Ostré vidění je pro mnohé z nás samozřejmostí. Díky němu rozeznáváme obličeje, čteme, řídíme auto, sledujeme televizi. Pokud se nám zrak po letech rozostří, nasadíme dioptrické brýle. Ale co když najednou zjistíme, že předměty vidíme zkresleně, pokřiveně, že naše vidění je jaksi „zmuchlané“? Tento signál bychom rozhodně neměli brát na lehkou váhu. Může se totiž jednat o jeden z varovných příznaků vážného onemocnění sítnice – epiretinální membránu (ERM). V raném stádiu ji odhalí jen odborné vyšetření.
Onemocnění vznikne tak, že se na povrchu centrální části sítnice, tzv. makuly (též zvané žlutá skvrna), vytvoří jakýsi „škraloup“, který ji svrašťuje. Výsledkem je pak „zmuchlané“ vidění, kdy se nám vertikály vlní
a v horizontále jsou části obrazu vůči sobě posunuté (viz srovnání obr. A a obr. B). Takto vytvořený škraloup je přitom velmi jemný, několikrát tenčí než pavučina.
Návštěvu odborného lékaře v takovém případě není radno odkládat: „Hrozí zde totiž nebezpečí z prodlení. Pacient musí přijít včas, abychom se mu zrak pokusili zachránit. Sítnice je součástí mozku, a pokud odumře, nelze už funkci obnovit,“ upozorňuje mikrochirurg, přední odborník na onemocnění sítnice doc. MUDr. Petr Souček, Ph.D. z Centra klinické oftalmologie v Praze. Centrum je jediným pracovištěm v ČR, které se primárně zabývá komplexní problematikou sítnice.
Nebezpečí zvyšuje věk
Riziko rozvoje epiretinální membrány se zvyšuje s věkem. Studie ukázaly, že 2 % pacientů starších 50 let a až 20 % pacientů starších 75 let je ohroženo ERM.1 Přičemž obě pohlaví jsou postižena stejně. Ačkoliv typická ERM je neznámého původu, v některých případech může být její příčinou odchlípení sítnice nebo diabetická retinopatie. Škraloup se může objevit i po očních operacích.
Zmuchlané vidění není charakteristické pouze pro ERM. Stejným způsobem se projevuje například i věkem podmíněná degenerace makuly, makulární díra a jiné choroby makuly. O jaké onemocnění sítnice se konkrétně jedná, zjistí jen oční lékař speciálním vyšetřením.
K tomu oftalmolog používá optickou koherentní tomografii (OCT). Jde o moderní, pro pacienta šetrné, neinvazivní vyšetření, které lékaři poskytne ideální obraz vnitřních struktur oka. „Na jeho základě můžeme stanovit správnou diagnózu, porovnávat jednotlivá vyšetření v časových intervalech a naplánovat případnou chirurgickou léčbu. Dokážeme vyhodnotit účinnost dosavadní léčby a také poznat, kdy je léčba nedostatečná,“ podotýká doc. Souček.
Ačkoliv ERM nevede k úplné slepotě, rozvinuté onemocnění může člověka velice těžce postihnout: „Existuje pojem „praktická slepota“, to, když se makula zajizví a neposílá do mozku žádné signály. Člověku pak zbude funkční jen sítnice kolem, takže vidí pouze obrysově. Není nevidomý, ale nevratně jej to invalidizuje,“ vysvětluje doc. Souček.
Doc. Souček
Jediný způsob léčby – operace
K léčbě epiretinální membrány neexistují žádné oční kapky, léky nebo vitamíny. Jedinou možností léčby je chirurgický zákrok zvaný vitrektomie: „Jde o mikrochirurgické odstranění, sloupnutí onoho škraloupu na povrchu makuly. Výkonu se říká mikrochirurgický peeling,“ vysvětluje doc. Souček, a dodává: „Oko je následněna jeden den zakryto sterilní náplastí, operace nevyžaduje hospitalizaci a po zákroku pacient odchází s doprovodem domů.“
V Centru klinické oftalmologie operují nejvíce pacienty právě s epiretinální membránou. Většina pacientů po vitrektomii potvrzuje zlepšení zrakové ostrosti, i když ani operace nevrátí zrak na úroveň před vznikem potíží. Avšak při dokonale provedeném peelingu membrán nedochází k recidivě onemocnění. Rozhodující výsledek je tedy v rukou zkušeného mikrochirurga. Obnova zraku po vitrektomii probíhá postupně – zlepšení je znatelné do 3 měsíců, ale může trvat i rok, než se dosáhne maximálního zlepšení zrakové ostrosti. Operace je bezbolestná
a riziko komplikací malé.
Doc. MUDr. Petr Souček (56), Ph.D.
Zkušený oční mikrochirurg a přední český odborník na onemocnění sítnice z Centra klinické oftalmologie v Praze 7. Společně s manželkou (MUDr. Ilona Součková, Ph.D.) provedli více než 3 900 nitroočních operací se zaměřením na vitreoretinální výkony (operace sítnice a sklivce). Vydali Atlas makulárních chorob, který byl oceněn Cenou prezidia České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Společně s americkými vědci se podíleli na vývoji celosvětově nejpoužívanějšího léku na makulární degeneraci, jejíž léčbu zavedli i v ČR. Docent Souček je předsedou výboru odborné společnosti Makulární klub a členem celosvětové organizace The Eye Cancer Network. Je zástupcem České republiky v prestižním Mezinárodním klubu fluorescenční angiografie.
Centrum klinické oftalmologie
Jediné pracoviště v ČR, které se primárně zabývá komplexní problematikou sítnice. Od diagnostiky pomocí jedinečného technologického systému až po ambulantní bezzstehové operace makuly – centrální a nejdůležitější části sítnice. Klinika funguje již 11. rokem a má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami v ČR. Lékařské zákroky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pacienti k vyšetření na klinice nepotřebují žádná odborná doporučení.
Slovníček pojmů lidského oka
Sítnice – tenká blanka, která pokrývá vnitřní povrch oka. Je tvořena vrstvami nervových a světločivných buněk, tyčinek a čípků a nervových vláken. Sítnice má podobnou funkci jako film ve fotoaparátu. Přes optický aparát oka tvořený rohovkou a čočkou se na ni promítá obraz, který je poslán pomocí zrakového nervu do mozku. Periferní část sítnice slouží k perifernímu vidění. Zásobení sítnice kyslíkem poskytují sítnicové cévy. Jejich poruchy, uzávěry či krvácení, vedou rovněž k závažnému poškození zraku.
Makula – centrální část sítnice, tzv. makula neboli žlutá skvrna, je nejdůležitější pro ostré centrální vidění, pro čtení, řízení auta, rozeznání obličeje apod. Poškození makuly vede ke ztrátě jemného rozlišení detailů.
Sklivec – vnitřní část oka vyplňuje sklivec. Je to čirý gel, který je tvořen převážně vodou, kolagenními vlákny a kyselinou hyaluronovou. Zadní plocha sklivce zevnitř naléhá na vnitřní povrch sítnice. Během života dochází ke strukturálním změnám sklivce, kdy v něm vznikají dutiny naplněné vodou. Tyto procesy mohou vyústit k odloučení sklivce a k jeho odtržení od zrakového nervu.