Zákaz ptát se uchazečky na její předchozí plat platí v Česku už od loňského června. Stejně tak zákaz doložek, které zaměstnancům brání mluvit o vlastní mzdě. Rozdíl v platech mužů a žen se u nás drží kolem 16 procent, což je výrazně nad evropským průměrem, a právě tahle pravidla ho mají začít nabourávat.
- Rozdíl v platech mužů a žen činí v Česku zhruba 16 procent, průměr EU je 12,7 procenta
- Od června 2025 nesmí zaměstnavatel žádat uchazeče o informaci o dosavadní mzdě
- Zakázané jsou i smluvní doložky, které brání mluvit o vlastním platu
- Plnou transpozici evropské směrnice Česko nestihlo, chystá se na leden 2027
- Neodůvodněný rozdíl nad 5 procent bude muset firma prošetřit a napravit
Proč je rozdíl v platech mužů a žen v Česku tak vysoký
Evropská unie sleduje takzvaný gender pay gap, tedy rozdíl mezi průměrnou hodinovou mzdou mužů a žen. Průměr napříč unií se pohybuje kolem 12,7 procenta. Česko se dlouhodobě drží mezi zeměmi s nejvyšším rozdílem, podle různých metodik zhruba na 15 až 18 procentech, aktuálně kolem 16,4 procenta.
Za tím číslem nestojí jediná příčina. Skládá se z několika vrstev:
- Rozdělení oborů. Ženy častěji pracují v odvětvích, která jsou hůř placená, tedy ve školství, sociálních službách nebo zdravotnictví.
- Přerušení kariéry. Rodičovská dovolená je v Česku dlouhá a její dopad na mzdu se táhne roky poté.
- Kratší úvazky a nižší flexibilita. Zkrácené úvazky se u nás pojí s výrazně nižší hodinovou sazbou.
- Neprůhledné odměňování. Když nikdo neví, kdo kolik bere, nerovnost se těžko odhaluje.
Právě poslední bod považuje Evropská komise za hlavní překážku. Pokud lidé nemají přístup k informacím o odměňování, nemohou nerovnost ani prokázat, ani napadnout.
Dopad se navíc nekončí výplatou. Nižší mzda po celý produktivní život znamená i nižší důchod, takže se rozdíl přenáší do stáří.
Transparentnost odměňování: co už platí
Tady je informace, kterou většina lidí nezná. Česko sice plnou transpozici evropské směrnice nestihlo, ale dvě samostatné povinnosti u nás platí už od 1. června 2025 a vztahují se na všechny zaměstnavatele.
Zákaz doložek o mlčenlivosti o mzdě. Smluvní ujednání, které zaměstnanci brání sdělit vlastní plat, je zakázané. Znamená to, že o své mzdě můžete mluvit s kolegy, s partnerem i kdekoli jinde a zaměstnavatel vám to nemůže zapovědět. Právě mlčenlivost přitom bývala nejúčinnějším nástrojem, jak nerovnosti udržet neviditelné.
Zákaz otázky na předchozí plat. Zaměstnavatel se při náboru nesmí ptát, kolik jste brala u předchozího zaměstnavatele nebo kolik berete teď. Důvod je logický: když se nová nabídka odvíjí od staré, jednou vzniklá nerovnost se přenáší z místa na místo po celou kariéru.
Prakticky to pro vás znamená dvě věci. Na otázku po dosavadní mzdě nemusíte odpovídat a můžete klidně říct, že se na ni podle platných pravidel ptát nelze. A svůj plat můžete s kolegy porovnat, aniž byste porušila cokoli ve smlouvě.
Co teprve přijde
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování měla být do národního práva převedena do 7. června 2026. Termín stihly jen čtyři z sedmadvaceti zemí. Česko mezi nimi není a ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh novely zákoníku práce s cílovou účinností od ledna 2027.
Co má nová úprava přinést:
- Uvedení mzdy nebo rozpětí předem. Uchazeč se má dozvědět nástupní mzdu nebo její rozmezí ještě před pohovorem, ideálně přímo v inzerátu.
- Právo na informaci. Zaměstnanec bude moci požádat o údaj o průměrné výši odměny kolegů, kteří vykonávají stejnou nebo rovnocennou práci, v členění podle pohlaví.
- Povinné hlášení rozdílů. Firmy s 250 a více zaměstnanci mají reportovat každoročně, menší podniky v delších intervalech.
- Povinná náprava nad 5 procent. Pokud neodůvodněný rozdíl v některé kategorii dosáhne pěti procent a firma ho do půl roku neodstraní, musí provést společné posouzení odměňování se zástupci zaměstnanců.
- Nárok na plné odškodnění včetně doplacení mzdy pro ty, kdo mzdovou diskriminaci prokáží.
Zajímavý český specifik: v případech, kdy by sdílení mzdových údajů mohlo prozradit odměnu konkrétního člověka, má jako prostředník vystupovat veřejný ochránce práv. Takový mechanismus nenavrhla žádná jiná členská země.
Co s tím můžete udělat vy
Legislativa je jedna věc, vyjednávání druhá. Pár praktických kroků:
Zjistěte si tržní hodnotu pozice. Platové průzkumy a inzeráty s uvedenou mzdou vám dají rámec, o kterém se dá mluvit. Bez čísla vyjednáváte naslepo.
Řekněte číslo první. Souvisí to s efektem ukotvení, kdy první uvedená hodnota nastaví celý rámec jednání. Pokud číslo neuvedete vy, nastaví ho zaměstnavatel. Podobně fungují i další myšlenkové zkratky, které za nás rozhodují.
Nebojte se mluvit o penězích. Zákaz mlčenlivosti platí a informace je jediný způsob, jak nerovnost odhalit.
Vyjednávejte i mimo základní mzdu. Bonusy, příspěvky a flexibilita jsou součástí odměny a bývají snáz průchodné.
Pište si výsledky. Konkrétní čísla o tom, co jste přinesla, jsou silnější argument než pocit, že si zasloužíte přidat.
Peníze bývají citlivé téma i doma, ne jen v práci. Ostatně finanční nevěra a utajované výdaje jsou ve vztazích častější, než by člověk čekal.
FAQ
Jak velký je rozdíl v platech mužů a žen v Česku?
Zhruba 16 procent podle aktuálních dat, což je výrazně nad průměrem Evropské unie na úrovni 12,7 procenta. Podle použité metodiky se odhady pohybují mezi 15 a 18 procenty.
Musím při pohovoru říct, kolik jsem brala dřív?
Nemusíte. Od 1. června 2025 platí v Česku zákaz ptát se uchazečů na jejich současnou nebo předchozí mzdu, a to pro všechny zaměstnavatele.
Můžu s kolegy mluvit o svém platu?
Ano. Smluvní doložky, které to zakazují, jsou od června 2025 neplatné. O vlastní mzdě můžete mluvit svobodně.
Kdy budou muset firmy uvádět platy v inzerátech?
Podle návrhu novely zákoníku práce se počítá s účinností od ledna 2027. Termín se ale ještě může v legislativním procesu posunout.
Co když zjistím, že kolega na stejné pozici bere víc?
Rozdíl nemusí být automaticky diskriminační, může vycházet z délky praxe nebo výkonu. Pokud ale odůvodnění chybí, máte podle evropské úpravy nárok na nápravu i na doplacení mzdy. Vyplatí se to nejdřív probrat se zaměstnavatelem a případně konzultovat s odborníkem.
Zdroj: European Commission | Eurostat | EUR-Lex
Zdroj foto: iStockphoto