Průměrná doba diagnózy Bechtěrevovy nemoci je devět let

Bechtěrevova nemoc je nenápadná, nevypočitatelná a zákeřná. Tuhnou při ní klouby a postupem času vede k úplnému ztuhnutí páteře. Lidé ji ale často zaměňují za běžnou bolest zad a průměrně trvá až dlouhých devět let, než ji lékaři správně diagnostikují.¹ Včasná diagnóza a nasazení vhodné léčby by přitom mohly zpomalit rozvoj nemoci a pacienti by měli větší šanci žít déle plnohodnotnější život. V opačném případě se zkracuje život pacientů a velká většina z nich má významně omezenou pohyblivost a další komplikace.²

Ankylozující spondylitida. Toto těžko zapamatovatelné spojení pojmenovává nevyléčitelné zánětlivé revmatické onemocnění zvané také Bechtěrevova choroba. Příčina nemoci není zcela jasná. Pravděpodobně se na ní ale podílí kombinace genetické predispozice s faktory vnějšího prostředí, které aktivují imunitní systém. V České republice trpí tímto autoimunitním onemocněním asi deset tisíc pacientů. V posledních letech však jejich počet narůstá hlavně kvůli většímu povědomí o nemoci a lepší diagnostice. Bechtěrevova nemoc se vyskytuje třikrát častěji u mužů než u žen a první příznaky se objevují mezi 18. a 30. rokem života.²

Projevy onemocnění

Mezi hlavní varovné signály patří bolest v dolní části zad společně se ztuhlostí, která trvá déle než tři měsíce. Lidé ji však často zaměňují za klasickou bolest zad. Dalším signálem bývá bolest v oblasti hrudníku a omezení rozsahu pohybu páteře, odkud prostupuje do hýždí a zadní strany stehen. Polovina pacientů má zánětem zasažené také klouby a úpony mimo páteř. Bolest a omezená hybnost se typicky objevuje v klidu v noci a po ránu.² „Ubíjející je ohromná nevypočitatelnost nemoci. Nikdy nevíte, kdy se vzbudíte s novým zánětem kloubu, včetně čelistních kloubů,“ svěřuje se se svými zkušenostmi pacient Luděk. V některých případech se objevují
i mimokloubní příznaky nemoci, které postihují oči (až 30 % případů), kůži (lupénka až
 ve 20 % případů) či střeva (5–10 %).³

Diagnostika Bechtěrevovy nemoci

Při diagnostice nemoci se přihlíží i k rentgenovým snímkům a krevním testům. Bohužel ale některé časné formy onemocnění nejsou na rentgenu rozpoznatelné, a přesná diagnóza se tak oddaluje. Průměrná doba od prvních příznaků po stanovení konečné diagnózy je u nás 9,1 roku.¹ Čím dříve se však přijde na příčinu nemoci, tím dříve pacient dostane vhodnou léčbu a může se zabránit dalšímu rozvoji choroby. Pokud se s léčbou začne pozdě, případné změny na páteři a kloubech jsou již nevratné.⁴

Možnosti léčby

Existují farmakologické a nefarmakologické možnosti léčby Bechtěrevovy nemoci v závislosti na stadiu onemocnění. Mezi nefarmakologické patří úprava životního stylu, fyzioterapie, případně lázně. Úlevu od bolesti a ztuhlosti totiž přináší rozhýbání kloubů. Farmakologická léčba pak zahrnuje v první řadě užívání nesteroidních antirevmatik (NSA), která působí na zmírnění zánětu, bolesti a otoků v postižených místech.² Mezi další léčiva patří také kortikoidy a imunosupresiva.⁶

„Většina pacientů naštěstí funguje poměrně dobře na prostém cvičení, rehabilitaci a občasném užití nesteroidních antirevmatik proti zánětu a bolesti. Důležité je potlačení autonomní reakce v těle pacienta. Neléčené onemocnění vede k postupné invaliditě, zhoršování kvality života a ve své podstatě i zkrácení života,“ přibližuje prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., vedoucí oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu.

Biologická léčba

Další skupinu léků tvoří biologická léčiva, která jsou velmi účinná a kromě toho, že působí na bolest, také tlumí zánět kloubů i šlach. Dále snižují množství očních komplikací, mírní lupénku nebo střevní zánět, pokud se tyto komplikace u nemoci vyskytují. Biologická léčba je ale určená pouze těm pacientům, kteří splňují podmínky pro její podání.⁵ Jedním z kritérií je například selhání kombinace nefarmakologické léčby s užíváním nesteroidních antirevmatik. Nasazení biologické léčby vždy závisí na individuální potřebě pacienta a doporučení lékaře.

„Způsobů, jak nemoc pozitivně ovlivnit a předejít vážným zdravotním komplikacím, máme dnes hned několik. Je ale potřeba včasné diagnostiky a aktivního přístupu pacienta. Pohybem a cvičením může pomoci tělu proti bolesti a ztuhlosti a zároveň ho udrží v co nejlepší kondici. Důležité je také, aby pacienti informovali své blízké a nebáli se říct si o pomoc,“ uzavírá prof. Ladislav Šenolt.

Zdroje:

1. FOREJTOVA, S., et al. (2008). Factors influencing health status and disability of patients with ankylosing spondylitis in the Czech Republic. Clin Rheumatol. 27(8): 1005–1013.
2. Bechtěrevova nemoc [online]. Dostupné z: www.bechterevovanemoc.cz
3. KHAN, MA. Ann Intern Med.2002; 136: 896–907.
4. TAN, S., WANG, R., WARD, M. M.Syndesmophyte growth in ankylosing spondylitis. Curr Opin Rheumatol. 2015; 27 (4): 326–332.
5. Ann Rheum Dis doi: 10.1136/annrheumdis-2016-210770
6. ZOCHLING, J., et al. Ann Rheum Dis. 2006; 65: 442–452