Řečové vady u dětí znamenají často odklad nástupu do školy. Jak tomu předcházet?

Sdílet článek

Reklama
Reklama

Poruchy jako patlavost, špatná artikulace, šišlání, ráčkování, brebtání nebo koktání: I když s nimi řada dětí vyrůstá dlouhodobě, velká část rodičů vyhledá pomoc klinického logopeda pro své děti až před jejich nástupem do první třídy. A to je u závažnějších poruch řeči pozdě. I když se vady odstranit dají, vyžaduje to určitý čas a do nástupu do první třídy se to nemusí stihnout. A tak je nutný odklad.

Česká republika je zemí s nejstaršími prvňáčky v Evropě. Nejsou mezi nimi totiž pouze ti šestiletí, ale velkou část z nich tvoří žáci starší. Pravidelně se odklad nástupu týká více než pětiny dětí. Proto klinická logopedka Jitka Kaulfuss radí: „K logopedovi je užitečné objednat dítě už třeba ve třech letech, vidí-li rodič podstatné rozdíly v jeho řečových schopnostech oproti vrstevníkům.“

K logopedovi s předstihem

Díky moderním vědeckým a odborným poznatkům lze poruchy nebo riziko vzniku určit již v raném věku. „Ideálním řešení by bylo zavedení povinného screeningu jazykových a řečových poruch mezi druhým až třetím rokem dítěte,“ upozornila předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbora Richtrová. 

Každopádně podle ní platí staré dobré tvrzení, že je lepší se nechat jednou preventivně vyšetřit než něco zanedbat, přičemž u malých dětí to platí dvojnásob. Není podle ní ojedinělé, že k logopedovi přijde rodina
s téměř šestiletým dítětem s vysvětlením, že mu nejdou jenom hlásky L, R a Ř.  „Logoped ale při komplexním vyšetření zjistí, že má například také obtíže ve výbavnosti slov, vyprávění, vnímání zvuků řeči – tedy symptomatiku vývojové dysfázie, nebo jsou v projevu lehké náznaky neplynulosti, tedy koktavosti, dítě není emocionálně nebo pracovně zralé, a přitom má za půl roku nastoupit do školy,“ vysvětluje Richtrová.

I kdyby takové dítě mělo odloženou školní docházku, za rok a půl nelze vždy vše „spravit“, neboť jednotlivé roviny jazykového systému mají vlastní tempo vývoje. Dítě navíc v tomto období více prožívá a uvědomuje si, že je něco „divně“, zvyšuje se prožívání studu, takže se snižuje jeho sebevědomí. Dítě volí různé únikové strategie, aby nemuselo zažívat nezdar. To komplikuje léčbu a spolupráci.

Rodič jako partner logopeda při odhalení vad i v léčbě

Klinická logopedka Jitka Kaulfuss popisuje detailněji: „Pomoc logopeda je potřeba vyhledat zejména v případě, že dítě nemluví, mluví nápadně méně než jeho vrstevníci nebo mluví svojí vlastní řečí. Dále tehdy, kdy dítě nerozumí tomu, co mu sdělujeme. Pomoc logopeda bych doporučila také v případě, kdy je motorika mluvidel (pohyblivost jazyka, rtů, dýchání) nedostatečná. Pokud dítě zadrhává, je vyšetření klinickým logopedem nutné.“

Současně ale dodává: „Kromě toho doporučuji průběžně a neustále rozvíjet řeč dětí přirozenou cestou v rodině, ať už společnými sportovními či domácími aktivitami nebo čtením pohádek. To všechno pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte. Využít lze také logopedická cvičení. Mnoho jich je
i v názorné podobě videa dostupných on-line. Zkuste například projekt
Hláskování s Lipánkem, kde můžete trénovat s dětmi zábavnou formou.“ Projekt se zaměřuje na podporu správného rozvoje řeči a artikulace u dětí předškolního věku v interakcí s rodiči. Formou jednoduchých videí, kterými provází zkušená logopedka, získávají rodiče informace, jak danou hlásku hravou formou správně vyslovit a procvičit.

Aby se dítě nezaseklo

Rodiče jsou pravou rukou odborníků při podpoře jednotlivých dovedností dítěte. „Je jim potřeba vysvětlit, co je cílem, proč konkrétní věci děláme, a že nácvik dílčích dovedností by měl probíhat formou hry a zábavy, dát jim tipy, jak jednotlivé dovednosti mohou posilovat i v běžném životě,“ vypočítává Richtrová. Dodala, že je třeba při cvičení respektovat aktuální rozpoložení dítěte. Délka domácího tréninku by měla být doporučena individuálně,
v souladu nejen s věkem, ale především s druhem poruchy a dalšími doprovázejícími vadami – tedy stavem jednotlivých oblastí nerovnoměrně se vyvíjejícího psychomotorického vývoje, aktuálními potřebami dítěte,
a také v souladu s nastaveným rodinným harmonogramem.

A nezapomeňte, že jde opravdu o každodenní přirozený proces: „Děti, kterým se pravidelně čte nebo jim rodiče vypráví příběhy, často chápou souvislosti a slova mnohem lépe. Také nabírají bohatší slovní zásobu, což může pomoci právě i při nástupu do první třídy,“ uzavírá Jitka Kaulfuss.

 

 

 

 

Reklama

Doporučujeme

Toxická pozitivita: Když úsměv zakrývá bolest a „všechno je fajn“ přestává platit

Tlak na optimismus se v posledních letech proměnil v novodobý společenský požadavek. Úsměv, lehkost, vděčnost. Věty, které měly léčit, se však stávají maskou. A...

Slovo „ne“ jako akt péče o sebe: Nauč se odmítat bez viny a bez výčitek

Od dětství jsme vedeny k tomu, abychom byly přizpůsobivé, ochotné a vstřícné. Odmítání bývá spojováno s nelaskavostí. Právě v něm ovšem často leží ochrana...

Večeře z jedné pánve: Zapečené gnocchi

Když se vracíš domů hladová, s hlavou plnou práce a s otázkou „Co dnes zase uvařit?“, může být odpovědí právě tohle jídlo. Voňavé, teplé,...

Návrat po flámu do kondice: Co se děje v těle a které recepty nás postaví na nohy?

Každý to někdy zažil – skvělý večírek, spousta zábavy, pár skleniček navíc. A pak přichází střih - ráno, kdy člověk cítí, že hlava i...

Útulný podzim? Tady je návod ve 3 krocích

Podzim je v plném proudu – a s ním přichází ideální čas proměnit domov v hřejivé útočiště. Právě tohle období vybízí ke zpomalení. Je...

Probuzení s láskou: Rituály, které hýčkají duši

Když první paprsky slunce prosvítají oknem, den zve k novému začátku. Jak proměnit ráno v okamžik, který hřeje srdce? Objevte rituály, které změní váš...

Snídaně, která vydrží: Sladká ovesná kaše na milion způsobů

Některá rána jsou divoká, jiná ospalá. V každém případě potřebuješ něco, co ti dá energii a dobrý pocit. Ovesná kaše je přesně taková snídaně...

Dozrávají vám švestky, hrušky nebo třešně? Zkuste si z nich připravit tyto koláče

Konec léta přináší bohatou úrodu ovoce, které rádi používáme do koláčů. Ať už je pečeme jen tak, pro návštěvu nebo jako sladkou tečku po...

Čokoládové kuličky bez výčitek: Dezert, který je sladký, sytý a hotový za 10 minut

Někdy je potřeba cukr na duši. Jen malá dávka radosti, která potěší, nezatíží a dodá klid. Tyhle čokoládové kuličky vzniknou za pár minut, neobsahují...

Domácí aromaterapie: Jak pomocí vůní zklidnit mysl a vytvořit si útočiště

Jedna kapka levandule a najednou se zpomalíš. Hlubší dech, lehčí mysl, pocit bezpečí. Vůně dokážou otevřít okno do ticha i uprostřed rušného dne. Aromaterapie...

Genetiku neošidíte. Které věci dědíme hlavně po matce?

Možná vás to překvapí, ale některé naše vlastnosti a schopnosti nejsou jen dílem náhody nebo výchovy. Genetika má v tomto ohledu jasno a maminky...

Chléb v hrnci: Nejjednodušší domácí pečení, které zvládne i úplný začátečník

Mouka, voda, sůl, droždí. Čtyři obyčejné ingredience, které zvládnou malý zázrak. Domácí chléb, který provoní byt a přinese pocit útulnosti i v těch nejchaotičtějších...

Ráno jako dar: 5 drobných rituálů, které promění chaos v pevný základ dne

Začátek dne není jen nutností. Je to pozvání. K sobě, k dechu, ke klidu, který může vydržet déle, než bys čekala. I v hlučné...

Portugalské žloutkové košíčky: legendární Pastéis de Nata

Objevte kouzlo portugalské tradice ukryté v křehkém těstě se smetanově hebkým žloutkovým krémem s jemnou vůní citronu a skořice. Pastéis de Nata, legendární dezert...

Výběr fénu na vlasy: kdy stačí levný a kdy se vyplatí investovat?

Fén není jen obyčejná pomůcka, kterou vytáhnete párkrát do týdne. Ovlivňuje zdraví vlasů i pokožky hlavy a může rozhodnout o tom, jestli budou vaše...
Reklama
Reklama