České kliniky asistované reprodukce vykonají ročně více než 41 tisíc cyklů IVF. Tento počet meziročně stále narůstá a oproti roku 2010 se už téměř zdvojnásobil. Mýtus, že neplodnost je primárně problémem ženy, byl už dávno vyvrácen a její příčiny jsou dnes mezi pohlavími rozložené rovnoměrně. I proto odborníci upozorňují na potřebu včasné a důkladné diagnostiky u obou partnerů.
Na základě údajů* ze 46 českých klinik asistované reprodukce se pod neplodnost žen nejčastěji podepisuje diagnóza ovariální selhávání, tedy vyhasínání funkce vaječníků. Jako hlavní diagnóza na straně ženy bylo stanoveno ve 39 % všech cyklů IVF, přičemž od roku 2010 jejich počet narostl už dvojnásobně. U mužů bývá nejčastějším problémem patologický spermiogram. Výsledky vyšetření, při nichž více než 97 % spermií nesplňuje normy stanovené WHO, byly vyhodnoceny jako hlavní příčina mužské neplodnosti v 37 % všech IVF cyklů.
Když reprodukční věk nekoresponduje s reálným
V ženských vaječnících se už při narození nachází přibližně půl milionu vajíček. Tento počet je konečný a další vajíčka se v průběhu života nevytvářejí. Během reprodukčního období ženy se z nich uvolní a dozraje 300 až 400 vajíček, tedy při každé ovulaci 1 vajíčko dozraje, ale dalších přibližně tisíc vajíček se ztratí. Proto se ovariální rezerva s věkem snižuje. U žen, které se už narodily s nízkou ovariální rezervou, se zásoba vajíček „vyčerpá“ daleko dříve, někdy i před třicítkou. V tomto případě odborníci mluví o předčasném ovariálním selhávání, které může v případě pozdní diagnostiky vést k úplné ztrátě plodnosti. „Snížená ovariální rezerva neznamená definitivní zastavení činnosti vaječníků ani ztrátu plodnosti. Produkce hormonů stále přetrvává, ale vaječníky už přestávají správně pracovat a šance na otěhotnění přirozenou cestou se výrazně snižuje,“ upozorňuje MUDr. Hana Višňová z kliniky asistované reprodukce IVF CUBE.
Důležitý screening
První příznaky ovariálního selhávání připomínají menopauzu a patří mezi ně především nepravidelná menstruace, návaly tepla či noční pocení. Mnoho žen však nepociťuje žádné těžkosti. K předčasnému ovariálnímu selhávání může docházet na základě vrozené dispozice, ale i v důsledku například onkologické léčby. V obou případech je důležitá včasná diagnostika a její vyhodnocení specialistou. „Na hrozící předčasné selhávání vaječníků může upozornit test na AntiMüllerův hormon (AMH), který se doplňuje dalšími vyšetřeními – ultrazvukovou folikulometrií (AFC) a testem na folikostimulační hormon (FSH). Na základě komplexního posouzení výsledků těchto vyšetření umí specialista získat informace o stavu ovariální rezervy a navrhnout pacientce další postup léčby,“ říká Hana Višňová.
Čas hraje proti
Riziko předčasného ovariálního selhávání se zvyšuje věkem. Statisticky se vyskytuje u jedné z tisíce žen před třicítkou, u jedné z 250 žen ve věku do 35 let a u jedné ze 100 žen starších čtyřiceti let. Screening ovariální rezervy ale zatím nepatří mezi běžné preventivní vyšetření, proto by iniciativa měla vycházet především od pacientky. Důležité je sledování menstruačního cyklu a rodinná anamnéza. „Pokud se vyskytlo předčasné selhávání vaječníků u někoho v nejbližší rodině, vyšetření ovariální rezervy je vhodné absolvovat už po dvacítce. To je ještě ideální čas na odebrání a zmrazení vlastních vajíček, která mohou být použita později, když se ženě nepodaří otěhotnět přirozenou cestou. Úspěšnost terapie pomocí vlastních zmrazených vajíček na naší klinice dosahuje 48,3 procent,“ říká MUDr. Višňová a zároveň upozorňuje, že i odebrání a zmrazení vlastních vajíček je časově limitovanou možností. Důsledkem stárnutí totiž dochází nejen k poklesu počtu vajíček, ale i ke zhoršení jejich kvality. Pokud žena na kliniku IVF přijde pozdě, tedy v době, kdy už úplně absentuje menstruace, jedinou možností mít dítě je IVF terapie s vajíčky od anonymní dárkyně (ED). „Při ED terapii dosahuje naše kumulativní úspěšnost 85 procent. Určitě ženám s podezřením na ovariální selhávání vaječníků nedoporučuji odkládat návštěvu kliniky asistované reprodukce,“ dodává lékařka.
I spermie „stárnou“
Nejčastější příčinou neplodnosti na straně muže bývá tzv. patologický spermiogram. To znamená hodnoty, které nesplňují normy Světové zdravotnické organizace. Na vyšetření spermiogramu není potřeba doporučení ani žádanka od jiného lékaře, muž ho může absolvovat přímo na vybrané klinice asistované reprodukce. „Spermiogram hodnotí parametry, jako jsou objem vzorku, koncentrace spermií, motilita, morfologie spermií
a další faktory, jež jsou směrodatné pro stanovení léčebného postupu, který rozhodně nemusí hned indikovat IVF,“ říká MUDr. Višňová. Pokud jde o množství spermií, normou je 15 milionů spermií na mililitr ejakulátu. Důležitá je i jejich morfologie, přičemž za normál jsou považovány aspoň čtyři procenta zdravých spermií. Pozornost si vyžadují zejména případy, kdy hrozí progresivní zhoršování kvality spermií nebo je u muže plánována onkologická léčba. V tomto případě se doporučuje kryokonzervace spermií. „Kvalita spermií se zamrazením nesníží, takže odebraný vzorek je možné využít později,“ říká lékařka a dodává, že „biologické hodiny“ tikají
i pánům: „Vyšší věk má vliv na kvalitu pohlavních buněk i u mužů a jako ideální věk na početí se u nich považuje období mezi 25. a 35. rokem.“
* Ročenka Asistovaná reprodukce v ČR 2018-2019 – data vyhodnocuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ve spolupráci s Národním registrem reprodukčního zdraví