Zima ještě nekončí: Jak podpořit přirozené fungování imunity?

Zimní měsíce bývají obdobím častých chřipek, nachlazení, rýmy a infekcí dýchacích cest. Rychlému šíření respiračních virů obvykle napomáhá chladné a sychravé počasí i větší koncentrace lidí ve vnitřních prostorách. Příčinou může být také oslabení imunitního systému, který pak nemusí fungovat tak dobře, jak by měl. Proč tomu tak je a jakými přírodními prostředky jeho přirozené fungování podpořit, radí odborná konzultantka lékáren BENU PharmDr. Ivana Lánová.

 

Studený vzduch, který dýcháme v sychravém zimním počasí, časté přechody z tepla do chladu a naopak – to vše ovlivňuje náš imunitní systém. Pokud je oslabený, tělo není tak odolné vůči virům a bakteriím, které se
v tomto období šíří snadněji. Oslabený imunitní systém zároveň hůře bojuje s jakýmikoliv nemocemi. Proto je vhodné podporovat jeho přirozené fungování. Oblékejte se přiměřeně počasí, vyhýbejte se kontaktu
s nemocnými, sportujte, jezte vyváženou a zdravou stravu a dostatečně odpočívejte. „Kromě všech těchto známých opatření můžeme přirozenou imunitu organismu posílit také pomocí tzv. imunomodulátorů. Jedná se – jak už název napovídá – o látky, kterými se snažíme pozitivně ovlivnit imunitní reakce v těle,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová.

 

Když imunita potřebuje podporu

Mezi nejznámější a nejprospěšnější přírodní imunomodulátory patří vitamin C. Pomáhá zvyšovat tvorbu bílých krvinek, které jsou jedním z hlavních obranných prostředků organismu proti nemocem, působí antimikrobiálně
a přispívá k normálnímu fungování imunitního systému. Vitamin C běžně přijímáme ve stravě, ale většina z nás není zejména v zimě schopna dodržet doporučený denní příjem, který by měl být pro dospělého 80–100 g. Vyšší množství je pak vhodné pro osoby ve stresu, starší osoby, sportovce, těhotné a kojící ženy nebo kuřáky. „Více tohoto vitaminu zpravidla potřebujeme také v době zvýšeného výskytu respiračních onemocnění nebo když bojujeme s infekcí. Pro udržení si vyšší hladiny vitaminu C v těle doporučuji rozložit jeho příjem rovnoměrně po dobu celého dne, a to proto, že vitamin C patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě a přijali bychom jej všechen najednou, mohl by se rychle vyloučit močí,“ radí Lánová.

Mezi další známé imunomodulátory patří probiotika – prospěšné bakterie, které mají velmi pozitivní vliv na přirozený střevní mikrobiom. „Střevo je jedním z klíčových orgánů, které zajišťují naši imunitu ze 70–80 %. Probiotika, která vyživují prospěšné bakterie v našich střevech a podporují jejich množení, mohou taktéž napomoci jejich správnému fungování a tím i udržování rovnováhy střevní mikrobioty,“ vysvětluje Lánová. Tyto tělu prospěšné živé kultury můžeme v rámci stravy získat například konzumací zakysaných mléčných výrobků, jako jsou kefír, jogurt nebo acidofilní mléko.

Přírodní prostředky, jimž se přisuzuje příznivý vliv na naši přirozenou obranyschopnost, jsou také rakytník, echinacea, propolis, ženšen, černý bez, černý česnek a látky izolované z hub, tzv. betaglukany. „Rakytník je bohatý na řadu vitaminů, především na vitamin C. Echinaceu se doporučuje konzumovat po dobu 7–10 dnů od vypuknutí prvních příznaků nachlazení, když může přispět ke zkrácení doby jeho trvání. Propolis má antibakteriální i antivirové účinky, a proto se používá i při infekcích horních dýchacích cest a chřipkových onemocněních. Ženšen obsahuje řadu biologicky aktivních látek a obvykle se ukazuje jako výhodná jeho konzumace až po dobu 3 měsíců,“ vysvětluje Ivana Lánová a dodává: „Černý bez má imunostimulační, antibakteriální, antivirový a protizánětlivý účinek. I známé přísloví nám říká – před heřmánkem smekni, před bezem klekni.“

Černý česnek se vyrábí fermentací syrového česneku. Pomáhá posilovat imunitní systém a je vhodné jej nasadit několik týdnů před obdobím s největším výskytem respiračních onemocnění. Říká se o něm, že snižuje příznaky chřipky a nachlazení. Betaglukany vykazují mj. účinek imunomodulační a protizánětlivý. Mohou se konzumovat dlouhodobě od podzimu do jara, nebo ve zvýšené dávce při už probíhajícím onemocnění. Betaglukany jsou stavební složky buněčných stěn např. hlívy ústřičné. „Hlívu lze konzumovat nejen čerstvou, ale také v podobě různých extraktů z ní,“ uvádí Ivana Lánová. Imunitní reakce organismu pomáhají regulovat také omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí například v rybách, oříškách, rostlinných olejích nebo vejcích.

Nejběžnějším, přirozeným a nejlepším způsobem užívání přírodních imunomodulátorů je jejich konzumace
v rámci vyvážené stravy bohaté na ovoce, zeleninu a celozrnné výrobky. V takovém případě naše tělo získá všechny potřebné vitaminy a minerální látky. „Přiznejme si, že v chladném počasí přirozeně stoupá chuť na vydatnější a teplejší jídla a klesá chuť například na čerstvé saláty ze syrové, často navíc z velké dálky dovážené zeleniny, přesto bychom měli v její konzumaci setrvat. Abychom tělu dodali vše potřebné v dostatečném množství, můžeme v zimním období podpořit přirozené fungování imunitního systému také užíváním některých doplňků stravy, probiotik a bylinek, které tyto látky obsahují. Alfou i omegou však vždy zůstává pestrá a vyvážená strava a celkově zdravý životní styl,“ dodává Lánová.