenou nosní přepážku, tuto metodu nezkoušejte. Cílem je zlepšit dýchání, nikoliv se udusit. Pro většinu zdravých lidí je to však levný a efektivní hack, jak hacknout vlastní biologii.
Zdroj: The New York Times, Clean
