Aluminiovou fólii nebo-li alobal používáme pří přípravě a uchovávaní jídel skoro pořád. Věděli jste však, že některé potraviny by s ním neměly přijít vůbec do styku? Pojďme se spolu podívat, k čemu ho raději nepoužívat.
Kde se vzal alobal a zajímavosti
Výroba alobalu začala počátku 20. století jako náhrada za cínovou fólii. První průmyslové využití našel přibližně do roku 1910 ve Švýcarsku, k balení známé čokolády Toblerone.
Díky svým výtečným vlastnostem jako je nízká hmotnost, flexibilita a odolnosti vůči vlhkosti a světlu se alobal rychle rozšířil do potravinářského průmyslu i dalších oblastí. Jeho běžná tloušťka se uvádí mezi 0,006 mm a 0,02 mm, načež silnější varianty se uplatňují třeba v letectví a průmyslu.
V kuchyni se stal alobal nepostradatelným pomocníkem při pečení, grilování a uchovávání potravin, přestože jsou zde rizika (viz níže).
Určitě jste si všimli, že jedna strana alobalu je lesklá a druhá matná, tato odlišnost vzniká během výroby, kdy jsou dvě vrstvy válcovány najednou. I když se proslýchá, že lesklá strana lépe odráží teplo, rozdíl je bezvýznamný.
Faktory způsobující uvolnění hliníku do potravin
Příkladně výzkum z roku 2001 a 2006 přišel se zjištěním, že alobal může za jistých podmínek uvolňovat do jídla hliník, z kterého je vyroben. Jaké množství se ho dostane do potravin, záleží na několika okolnostech, jako třeba druh potravin, teplota, nebo koření.
Nebezpečné jsou například teploty nad 220 °C, takže ideálně bychom v něm neměli grilovat potraviny na přímém ohni. Dále taky kyselé potraviny jako jsou rajčata, fermentované zelí nebo různé saláty ochucené octem nebo citronovou šťávou, přispívají k uvolňování hliníku. Konec konců i koření má zásadní vliv – obezřetní bychom měli být při použití soli.
Uvedený výzkum z roku 2006 odhalil, že při vaření hovězího masa v hliníkové fólii se zvýšil obsah hliníku z 89 % na neuvěřitelných 378 %. S přicházející osvětou začala řada lidí více přemýšlet, na co alobal bude vhodné použít.
Pokud se bavíme o přípravě jídla, jako alternativu můžeme použít průhlednou fólii, pečicí papír, vakuovací sáčky nebo taky ideálně žádného z těchto pomocníků.
Na co alobal nepoužívat a co do něj nebalit?
Jak už jsme si vysvětlili, pravděpodobně rizikové je používat hliník na přímém ohni, kdy teplota je vyšší 220 °C. Pokud to čas od času uděláte, nic se nestane, nicméně z dlouhodobého hlediska si zaděláváte na zdravotní problémy. Taky nesmíme zapomenout zmínit, že alobal v žádném případě nepatří do mikrovlnky!
Na co si dát s alobalem pozor?
Dlouhodobé nebalte jakékoliv potraviny – vyberte si raději krabičky.
Uchovávání slaných a kyselých potravin – uvolňuje se do nich více hliníku, maximálně se doporučují 4 hodiny.
Mikrovlnná trouba – vytváří jiskření.
Vysoké teploty nad 220 °C – opět je zde riziko uvolňování hliníku.
Potraviny, které raději v alobalu neskladujte
Nakládané potraviny (okurky, zelí)
Citrusové plody (citrony, limetky, pomeranče)
Rajčata a rajčatové omáčky
Slané pokrmy (uzeniny, slanina, ryby v solném nálevu)
Ocet a octové zálivky
Jakmile se tedy příště budete odmotávat roli stříbrné lesklé fólie, zkuste na chvilku popřemýšlet, zda je to vůbec nutné. Ale jak už jsme si vysvětlili a schvalují to i studie – pokud jej budete používat s mírou a příležitostně, nic vám nehrozí.
Zdroj foto: Pixabay