Nejméně čtyři páry na rok

Dětská noha se vyvíjí rychle. Roste, mění se její proporce i tvar, a proto vyžaduje pravidelnou kontrolu
a pozornou péči.

Péče od kolébky
Podle dostupných lékařských studií se většina dětí narodí se zdravýma nohama, ale už u prvňáčků jsou patrné první známky poškození. Čím to je? Především nevhodně zvolenou obuví, tvrdí ortopedi. Rodiče totiž obouvají děti do módních botiček, které jsou sice atraktivní na pohled, ale neodpovídají požadavkům na pohodlí, stabilitu a správnou chůzi. Dětská noha má jiné potřeby než dospělá. A chyby, kterých se jako rodiče dopustíte při nákupu prvních párů bot, se později jen těžko napravují…

První botičky
Měly by se kupovat, až když dítě chodí ven. Do té doby je lepší nechat je neobuté, protože lépe drží rovnováhu. Běhání naboso (venku po trávě nebo doma po koberci) je navíc zdravé a pomáhá procvičovat příslušné partie svalů.

První botičky by měly být z měkké kůže nebo textilu s pružnou podešví a dostatečným prostorem v prstní části. Tvarově jsou ideální kotníčkové střihy, které nohu zafixují a zpevní.

Jak dítě roste, mění se i velikost a tvar jeho nohy – a dobře padnoucí obuv musí tyto proporce dokonale respektovat. Proto pravidelně kontrolujte velikost, nejlépe v prodejně s odborným personálem, kam chodíte boty nakupovat. U předškoláků kontrolujte velikost nohy každé tři měsíce, u školáků po pěti měsících. Během roku by mělo mít dítě k dispozici optimálně 4 až 6 párů obuvi.

Na dětských botách nešetřete
Z hygienických i zdravotních důvodů by se boty rozhodně neměly dědit. I když máte pocit, že je vaše ratolest nestačila pořádně prošlapat, myslete na to, že hrozí přenos plísní a jiných kožních onemocnění. Navíc každé dítě vytvaruje botu „podle svého“ a není dobré, když je nový nositel nucen ke kompromisům. Dětská noha je mnohem elastičtější než dospělá, proto děti hůře rozeznají, že jim bota nesedí, jak má, a mohou následovat zbytečné ortopedické problémy.

 

Pravidla dětského obouvání

1. VELIKOST Při každém nákupu žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte. Obuv musí dobře padnout jak do délky, tak do šířky.

2. DÉLKA Bota musí být před prsty o 10 až 15 mm delší než noha. Jedna polovina tohoto prostoru slouží jako rezerva pro pohyb prstů při chůzi, druhá pro jejich růst.

3. ŠÍŘKA obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů. Příliš široká bota nohu nedostatečně fixuje, noha v ní klouže při chůzi a poškozuje prsty tlakem na obuv. Úzká bota zase omezuje krevní oběh
a deformuje přední část nohy.

4. ZKOUŠENÍ Každou obuv dobře vyzkoušejte. Źádejte celý pár a nechte dítě, aby se v nové obuvi prošlo po prodejně.

5. MATERIÁL Vybírejte obuv z přírodních materiálů. Useň a textil jsou měkké, prodyšné, absorbují vlhkost
a přizpůsobí se anatomickému tvaru nohy.

6. LEHKOST Čím lehčí bota, tím lépe pro vaše dítě. V nejmenších velikostních skupinách kupujte obuv výhradně kotníčkovou, nejlépe šněrovací nebo s páskem na sponu či suchý zip.

7. PRODYŠNOST Dětská noha se dost potí, a to nejvíc na plosce. Proto musí být boty ve vnitřní nášlapné části vybavené stélkou nebo vkládací vložkou ze savého materiálu.

8. OHEBNOST V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (v oblasti prstních kloubů), musí být obuv co nejohebnější. Tuhá a nepoddajná bota zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou.

9. OPATEK Vnitřní dílec v patní části obuvi má být dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý. Noha v obuvi musí být dokonale fixovaná a nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy.

10. PODPATEK musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability. Obuv s vysokými podpatky není pro děti vhodná.

 

 

 

Text: (pic)