Každý třetí předškolák trpí vadou řeči. Kdy je čas vzít dítě k logopedovi?

Každý třetí předškolák trpí vadou řeči. Kdy je čas vzít dítě k logopedovi?

Odborníci setkávají se stále zvyšujícím se počtem poruch a odchylek v řeči u dětí, a to i v době, kdy by se již měla řeč pohybovat v normě. Čím dál tím více předškoláků a školáků je v péči klinických logopedů a počet dětí s vadou řeči narůstá.


Podle aktuálních dat trpí každé třetí dítě předškolního věku některou z vad řeči nebo poruchou komunikace. Jak zajistit, aby se dítě správně rozvíjelo ve svých schopnostech mluvit a vyjadřovat se? Co je třeba si uvědomit a kdy nastane ten správný čas vzít ho k logopedovi?

S jakými vadami se můžete setkat?

Lidská řeč se vyvíjí už od prvních měsíců života. Rodiče a okolí dítěte mají na jeho řeč značný vliv, ovšem nemohou ovlivnit vše a každý z nás se může setkat s tím, že dítě začne mít poruchy řeči a nebude umět správně vyslovovat. Nejen Ř, ale také hlásky R a L, či špatná výslovnost sykavek S a C je u českých dětí poměrně častá. Mezi nejčastější vady řeči řadíme:

  • BREPTAVOST: porucha plynulosti řeči způsobuje rychlé tempo mluvy, což má za následek nejasnou artikulaci, vynechávání slabik nebo slov a deformaci obsahu
  • KOKTAVOST: zadrhávání v řeči je závažný problém, který se projevuje opakováním slabik nebo slov
  • PATLAVOST: (dyslalie) – dítě má obtíže s výslovností jedné nebo více hlásek, což může být způsobeno lehkou mozkovou dysfunkcí, genetickou predispozicí, sluchovými poruchami nebo přirostlou uzdičkou pod jazykem
  • DYSARTRIE: jde o nesprávnou artikulaci, často spojenou s jinými nervovými poruchami; dysartrie je důsledkem onemocnění nervové soustavy, které brání kontrole například nad jazykem, hrdlem nebo rty


Procvičování může probíhat i doma

Podle posledních údajů připadá v České republice 1 logoped na 15 495 osob, což není považováno za optimální počet. Pokud čekáte na termín u logopeda, zkuste zatím s dětmi procvičovat výslovnost doma. Pomoci může projekt Hláskování s Lipánkem, který nabízí dětem výuková, ale zároveň hravá videa. „Videa se zaměřují na podporu správného rozvoje řeči a artikulace u dětí předškolního věku s interakcí s rodiči. Formou jednoduchých
a zábavných videí získávají rodiče informace, jak danou hlásku hravou formou správně vyslovit a procvičit
“ vysvětluje klinická logopedka Jitka Kaulfuss, která videi sama provází. Kromě toho mohou rodiče zapojit své děti do dalších procvičovacích aktivit, jako je společné čtení knížek, vyprávění příběhů, zábavné jazykolamy
a zpěv. Tato cvičení jsou jednoduchá, ale efektivní při pomoci s posilováním jejich jazykové schopnosti.

Nepodceňujte problémy a komunikaci

Logopedické diagnózy by se neměly podceňovat. „Je to jako s každou nemocí, když dlouho něco přecházíte
a neřešíte, může to mít negativní dopad a zapříčinit rozvoj dalších nemocí. Nedochází-li k cílené a odborné intervenci ze strany logopeda, nejde o život, ale dojde k útlumu vývoje či regenerace mozku nebo svalů a tím dochází k tomu z našeho pohledu nejhoršímu, což je snížení kvality života,"
vysvětluje Barbora Richtrová z Asociace klinických logopedů ČR. Podle expertů je současná digitální éra jedním z hlavních faktorů, které přispívají k rostoucímu počtu dětí trpících poruchami řeči. Rodiče často nevěnují svým dětem dostatečnou pozornost, když s nimi komunikují, místo toho se totiž často soustředí na své mobilní telefony, nebo jiný element. Nicméně aktivní komunikace a interakce mezi rodičem a dítětem jsou pro získání správného vzoru řeči zcela klíčové.

Kdy zpozornět a zvážit návštěvu logopeda?

S otázkou, jak mohou rodiče poznat, zda jejich dítě potřebuje logopedickou péči, se potýká každý, kdo u svého potomka pozoruje nedostatečné vyjadřovací dovednosti. Návštěva dětského lékaře, nebo přímo logopeda, který nasměruje rodiče s dítětem na správnou cestu, není v žádném případě chybou. „Terapie je individuální záležitostí, a je lepší přijít do ordinace dříve než později. U některých logopedických diagnóz určitě platí, že čím dříve se začne, tím rychleji se dostaví kladné výsledky. Toto se týká především dětí, které přišly na svět s psychomotorickým nebo neurologickým zeslabením,“ říká Jitka Kaulfuss. Ohledně vlastního vývoje řeči by měli rodiče určitě zpozornit již dříve, ideálně okolo 3. roku dítěte. Odborníci nedoporučují čekat do pětileté prohlídky, která je doplněna o posouzení školní zralosti, nebo dokonce až na zápis do první třídy.

 

 

 

 

 

zdroj/foto: Beautyfort