Je to krásná tradice, avšak i nebezpečná ruská ruleta. Každoročně končí v nemocnicích desítky houbařů, kteří si spletli jedlou pochoutku s jedovatým dvojníkem. Přinášíme proto přehled nejčastějších a nejzrádnějších záměn, kde i drobná nepozornost může mít fatální následky.
Královny lesa a jejich smrtící sokyně
Nejtragičtější omyly se paradoxně týkají hub, které se na první pohled zdají být nezaměnitelné. Klíčem je všímat si detailů, jež mohou rozhodnout o životě a smrti.
Holubinka trávozelená vs. Muchomůrka zelená
Muchomůrka zelená je zodpovědná za naprostou většinu smrtelných otrav v Česku. Její nebezpečí spočívá v tom, že příznaky se objevují pozdě, kdy jsou již játra a ledviny nevratně poškozeny.
- Holubinka (jedlá): Je křehká, na spodu nohy nemá žádný útvar a chybí jí prsten.
- Muchomůrka zelená (smrtelně jedovatá): Na spodní části třeně (nohy) má vždy zřetelnou pochvu, takzvaný „kalich smrti“. Pod kloboukem má navíc bílý, visící prstenec.
Čirůvka májovka vs. Závojenka olovová
Další smrtelně jedovatá houba, jejíž zákeřnost umocňuje fakt, že roste v podobnou dobu a na podobných místech jako oblíbená májovka.
- Čirůvka májovka (jedlá): Roste na jaře, má husté, bělavé lupeny a příjemnou moučnou vůni.
- Závojenka olovová (smrtelně jedovatá): Roste od léta do podzimu, má řídké, narůžovělé lupeny.
Růžovka versus Tygr: Souboj prstenů
Zřejmě nejčastější záměnou, která končí v nemocnici, je souboj dvou muchomůrek. Jedna je vynikající, druhá prudce jedovatá. Jejich rozpoznání je přitom otázkou jediného detailu.
- Muchomůrka růžovka (jedlá): Po poranění její dužina růžoví. Klíčovým znakem je však prsten pod kloboukem, jenž je zřetelně vroubkovaný.
- Muchomůrka tygrovaná (jedovatá): Dužina barvu nemění. Její prsten je vždy hladký, bez vroubkování.
Zrádné žampiony a falešné lišky
Ani u zdánlivě bezpečných hub není radno ztrácet ostražitost. U žampionů (pečárek) platí jednoduché pravidlo… ty jedlé a chutné po poranění nerůžoví a příjemně voní. Jedovatá pečárka zápašná na řezu okamžitě intenzivně žloutne a páchne po karbolu či dezinfekci.
Podobně i oblíbená liška obecná má svého jedovatého dvojníka, a sice hlívovníka olivového. Zatímco jedlá liška má na spodu klobouku pouze nevýrazné, sbíhající se lišty, jedovatý hlívovník má zřetelné a husté lupeny.
Základní pravidlo přežití
Nejdůležitější zásada houbaření je prostá: sbírejte pouze houby, které stoprocentně a bez jakýchkoli pochybností znáte. Nespoléhejte se na mobilní aplikace, které mohou chybovat. V případě jakékoli nejistoty se obraťte na mykologickou poradnu.
Pokud se po požití hub objeví nevolnost, zvracení či bolesti břicha, podejte postiženému několik tablet aktivního uhlí a neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc, a to i v případě, že se jeho stav zdánlivě zlepší.
Zdroj foto: Pixabay