Představujeme Vám nový blog Karolíny V. Pravidelně se můžete těšit každý pátek!

Sdílet článek

Reklama
Reklama

karča 1Chlapi nám ženám dávají slušně zabrat. A že místo těch pravých potkáváme spoustu leváků? To není vůbec žádná novinka. Spíše je to už takovým tragikomickým mezinárodním ne-vztahovým kolorytem. Já sama jsem si musela projít minovým polem takových propadáků, že být poněkud útlocitnější, cukám se teď na doživotní terapii ve svěrací kazajce u docenta Chocholouška. Jaké je tedy nejefektivnější  řešení potřicátnické krize? Můžete se stát frustrovaným zabijákem opačného pohlaví, natruc střídat chlapy jako ponožky, navštěvovat skupinové terapie, nebo hltat poradenské rubriky ve stylu Vypovídej se v bulvárních plátcích všeho druhu. Já zvolila poněkud pohodlnější , bezpečnější a hlavně pacifičtější způsob. Budu sem pravidelně přispívat svými krátkými příběhy ze života. Razím totiž velkolepou filosofickou teorii: chcete-li odstranit nějaký blok, začněte psát blog. Ten je v tomto případě totiž  jasným důkazem, že v realistické divadelní hře s názvem Hledání toho pravého se poměrně snadno a rychle můžete stát ukázkovým kašpárkem. Byla by škoda si sérii vlastních fiasek nechávat pro sebe, když můžu zkusit pobavit svět. Tak se o to prostřednictvím tohoto „rychlobloku“ pokusím a pro začátek jen zlehka.

Možná to znáte. Ráno se probudíte, kouknete do zrcadla a spatříte katastrofu.

Opuchlé oči se spadlými víčky, sežvaná bledá pleť, ztracený lesk a bída zplihlých kadeří. Všude, kam vaše unavené oko ještě dohlédne, vidíte vrásky. Nahazujete tedy fasádu makeupu tak silnou, že by mohli závidět i stavební dělníci. S výrazem rezignovaného smutného psa následně vyrážíte do ulic vstříc rutinnímu pracovnímu procesu v kanceláři.

Podobně jsem na tom byla jednoho krušného rána já. Kdyby bylo možno cestovat kanály, pořídila bych si permanentku. Bohužel ale musím metrem. Obalena nánosem líčidel nevalné kvality klopím hlavu do země. Periferním zrakem občas zahlédnu švarnou mladici, sebevědomě kráčející v ústrety světlým zítřkům a mužným jinochům. Krása a mládí na můj sepraný obličej řvou ze všech koutů. Není divu, že jsem bez chlapa. Prožívám těžkou krizi čerstvé třiatřicátnice.

Nádraží Holešovice, má cílová stanice. Svižným krokem mířím z vestibulu metra. Náhle mi kdosi zastoupí cestu. Hledím nahoru do tváře štíhlému sympatickému chlapíkovi. „Měla byste chvilinku, slečno?“ Slečno! Takhle mě nikdo už dlouho neoslovil. „Spěchám do práce,“ vyhrknu podrážděně na adresu obchodního zástupce, který se zřejmě chystá nabízet mi své pofiderní produkty.

„Jste opravdu krásná. Nemohl jsem si pomoct. Normálně tohle nedělám a upřímně se stydím, ale mohl bych vás pozvat na kávu či večeři?“ Celá rudá na urostlého cca pětačtyřicátníka překvapeně koukám. „Víte, já.. já s cizími muži..nikam nechodím,“ koktám nervózně jako puberťák. „Slečno, já vás chápu. Věřte, že tohle vážně nedělám, ale tak nádhernou bytost jsem nepotkal za celý život. Nedávejte mi prosím košem.“ Mísí se ve mně nadšení s rozpaky.  Třesoucí se rukou si po chvíli do mobilu zapisuju chlapíkovo telefonní číslo: „Dobře, já se vám tedy možná ozvu.“

Den v práci mi uteče v euforickém rozpoložení jako voda. Připadám si najednou docela atraktivní. Přece jen není vše ztraceno. Cestu domů trávím v myšlenkách, kdy zachránci mého sebevědomí pošlu esemesku s potvrzením společného večera. Nechci nic uspěchat, ale nevydržím to. S přihlouplým úsměvem puberťačky se ve vestibulu metra chystám vyťukat do mobilu přijetí pozvání na rande v co nejoriginálnějším znění.

„Jste opravdu krásná. Nemohl jsem si pomoct. Normálně tohle nedělám a upřímně se stydím, ale mohl bych vás pozvat na kávu či večeři?“ Za zády slyším povědomý hlas. Otáčím se. O pár metrů dál stojí můj ranní objev a stejnou ódu, kterou pěl do tváře mě, teď  vypouští z úst na adresu drobné blondýnky. „Tak nádhernou bytost jsem nepotkal za celý život,“ slyším ještě v dálce, když mizím ve dveřích vagonu. Nechval dne před večerem a chlapa nechval nejlépe vůbec nikdy, řve mi v té chvíli ve zklamaných třicátnických uších. S prodejcem pofiderních produktů jsem nebyla daleko od pravdy.

Nevadí, alespoň jsem získala materiál pro tento „smutný“ blog. A příště se budu věnovat líbání. Konkrétně tomu nejpříšernějšímu, co vás v této oblasti může potkat. Tak se těšte.

karča 3O autorce: Karolína Vrbasová je od roku 2007 režisérkou, dramaturgyní a scenáristkou internetové televize Stream.cz.  Její cyklus Fenomén je nejdéle fungujícím pořadem českého internetu a těší se velké přízni. Přes tři sta epizod si přehráli diváci více než sto milionkrát. Autorka letos napsala svoji prvotinu, knihu Chlapidárium – deník otrlé holky, která je svědectvím o tragikomických zkušenostech s muži. Ironii a sarkasmus sobě vlastní prezentuje také v týdenníku Chlapidárium na Stream.cz. Zaměřuje se v něm na intimní a vztahová témata pojímaná s ironií a nadsázkou.

Více na www.stream.cz/porady/chlapidarium a pravidelně každý pátek zde u nás v novém „blogu Karolíny V.“

Reklama

Doporučujeme

Probuzení s láskou: Rituály, které hýčkají duši

Když první paprsky slunce prosvítají oknem, den zve k novému začátku. Jak proměnit ráno v okamžik, který hřeje srdce? Objevte rituály, které změní váš...

Snídaně, která vydrží: Sladká ovesná kaše na milion způsobů

Některá rána jsou divoká, jiná ospalá. V každém případě potřebuješ něco, co ti dá energii a dobrý pocit. Ovesná kaše je přesně taková snídaně...

Dozrávají vám švestky, hrušky nebo třešně? Zkuste si z nich připravit tyto koláče

Konec léta přináší bohatou úrodu ovoce, které rádi používáme do koláčů. Ať už je pečeme jen tak, pro návštěvu nebo jako sladkou tečku po...

Čokoládové kuličky bez výčitek: Dezert, který je sladký, sytý a hotový za 10 minut

Někdy je potřeba cukr na duši. Jen malá dávka radosti, která potěší, nezatíží a dodá klid. Tyhle čokoládové kuličky vzniknou za pár minut, neobsahují...

Domácí aromaterapie: Jak pomocí vůní zklidnit mysl a vytvořit si útočiště

Jedna kapka levandule a najednou se zpomalíš. Hlubší dech, lehčí mysl, pocit bezpečí. Vůně dokážou otevřít okno do ticha i uprostřed rušného dne. Aromaterapie...

Genetiku neošidíte. Které věci dědíme hlavně po matce?

Možná vás to překvapí, ale některé naše vlastnosti a schopnosti nejsou jen dílem náhody nebo výchovy. Genetika má v tomto ohledu jasno a maminky...

Chléb v hrnci: Nejjednodušší domácí pečení, které zvládne i úplný začátečník

Mouka, voda, sůl, droždí. Čtyři obyčejné ingredience, které zvládnou malý zázrak. Domácí chléb, který provoní byt a přinese pocit útulnosti i v těch nejchaotičtějších...

Ráno jako dar: 5 drobných rituálů, které promění chaos v pevný základ dne

Začátek dne není jen nutností. Je to pozvání. K sobě, k dechu, ke klidu, který může vydržet déle, než bys čekala. I v hlučné...

Portugalské žloutkové košíčky: legendární Pastéis de Nata

Objevte kouzlo portugalské tradice ukryté v křehkém těstě se smetanově hebkým žloutkovým krémem s jemnou vůní citronu a skořice. Pastéis de Nata, legendární dezert...

Výběr fénu na vlasy: kdy stačí levný a kdy se vyplatí investovat?

Fén není jen obyčejná pomůcka, kterou vytáhnete párkrát do týdne. Ovlivňuje zdraví vlasů i pokožky hlavy a může rozhodnout o tom, jestli budou vaše...

„Měl by to přece vědět“: Jak nevyřčená očekávání tiše podrývají blízkost

Ve vztazích často netrpíme nedostatkem lásky, ale nadbytkem nevyřčených očekávání. Doufáme, že druhý pozná, co potřebujeme. A když nepozná, cítíme se zraněně, i když...

Zdravé sladkosti: Letní dezerty, které hýčkají tělo i duši

Když ovoce zpívá na talíři, léto chutná ještě lépe. Jak si dopřát sladké bez výčitek? Objevte recepty, které spojují zdraví s radostí. Ovocné symfonie na...

Vaseline Gluta-HyaNová éra tělové péče s viditelnými výsledky už za 5 dní

Globální značka Vaseline uvádí na český trh revoluční řadu ultra lehkých tělových sér inspirovanou luxusní pleťovou kosmetikou Značka Vaseline, symbol odborné péče o pokožku s...

Největší pasti na bakterie u vás doma. Na tyhle věci raději sahejte s rozmyslem

Možná si myslíte, že největší semeniště bacilů je vaše toaleta. Jenže opak je pravdou. Koupelnu většina z nás pravidelně čistí, zatímco jiné předměty bereme...

Simona Stašová jako studnice energie: Dědictví Bohdalové i vlastní vášeň

Simona Stašová je důkazem, že vitalita může být nejen otázkou genetiky, ale především disciplíny, vášně a neochvějné oddanosti řemeslu. Na jevišti srší silou připomínající...
Reklama
Reklama