Po pondělí přijde úterý a pak zase středa. Dny se střídají, míjejí nás a i když bude v kalendáři za týden zase víkend, už to nebude ten, co nás právě minul. Naučme se neplýtvat dny, časem a naučit se je uchopit tak, aby nám činily radost, spustily pocit štěstí a nám bylo zase tak nádherně.
„Před lety jsem žila od desíti k pěti, prostě jsem bloudila životem a stále nevěděla, kam mám směřovat. Neměla jsem být doma sama a tak jsem trávila čas s lidmi, kteří byli myšlenkově absolutně někde jinde, než já sama. Měla jsem tušení, že tak tomu opravdu je, ale nechtěla jsem si to za nic na světě přiznat, protože bych pak neměla za kým jít a s kým být,“ uzavírá ponaučeně Martina, která by takovou chybu už v životě neudělala. Konečně totiž ví, kde je její místo.
Musíte prozřít, abyste pochopili mnohé…..
Co jsou vůbec vzpomínky? Jsou to zážitky, události uplynulých dní. To, co se nám, stalo, co jsme ochutnali, prožili, s kým jsme se smáli, líbali, prostě a dobře momenty, kdy jsme nelelkovali a skutečně žili svůj život.
Proto je mnohem potřebnější odpojit se od veškerých sociálních kanálů, nežít lajky na Facebooku, neplýtvat časem na planými komenty a raději se naučit žít přítomností.
Nečekejme každé pondělí až na pátek, nehořekujme nad tím, že prší a vy chcete sluníčko, nemračte se na podzim jenom proto, že tak nějak automaticky následuje po létě. Sedět jen tak doma na zadku je zločin, ať už pro vaše lelkování máte jakoukoliv výmluvu.
Radost i ponaučení
Pěkné vzpomínky vás do budoucna ujistí ve zlých časech, že bude dobře a po eskapádě smolných událostí zase vysvitne sluníčko. Kdežto ty ne moc milé zase o tom, že když jste zvládli porvat se s tímto, tak zvládnete úplně všechno. Sbírat krásné zážitky je nádherná kratochvíle, i tak se ale nevyhýbejte těm, které nás mohou leccos přiučit. Ty přicházejí tak nějak neplánovaně a i když nejsou zrovna nejsladší, neznamená to, že jsou špatné, naopak nás dělají těmi silnějšími.
pixabay.com