Reklama

Antibiotika s rozumem a rozvahou

Sdílet článek

Reklama

 

Reklama
'

Rezistence neboli odolnost bakterií k antibiotikům je jedním z nejzávažnějších problémů současné medicíny. Důvodů, proč antibiotika ztrácejí svoji účinnost, je několik. Jednak je to jejich nadměrné či neopodstatněné užívání, neuvážené předpisování některými lékaři, zneužívání v zemědělství nebo nedostatečně kontrolované používání ve veterinární praxi. Na druhé straně stojí velice ekonomicky náročný proces výzkumu nových antibiotik, který mnohdy nevede k úspěchu v podobě objevu nového, účinnějšího léčiva. Rezistence bakterií vůči antibiotikům představuje jednu z největších hrozeb pro lidské zdraví. Osvěta v této oblasti se proto jeví jako naléhavě potřebná. Za řadu chyb v užívání mohou totiž i pacienti sami. Proto se touto problematikou opakovaně zabývá i profesní organizace – Česká lékárnická komora. Ke konci tohoto roku byl celý týden věnován právě problematice antibiotické rezistence, tentokrát se zaměřením na děti. V České republice je výdej antibiotik vázán na lékařský předpis. Bohužel v řadě afrických a asijských zemí, ale i ve většině států USA jsou k dispozici bez lékařského předpisu, což má na vznik a šíření rezistence zásadní vliv.

„Za řadu chyb v užívání, a tedy za riziko, že v poměrně brzké době nám již antibiotika nepomohou a lidé budou opět umírat na nemoci dosud úspěšně léčitelné, mohou i pacienti sami. Mnozí totiž vyžadují předepsání antibiotik na běžné virózy jako je např. kašel, rýma, bolesti v krku, na které ovšem antibiotika neúčinkují,“ uvádí PharmDr. Helena Kutilová z Lékáren Nympharm. „Další chybou je špatné užívání antibiotik, kdy pacienti nedodrží dobu léčby stanovenou lékařem a antibiotika přestanou brát v okamžiku, kdy se jim uleví od příznaků nemoci. Problémem je také nerespektování časových rozestupů mezi jednotlivými dávkami, často zapomínají lék si vzít po 8 nebo 12 hodinách tak, jak určil lékař,“ dodává Helena Kutilová.

„Ke vzniku a šíření rezistence na antibiotika však někdy přispívají i samotní lékaři jejich unáhleným předepisováním bez předchozí kontroly hladiny tzv. CRP či zjištění citlivosti bakterií a volí širokospektrá antibiotika, která častěji ovlivňují rozvoj rezistence,“ uvádí Mgr. Jan Sahula z Lékáren Nympharm. „Právě hladina tzv. CRP nám dokáže určit, jestli se jedná o infekci bakteriální, tedy léčitelnou antibiotiky, nebo virovou, na kterou antibiotika neúčinkují. CRP test je možné si opatřit v lékárně a pacient se může i v domácích podmínkách lépe rozhodnout, zda léčbu zvládne pomocí volně prodejných léčiv nebo zda je nutná návštěva lékaře,“ dodává Jan Sahula.

„Používání antibiotik ve veterinární medicíně a v zemědělství je mnohem více rozšířeno a méně kontrolováno než v medicíně humánní. V řadě zemí se dodnes antibiotika používají ke zvýšení živočišné produkce masa a k prevenci infekčních nemocí ve velkochovech,“ uvádí PharmDr. Jaromír Vlach z Lékáren Nympharm. „Existují limitní hodnoty na přítomnost antibiotik či jejich metabolitů a živočišné produkty jsou kontrolovány, než se dostanou na trh. Na vznik a šíření rezistence však má vliv i přítomnost nižších množství než tyto nastavené limity. Je třeba si ale uvědomit, že metabolity antibiotik jsou součástí exkrementů potravinových zvířat, díky tomu se dostávají do půdy, do rostlin, které na těchto půdách rostou či do spodních vod. Takže antibiotika konzumujeme v podstatě i nechtěně a nevědomě. Do odpadních vod se antibiotika a jejich metabolity dostávají nejen v souvislosti se zemědělskou produkcí, ale i z nemocnic či domácností,“ dodává Jaromír Vlach.

Od 80. let minulého století počet nových antibiotik zaváděných do praxe klesá, zatímco počet odolných čili rezistentních kmenů bakterií stoupá. Jedním z důvodů, proč nová antibiotika nepřicházejí na trh je jejich nízká komerční atraktivita. Výzkum a uvedení do praxe jakéhokoliv nového léčiva je velice finančně i časově nákladná záležitost. Vezmeme-li v úvahu, že antibiotika pacient užívá několik dní a po vytvoření rezistentních bakteriálních kmenů je třeba hledat antibiotika nová, pak tento směr není pro farmaceutické firmy příliš rentabilní. Proto se Světová zdravotnická organizace snaží podporovat výzkum i na úrovni jednotlivých vlád.

 

 

Doporučujeme

Keltský horoskop na týden od 18. srpna: Cedr vládne a Borovice čeká za dveřmi

Keltové věřili, že člověk roste stejně jako strom, jen si toho většinou nevšimne. Keltský horoskop na týden od 18. do 24. srpna spadá do...

Peníze nejsou, výlety ano. ShopaholicAdel vyrazila do zoo a vysvětlila nové pravidlo: Já natáčet můžu, vy mě ne

Když člověk řeší oddlužení a současně vysvětluje, že peněz není zrovna na rozhazování, nabízí se několik způsobů, jak strávit volný den. Můžete si doma...

Výhled na týden od 17. srpna: Vedra ještě vydrží a vrchol zahradnické sezony

Léto se zatím loučit nechystá. Podle Českého hydrometeorologického ústavu vydrží teplé počasí vhodné ke koupání i v následujících dvou týdnech, zlom přijde až s...

Horoskop lásky na týden od 17. srpna: Venuše svádí, Saturn zkouší

Po týdnu plném jisker přichází obrat. Venuše ve Vahách si v pondělí podává ruku s Jupiterem, ve čtvrtek ale narazí na Saturn, který se...

Myslí si, že se to doma dělá samo. Věci, kterých si muž všimne, až když je žena přestane dělat

V každé domácnosti se dějí malé zázraky. Špinavé prádlo zmizí a za pár dní se vrátí čisté, voňavé a někdy dokonce složené. Lednice, která...

Návrat do školního režimu: Proč začít dva týdny předem a co dělat jako první

Do prvního září zbývají dva týdny a právě teď se rozhoduje, jestli bude první školní ráno klidné, nebo dramatické. Návrat do školního režimu funguje...

Rozdíl v platech mužů a žen: Česko patří k nejhorším v EU a dvě nová pravidla už platí

Zákaz ptát se uchazečky na její předchozí plat platí v Česku už od loňského června. Stejně tak zákaz doložek, které zaměstnancům brání mluvit o...

Lečo: Srpnová klasika, kterou většina Čechů vaří s jednou zásadní chybou

Papriky a rajčata jsou teď na vrcholu a v hrncích po celé republice bublá lečo. Jenže to, co se u nás obvykle podává, má...

Pánevní dno: Proč většina žen cvičí špatně a jak to poznat během jedné minuty

Únik moči při kýchnutí, smíchu nebo skoku není nutná daň za porod ani za věk. Pánevní dno je sval jako každý jiný a dá...

Vztah s tchyní: Proč je to nejtěžší rodinná dvojice a co s tím dokáže udělat partner

Vtipů o tchyních jsou plné sborníky, ale za tou nálepkou stojí docela konkrétní data. Ze všech vztahů, které sňatkem získáte, je právě ten mezi...

Second hand oblečení: Jak v něm nakupovat, aby vám skříň nezaplavil balast

Každý Evropan ročně vyhodí kolem dvanácti kilogramů oblečení a většina z něj skončí ve směsném odpadu. Second hand oblečení přitom není jen levnější varianta,...

Módní trendy podzim 2026: Co se vrací z devadesátek a které barvy nahradí béžovou

Přehlídky pro podzim a zimu 2026 mají jasný vzkaz: opatrnost skončila. Vrací se ostré sako, úzké kalhoty a rajčatová červená, kterou letos uvidíte i...

Jeskyně v Česku: Kam vyrazit, když venku hrozí čtyřicítka a stín nestačí

Zatímco nad hlavou praská rekordní vedro, pod zemí je stabilních devět stupňů a nic se na tom nezmění. Jeskyně v Česku jsou nejjistější únik...

Plíseň v koupelně: Jak se jí zbavit a hlavně jak ji nepustit zpátky

Černé tečky ve spárách, tmavý lem kolem vany a zatuchlý pach, který se nedá vyvětrat. Plíseň v koupelně se vrací proto, že většina lidí...

Mami, obejmi mě. A teď na mě nemluv. Vítejte v pubertě, kde se pravidla mění každých pět minut

Ještě včera bylo všechno celkem normální. A dnes? Ráno tě štve tričko. Pak tvoje vlasy. Potom člověk, který příliš hlasitě žvýká. Odpoledne se rozbrečíš...
Reklama
Reklama
Reklama