Těšíte se, jak vyrazíte s rodinou do přírody, ale děti odmlouvají, že se jim nikam nechce? Zkuste nechat naplánování akce na nich (mladší děti se mohou svými nápady aspoň podílet). Vědomí zodpovědnosti
a vlastní důležitosti děti potřebují a bude tím správným impulzem vyrazit ven.
„Když dáme dětem najevo, že jim důvěřujeme a necháváme na nich, jak program dne a společnou výpravu do přírody naplánují, udělá to dobře jejich sebevědomí a celý výlet je také bude mnohem víc bavit. Navíc starší děti často ovládají techniku lépe než rodiče, takže pro ně nebude problém na mobilu zjistit, jak se do stanoveného cíle dostat, co tam všechno zažít, kde se cestou zastavit, kam zajít na oběd… Také mladší dětí potřebují zažít pocit, že jsou jejich názory důležité a že je někdo vnímá. Proto se vyplatí pozorně vyslechnout i jejich návrhy,
a pokud to jen trochu jde, zařadit je do programu. A když jim k tomu dovolíme vzít si s sebou kamarády, bude akce stoprocentně úspěšná,“ říká Štěpánka Štrougalová z dětského centra Baby Club Juklík, která je také zkušenou maminkou 4 školáků.
Co se ještě osvědčilo při rodinném výletě:
1. Nechat auto doma a vyrazit vlakem, třeba i s koly. Už samotná jízda vlakem je pro mnohé dnešní děti, které se přesunují neustále auty, dobrodružství. Ve vlaku se dají hrát karty a jiné hry, pozorovat svět ubíhající za okny a v klidu si povídat (a do všeho se můžou zapojit i tatínek nebo maminka, kteří by se jinak museli při cestě autem věnovat řízení).
A není třeba obávat se vzít si s sebou na výlet také jízdní kola. V každém vlaku jsou místa vyhrazená pro jejich přepravu, jen je třeba obstarat si jízdenky a místenky včas.
2. Nepodcenit počasí, aby nezkazilo náladu. „Zvláště aprílové počasí umí dělat kotrmelce, takže i když vyrážíme za hezkého slunečného rána, za dvě hodiny může být všechno jinak, navzdory dobré předpovědi. Proto se vždy vyplatí, aby měl každý člen výpravy v záloze nepromokavou bundu nebo pláštěnku, čepici, rukavice
a náhradní ponožky. A určitě i pláštěnku nebo nepromokavý obal na batoh,“ připomíná Štěpánka Štrougalová.
3. Připravit si skvělou domácí svačinu. Zabere to sice trochu času, ale určitě se vyplatí připravit si předem doma jídlo na cestu. Kromě tradičních obložených chlebů se osvědčily plněné tortilly, které můžeme jen tak natřít pomazánkou, obložit sýrem či šunkou, anebo z nich připravit oblíbený, ale zdravější „kebab“. Cestou (už třeba ve vlaku) se budou dětem i nám nabízet různá lákadla, jimž by se s prázdným žaludkem špatně odolávalo. Když se vybavíme chutnou svačinou, odoláme nástrahám a ještě ušetříme – třeba na pozdější zmrzlinovou zastávku.
Tip: Recept na zdravější domácí „kebab“ od Štěpánky Štrougalové: „Pšeničnou nebo kukuřičnou tortillu potřeme jogurtovým dresinkem nebo zakysanou smetanou, kterou jsme předtím ochutili solí a česnekem. Doprostřed placky navršíme tence pokrájené čínské zelí, očištěnou a nahrubo nastrouhanou mrkev a navrch přidáme dvě lžíce na proužky nakrájeného pečeného krůtího nebo kuřecího masa. Placku zavineme, pokropíme trochou vody a dáme pod poklopem zapéct na 2 minuty do mikrovlnné trouby. Hotový „kebab“ zabalíme do alobalu. Takto si můžeme připravit chutnou svačinu pro každého člena výpravy.“
4. Dobrodružná bojovka nesmí chybět. Funguje totiž kdekoli a v jakoukoliv denní či noční hodinu. Bojovou hru můžou už doma připravit starší sourozenci pro mladší – ale i pro rodiče. Stačí, když se stanoví první bod, kam se má dojít, dojet na kole, koloběžce… Tam se vyndá z kapsy další úkol, cíl. Anebo některý z organizátorů akce projde celý úsek předem a jednotlivé úkoly napsané na papírcích ukryje. Na konci v cílovém úkrytu by pak měl čekat poklad – nejlépe nějaké dobroty schované v krabičce. Děti mají rády napínavé hry a zajímá je, jak bude cesta pokračovat, co ještě zažijí. Jít jen tak je nuda.
Nejstarší děti už možná rovnou vymyslí plán výletu v rámci geocachingu, známé celosvětové hry, při níž se hledají pomocí zeměpisných souřadnic tzv. kešky („poklady“) umístěné na zajímavých místech.
5. Splněná nejen dětská přání. Rodinný výlet je příležitost strávit společně celý den, mít na sebe čas a taky si třeba splnit nějaká přání. Někdo bude chtít vylézt na rozhlednu, jiný přebrodit potok a rodiče třeba budou mít přání stavit se někde cestou na dobrou kávu. Pokud je to jen trochu možné, mělo by se každému ze členů výpravy jeho přání splnit. „A ještě něco považuji za důležité – neskončit krásný společný den tím, že se hned po návratu zase všichni zavřou do svých pokojů k počítačům a mobilům, dospělí začnou dohánět resty – úklid, práci… Bylo by přece škoda si takhle pokazit příjemné dojmy z vydařeného výletu. Naopak – krásný den si zaslouží zakončit se neméně krásným večerem. Už cestou domů si můžete koupit něco dobrého, a na tom si pak společně pochutnat u stolu, a ještě si přitom vyprávět zážitky a prohlížet fotky a videa z uplynulého nevšedního dne,“ doporučuje na závěr Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.
Zdroj textu a foto: www.juklik.cz