Reklama

9 nejrozšířenějších mýtů o očkování

Sdílet článek

Reklama

 

Mýtus č. 1 – Očkovací látky jsou nebezpečné

Reklama
'

Jelikož jsou očkovací látky podávány jako prevence proti závažným onemocněním zdravým lidem, musí splňovat nejvyšší standardy bezpečnosti. Ano, s očkováním jsou spojeny i vedlejší účinky, jako je například horečka nebo bolestivost a otok v místě vpichu. I přesto, že jsou mnohdy velmi nepříjemné, vyhnout se díky tomu očkování je přijmutí jiného a mnohem závažnějšího rizika.

 

Mýtus č. 2 – Očkování by mělo být pouze dobrovolné

Význam povinných očkování je pro prevenci onemocnění, proti kterým jsou namířena, zcela zásadní. Z tohoto důvodu jsou očkování povinná. Pokud by povinná nebyla, došlo by pravděpodobně k poklesu proočkovanosti s rizikem vzestupu nemocnosti. Například ve Francii, kde očkování proti spalničkám není povinné
a proočkovanost proti spalničkám nedosahuje požadovaných 95 % (doporučení WHO), došlo poměrně nedávno k rozsáhlé epidemii spalniček mezi neočkovanými či neúplně očkovanými dětmi.

 

 Mýtus č. 3 – Proočkovanost společnosti je dostatečná

Přestože byl dramaticky snížen výskyt některých onemocnění, kterým očkovací látky zabraňují, nebo byla vymýcena, stále je očkování nezbytné k prevenci běžných infekčních onemocnění. Některá onemocnění jsou tak rozšířena, že volba neočkovat zvyšuje riziko infekce. Například nebýt očkován proti černému kašli znamená riziko závažné a v některých případech smrtelné infekce. Problém je i u pneumokokových chorob, proti kterým není očkována naprostá většina seniorů, kteří tvoří druhou nejpočetnější rizikovou skupinu. I když meningitidy způsobené pneumokokem či závažné zápaly plic mohou být pro seniory i smrtelné, plošná vakcinace v této rizikové skupině u nás zatím zavedena není.

Očkování je také nutným nástrojem k prevenci infekčních onemocnění, která  
se u nás nevyskytují nebo se vyskytují jen v nízkém počtu.
Díky malé proočkovanosti populace bychom se opět mohli potýkat např. se spalničkami, příušnicemi či dětskou obrnou.

 

 

 

Mýtus č. 4 – V ČR se zbytečně očkuje proti vymýceným nemocem (obrna, tetanus, černý kašel…)

Neočkovat je možné pouze u nemocí, které jsou vymýceny celosvětově. V dnešní době se jedná jen o pravé neštovice, v dohlednu je možné očekávat celosvětové vymýcení dětské obrny.
Při ukončení očkování bude totiž postupně narůstat procento populace, které nebude proti danému onemocnění dostatečně chráněno. Při kontaktu s onemocněním a dostatečném množství neočkovaných lidí je možné, že vzniknou obdobné epidemie podobné těm, které známe z historie.

 

Mýtus č. 5 – Děti dostávají příliš mnoho injekcí

Děti mohou obdržet do 2 let více než 10 injekcí, z čehož bývají někteří rodiče zaskočeni. Protože je matčina děloha bez bakterií a virů, novorozenci okamžitě čelí množství různých nebezpečí svých imunitních systémů.  Dětský imunitní systém se již od narození setkává s miliony antigenů, proti čemuž je 140 antigenů obsažený v současných moderních očkovacích látkách zcela mizivý.

Pro ilustraci uveďme, že pokud by všechny vakcíny současného českého očkovacího kalendáře byly aplikovány v jeden den, bylo by „zaměstnáno“ pouze 0,1 % kapacity dětského imunitního systému.

 

Mýtus č. 6 – Vakcíny obsahují hliník, který je nebezpečný pro lidský organismus

Ano, vakcíny obsahují hliník. Stejně jako voda, vzduch, mateřské mléko nebo například dětské příkrmy. Hliník se totiž vyskytuje všude kolem nás. Na základě výzkumů byla stanovena hranice, která určuje minimální obsah hliníku bezpečný pro lidský organismus (2 mg/kg hmotnosti na den). Dostupné farmakokinetické modely ukazují, že příspěvek hliníku z vakcín nikdy, a to ani zdaleka, této minimální hranice nedosahuje.

 

Mýtus č. 7 – Očkování způsobuje autismus

Pečlivě provedené studie jasně vyvrátily názor, že očkovací látky opravdu způsobují autismus. Protože se známky autismu mohou projevit ve druhém roce života, přibližně ve stejném čase, kdy jsou dětem podávány některé očkovací látky, a protože je příčina autismu neznámá, přemýšlejí někteří rodiče nad tím, zda není očkování chybou.

Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrewa Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Studie byla tři roky prošetřovaná britskou lékařskou komorou
(General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů byla studie označena za podvrh, její autor byl usvědčen nejen z falzifikace, ale také zneužití mentálně postižených dětí. Následně byl vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence.

Mýtus č. 8 – Nižší výskyt některých onemocnění byl způsoben hygienou, nikoliv očkováním

Na snížení výskytu nemocí má vliv mnoho různých faktorů, včetně úrovně hygieny. Klíčovou roli však jednoznačně hrálo očkování. Podívejme se například na obrnu. Je dokázáno, že bezprostředně po zahájení vakcinace se frekvence výskytu obrny v mnoha rozvinutých zemích výrazně snížila. V roce 1961 se tehdejší Československo stalo dokonce první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena na národní úrovni, a to právě díky masovému očkování dětí.

Příkladem je i vymýcení neštovic, onemocnění, které během 20. století zapříčinilo 300 – 500 milionů úmrtí na celém světě. Toto onemocnění může být dnes považováno za vymýcené především díky očkování a úsilí Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO).

 

Mýtus. č 9 – Očkovací kalendář není důležitý

Očkovací kalendář odráží konkrétní výskyt infekčních onemocnění v naší zemi a byl vytvořen na základě vědeckých důkazů a doporučení odborníků.  Očkováním podle platného očkovacího kalendáře lze předejít vyššímu počtu onemocnění, komplikací i úmrtí.

Výsledky rozsáhlé studie, provedené v USA na téměř 500 000 dětí potvrdily bezpečnost očkovacího kalendáře
a neprokázaly, že by očkování dětí v útlém věku vedlo k oslabení imunitního systému a vyšší vnímavosti
k ostatním infekčním onemocněním. Je nutno dodat, že očkovací kalendář dětí v USA zahrnuje očkování celkem proti 16 nemocem oproti 11 v českém očkovacím kalendáři (9 povinně, 2 dobrovolně).

 

 

Doporučujeme

Paní soudkyně, mám práci! Adéla si vystřelila ze státního orgánu. Poté se propálily její lži

Český pracovní trh zažil událost, na kterou čekal déle než na růst mezd. ShopaholicAdel oznámila, že má normální práci. Dokonce o tom informovala insolvenční...

Keltský horoskop na týden od 18. srpna: Cedr vládne a Borovice čeká za dveřmi

Keltové věřili, že člověk roste stejně jako strom, jen si toho většinou nevšimne. Keltský horoskop na týden od 18. do 24. srpna spadá do...

Peníze nejsou, výlety ano. ShopaholicAdel vyrazila do zoo a vysvětlila nové pravidlo: Já natáčet můžu, vy mě ne

Když člověk řeší oddlužení a současně vysvětluje, že peněz není zrovna na rozhazování, nabízí se několik způsobů, jak strávit volný den. Můžete si doma...

Výhled na týden od 17. srpna: Vedra ještě vydrží a vrchol zahradnické sezony

Léto se zatím loučit nechystá. Podle Českého hydrometeorologického ústavu vydrží teplé počasí vhodné ke koupání i v následujících dvou týdnech, zlom přijde až s...

Horoskop lásky na týden od 17. srpna: Venuše svádí, Saturn zkouší

Po týdnu plném jisker přichází obrat. Venuše ve Vahách si v pondělí podává ruku s Jupiterem, ve čtvrtek ale narazí na Saturn, který se...

Myslí si, že se to doma dělá samo. Věci, kterých si muž všimne, až když je žena přestane dělat

V každé domácnosti se dějí malé zázraky. Špinavé prádlo zmizí a za pár dní se vrátí čisté, voňavé a někdy dokonce složené. Lednice, která...

Návrat do školního režimu: Proč začít dva týdny předem a co dělat jako první

Do prvního září zbývají dva týdny a právě teď se rozhoduje, jestli bude první školní ráno klidné, nebo dramatické. Návrat do školního režimu funguje...

Rozdíl v platech mužů a žen: Česko patří k nejhorším v EU a dvě nová pravidla už platí

Zákaz ptát se uchazečky na její předchozí plat platí v Česku už od loňského června. Stejně tak zákaz doložek, které zaměstnancům brání mluvit o...

Lečo: Srpnová klasika, kterou většina Čechů vaří s jednou zásadní chybou

Papriky a rajčata jsou teď na vrcholu a v hrncích po celé republice bublá lečo. Jenže to, co se u nás obvykle podává, má...

Pánevní dno: Proč většina žen cvičí špatně a jak to poznat během jedné minuty

Únik moči při kýchnutí, smíchu nebo skoku není nutná daň za porod ani za věk. Pánevní dno je sval jako každý jiný a dá...

Vztah s tchyní: Proč je to nejtěžší rodinná dvojice a co s tím dokáže udělat partner

Vtipů o tchyních jsou plné sborníky, ale za tou nálepkou stojí docela konkrétní data. Ze všech vztahů, které sňatkem získáte, je právě ten mezi...

Second hand oblečení: Jak v něm nakupovat, aby vám skříň nezaplavil balast

Každý Evropan ročně vyhodí kolem dvanácti kilogramů oblečení a většina z něj skončí ve směsném odpadu. Second hand oblečení přitom není jen levnější varianta,...

Módní trendy podzim 2026: Co se vrací z devadesátek a které barvy nahradí béžovou

Přehlídky pro podzim a zimu 2026 mají jasný vzkaz: opatrnost skončila. Vrací se ostré sako, úzké kalhoty a rajčatová červená, kterou letos uvidíte i...

Jeskyně v Česku: Kam vyrazit, když venku hrozí čtyřicítka a stín nestačí

Zatímco nad hlavou praská rekordní vedro, pod zemí je stabilních devět stupňů a nic se na tom nezmění. Jeskyně v Česku jsou nejjistější únik...

Plíseň v koupelně: Jak se jí zbavit a hlavně jak ji nepustit zpátky

Černé tečky ve spárách, tmavý lem kolem vany a zatuchlý pach, který se nedá vyvětrat. Plíseň v koupelně se vrací proto, že většina lidí...
Reklama
Reklama
Reklama