Dostanou dvě zlomená srdce druhou šanci?

Sdílet článek

Reklama
Reklama
Jennifer Probstová: SVEDENI OSUDEM

Když se Chiara a Sebastian kdysi seznámili, neuvěřitelně to mezi nimi jiskřilo. Tehdy ovšem chtěli každý od života něco jiného, a tak se jejich cesty rozešly a ona doufala, že už ho nikdy neuvidí. Teď je ale náhoda znovu svedla dohromady a staré city vyplouvají na povrch spolu s výčitkami. Zvládnou společně překonat minulost, nebo jim nezbývá, než jen navždy přemítat o tom, zda jsou si skutečně souzeni…?

Ukázka z knihy:

Byl to dokonalý den pro pohřeb.

Nebe plakalo. Sebastian Ryder stál stranou od ostatních a prohlížel si zástup smutečních hostů, shromážděných kolem hrobu. Ledová plískanice mu bušila do tváře. Bože, kéž by mu byla zima. Kéž by v nitru cítil cokoli jiného než jen tu ochromující prázdnotu. Před ním se v dokonalé filmové symetrii odvíjela scéna jako z nějakého děsného romantického filmu – něčeho jako Ocelové magnólie –, počínaje bouřkovými mračny přes klidný hlas duchovního až po úhlednou řadu dokonale nažehlených černých obleků a plášťů do deště, která mu bránila ve výhledu na elegantní rakev. Dvojice se držely za ruce; ženy vzlykaly; muži utěšovali.

On zůstával sám.

Kamarádky jeho ženy se shlukly v těsném hloučku, na znamení žalu a soudržnosti se držely za ruce a působily jako jakási bariéra, která chránila rakev před zvědavými pohledy cizích lidí. Zvláštní bylo, že přesně tak se nyní Ryder cítil. Jako někdo cizí. Přestože byl s Rory ženatý tři roky, bylo to, jako by ve skutečnosti vždy patřila svým kamarádkám – třem ženám z jejího dětství, jež pro ni byly spíše jako sestry. Možná celou dobu vlastnily jednu její část, kterou nikdy nedokázal získat, a to byl důvod, proč postával opodál a dovolil jim, aby jí daly poslední sbohem.

Prohlédl si všechny tři ženy očima cizího člověka. Maliiny dlouhé pevně spletené copy jí splývaly po zádech a tvář měla zvednutou k nebi, jako by se odmítala bát oblohy a její zloby. Zdálo se, že pozorně naslouchá pastorovým slovům, a snad se pokoušela v představě čehosi mimo realitu najít něco racionálního. Jelikož Malia se z nich všech nejvíc držela logiky, Ryder předpokládal, že pro ni bude nejsložitější nečekanou ztrátu jedné z nejlepších kamarádek pochopit.

Zuřivě se mračící Tessa stála na konci řady a celý obřad ji zjevně rozčiloval. Její drobná postava vibrovala náporem hněvu, jenž jako by vyvěral z konečků divokých, rezavě hnědých kudrn, které se vlivem deště a sněhu neuvěřitelně kroutily. Od výbuchu ji dělily jen její vášnivá loajalita a láska k jeho ženě i kamarádkám, s nimiž tu stála.

Farář konečně domluvil, pokřižoval se a kývl na ženu uprostřed.

Chiara pomalým, ladným krokem přistoupila k rakvi a rozhlédla se po zástupu truchlících. Neměla deštník. Zářivě rudé vlasy jí poletovaly ve větru. Pihy. Plná ústa se rty, jichž se nikdy nedotkla jehla s botoxem, neboť to neměly zapotřebí. A mateřské znaménko ve tvaru měsíčního srpku na pravé tváři. Byla oblečená v tmavém plášti do deště, měla kožené boty a rukavice a odmítala před drsnou plískanicí sklonit hlavu.

V daleko od sebe posazených očích barvy horkého koňaku se odrážel neskrývaný smutek, který Rydera zasáhl jako rána pěstí. Tak by se právě v tuto chvíli měl cítit on, místo aby cítil… nic.

 

 

Jennifer Probstová chtěla být dle svých slov vždy spisovatelkou. Když jí bylo dvanáct let, napsala úplně první milostný příběh. Od té doby už byla k nezastavení. Díky hrdinkám svých románů se naučila mnoho – mít hlavu vztyčenou a jít kupředu, i přestože vás svírají obavy, vyžadovat ve vztazích respekt, umožnit kompromis, sny, ale také nezávislost.

Autorka žije v nádherném údolí řeky Hudson severně od New Yorku. Ačkoli je vášnivou cestovatelkou, vždy ji to táhne zpět do hor. Vystudovala anglickou literaturu, ale zkusila si také práci učitelky jógy, cestovní delegátky, koordinátorky seznamovacích akcí, a dokonce prodávala pojištění. Chtěla být pilotkou, archeoložkou, tanečnicí, ale i majitelkou vinic. Vším, čím chtěla být, vlastně nakonec byla – prostřednictvím hrdinek svých románů.

Pod nakladatelskou značkou Ikar vyšla Jennifer Probstové například trilogie Stavitelé snůMiluj mě vším (2020), Miluj mě jakkoli (2019) a Miluj mě kdekoli (2019). V roce 2022 vyšel česky také její román Italské léto, v roce 2023 Tajné milostné dopisy Oivie Morettiové.

Více se o autorce dozvíte na jenniferprobst.com.

 

Jennifer Probstová: Svedeni osudem, přeložila Zuzana Hanešková, vydává nakladatelství Ikar, 344 stran, doporučená cena 399 Kč.

 

 

 

 

Reklama

Doporučujeme

Konec přetahování o deku: Skandinávský trik, který zachraňuje manželství

Budíte se v noci zimou, protože vám partner ukradl většinu přikrývky, nebo naopak trpíte horkem, zatímco vaše polovička drkotá zuby? Pokud se každé ráno...

Pastýřský koláč. Britský klenot, který si zamiluje celá rodina

Ostrovy jsou pověstné svým sychravým počasím, pročež místní kuchyně vyniká v pokrmech, které dodávají energii a teplo. Shepherd’s Pie neboli pastýřský koláč je definicí...

Gwyneth Paltrow řekla ne. Slavný režisér chtěl po herečce sexuální extázi

Uběhlo téměř třicet let od premiéry filmu Velké naděje, přesto některé historky z natáčení vyplouvají na povrch až nyní. Oscarová herečka Gwyneth Paltrow se...

Co jste na Nový rok neměli dělat: Prádlo a koště prý přinášejí smůlu

Věšeli jste prádlo nebo vymetali pavučiny? Pak se mějte na pozoru, neboť podle starých tradic jste si právě zadělali na pořádné nepříjemnosti. Nový rok...

Azory nejsou jen hortenzie. Evropská Havaj nabízí vroucí prameny i velryby

Uprostřed Atlantiku, daleko od pevniny i starostí všedního dne, leží devět ostrovů, které vypadají, jako by je tam upustil sám Bůh ve chvíli tvůrčího...

Dýně Hokaido jinak. Pečení vytáhne z dýně chuť, o které se vám nesnilo

Zimní jídelníček bývá často těžký a plný masa, avšak tělo občas zatouží po něčem lehčím a barevnějším. Krémová polévka z pečené dýně je ideálním...

Město, kde i dech zamrzá v rampouchy. Harbin je ledová říše divů

Když teploměr ukáže minus dvacet stupňů, místní obyvatelé si teprve začínají zapínat bundy. Harbin, hlavní město provincie Chej-lung-ťiang, není místem pro zimomřivé, přesto sem...

Francouzská cibulačka. Lék na mráz, který voní po karamelu a víně

Když venku mrzne až praští a vy toužíte po jídle, které vás obejme jako teplá deka, není lepší volby než poctivá francouzská cibulačka. Tento...

Povánoční detox domova. Jak se zbavit věcí, které vám jen berou energii

Vánoční výzdoba je zpátky v krabicích, stromeček zmizel a byt najednou působí prázdně, ale zároveň zvláštně těžkopádně. Všude se povalují nové věci, které nemají...

Lajky, srdíčka a tajné zprávy. Mikronevěra ničí vztahy tiše a pomalu

Fyzicky nic neproběhlo. Žádný polibek, žádný dotyk, ba ani schůzka. Přesto máte svíravý pocit v žaludku, když vidíte, jak se váš partner usmívá do...

Zápach z vypraného prádla? Pračka volá o pomoc, ne o více aviváže

Kupujete drahé tablety, leštidla a aviváže, ale výsledkem je nádobí s mapami a prádlo, které nevoní svěžestí, nýbrž zatuchlinou? Vaši domácí pomocníci nepracují špatně,...

Oteklý obličej a kruhy pod očima? Bramborový salát si vybírá svou daň

Podíváte se ráno do zrcadla a máte pocit, že se na vás dívá někdo cizí? Oteklá víčka, mdlá pleť a rysy, které se kamsi...

Světlo je nedostatkové zboží. Přesuňte květináče blíže k oknu

My si v zimě sice můžeme rozsvítit, zato pokojové rostliny jsou odkázány na to málo denního světla, které pronikne přes zataženou oblohu. K tomu...

Netflix šlápl vedle. 5 filmů, které letos diváky i kritiky zklamaly nejvíce

Streamovací gigant je jako bonboniéra, v níž občas narazíte na kousek s prošlou náplní, a letos bylo těch zkažených soust bohužel víc, než by...

Melatonin řídí víc než jen spánek. Jeho nedostatek ničí mozek

Noc co noc se v naší hlavě odehrává generální úklid, bez kterého by náš mozek brzy zkolaboval, jenže my sami tomuto životně důležitému procesu...
Reklama
Reklama
300 x 600 desktop – reklama 3