Reklama

Exkluzívní autobiografie herecké ikony – Al Pacino: SONNY BOY – PAMĚTI

Sdílet článek

Reklama

Al Pacino v knize popisuje svoje začátky v chudinských čtvrtích, temné dny trávené v ghettech a následnou lásku k hraní, která mu vydržela po celý život a udělala z něj filmovou a divadelní legendu.

Reklama
'

Samozřejmě nechybí detaily z natáčení nejslavnějších filmů, v nichž účinkoval, a také jeho názory na život a dobu, ve které vyrůstal.

Součástí knihy jsou také dvě obrazové přílohy, které Al Pacina zachycují v různých obdobích života od útlého dětství až do současnosti.

Ukázky z knihy:

Hrál jsem od útlého dětství. Když mi byly tři nebo čtyři roky, matka mě brávala do kina. Během dne dělala podřadnou práci v továrně, a když přišla domů, jedinou společností byl pro ni syn. Tehdy netušila, že mi návštěvou biografu vytváří budoucnost. Okamžitě jsem přilnul k hercům na plátně. Neměl jsem si v našem bytě s kým hrát a neměli jsme ještě televizi, takže jsem měl spoustu času na přemýšlení o filmu, který jsem právě zhlédl. Procházel jsem v duchu jednotlivé postavy a jednu po druhé jsem doma přiváděl k životu. Naučil jsem se přátelit se svojí představivostí. Když jste spokojení o samotě, je to někdy požehnání, obzvláště pro lidi, se kterými sdílíte život.

Kino Elsmere Theatre na Crotona Parkway v Bronxu bylo řadu let místem, kam jsem chodil sledovat filmy. Těm budovám se říkalo filmové paláce, protože byly bohatě zdobené. Vytesané obličeje vyčnívaly ze zdí a lustry visely vysoko nad hlavami návštěvníků. Opony a koberce zářily červenou a zlatou barvou. Několik hodin v tomto prostoru stačilo na to, abyste zapomněli na fádní, každodenní život. Když mi bylo patnáct let, uviděl jsem tam něco, co jsem nikdy předtím neviděl. Jakoby z dávných časů se tam zjevila skupina herců, kteří předvedli hru Racek Antona Čechova. Kino mělo kapacitu téměř dvou tisíc míst a na hru se přišlo podívat zhruba patnáct lidí, možná dvacet, abych byl velkorysý. Já jsem tam byl s kamarádem Brucem.

Považoval jsem to za úžasné. Neměl jsem to v tom věku s čím porovnat. Zasáhlo mě to jako blesk z čistého nebe. Nevím, do jaké míry jsem tu hru chápal, když jsem uvažoval o neopětovaných citech a tragické osobnosti Konstantina, který je tak frustrovaný v umění a lásce a nespokojený s věhlasem, kterého se mu dostává, že považuje sebevraždu za jediné východisko. Fascinovaly mě ale výkony herců. Do té chvíle jsem si myslel, že jsou básníci lidé s plnovousem až po zem. A náhle jsem sledoval ruskou hru, která mi připadala velmi cizí, vnímal jsem ale její sílu – měl jsem pocit, že jsem se přenesl do světa, který neznám, a viděl se v životech těch fiktivních postav.

Před uvedením Kmotra do kin jsem viděl svoji fotografii v novinách jen jednou. Bylo to v době, kdy jsem hrál ve hře Ind chce Bronx. Byl jsem v Montauku s Martym Bregmanem a nějakým prominentním funkcionářem z New Yorku. Následující den jsem četl The New York Times a objevil fotografii nás tří – Martyho Bregmana, onoho bělovlasého funkcionáře a mě. Na hlavě jsem měl beranici ruského typu a kvůli zraněnému kolenu jsem chodil s holí. Nechápal jsem, na koho jsem hleděl. Byl jsem to vůbec já? Nepoznával jsem se. Cítil jsem něco nového a měl z toho strach. Chtěl jsem vstát a vykřiknout: „To nejsem já! Mám fotku, na které je mi jedenáct let – tady je. Tohle jsem já.“

Sláva dnes znamená něco jiného. Lidé po ní touží, honí se za ní. Domnívají se, že je to jako výhra v loterii. Něčím za ni ale zaplatíte. Kdykoli mluvím se studenty herectví, některý z nich se zeptá: „Čím jste se tak proslavil?“ A já odpovím: „Hrál jsem v Kmotrovi.“ Kdybyste v něm hráli, byli byste také slavní. Reagoval jsem na jeho úspěch tak, že jsem se od toho filmu a svého hereckého výkonu distancoval. Vrazil jsem klín mezi ten film a svoje já. Říkal jsem si, že se mě to netýká. Hrál jsem v něm významnou roli a měl z toho určitý dojem. Skutečným zázrakem byl ale Coppola. On ten film vytvořil…

 

Alfredo James Pacino (*1940) je americký filmový herec, příležitostně se věnuje také režii. Patří k nejuznávanějším hercům filmové historie. Prosadil se v sedmdesátých letech a od té doby patří k stálým ikonám amerického filmu, kde obvykle ztvárňuje silné autoritativní postavy. Muž, který miluje černou barvu, Shakespeara a operu, zůstává jednou z posledních hollywoodských hvězd, které byly především pozoruhodnými osobnostmi.

 

Al Pacino: Sonny Boy – Paměti, přeložil Tomáš Piňos, vydává nakladatelství Universum, 320 stran, doporučená cena 499 Kč.

Knihu si můžet zakoupit na www.knizniklub.cz/knihy/764562-sonny-boy-pameti.html.

 

 

Doporučujeme

City break na podzim: Evropská města, která jsou mimo sezonu nejhezčí

Prodloužený víkend, jedno město a žádná fronta. City break na podzim je zážitek, který v létě nedostanete ani za dvojnásobek peněz. Města se totiž...

Májský horoskop na týden od 20. listopadu: Úplněk, bohyně porodu a králík na Měsíci

Mayské ženy kdysi putovaly na ostrov Cozumel do svatyně bohyně Ix Chel. Prosily ji o plodné manželství a šťastný porod. Májský horoskop na týden...

Tibetský horoskop na týden od 19. listopadu: Komu rok Koně radí opatrnost až do jara

Do konce tibetského roku Ohnivého koně zbývá zhruba čtvrt roku. Tibetská astrologie přitom pro některá zvířata počítá s rokem překážek a pro některé věkové...

Keltský horoskop na týden od 18. listopadu: Jasan, posvátný strom Irska, který mizí z lesů

Ze pěti legendárních posvátných stromů Irska byly tři jasany. Dnes jasan ohrožuje houba, která může zničit většinu evropských jasanů. Keltský horoskop na týden od...

Čínský horoskop na týden od 17. listopadu: Malý sníh přichází a v Číně se začíná nakládat

V neděli 22. listopadu začíná sluneční období Malý sníh a v čínských domácnostech se otvírají velké hliněné nádoby. Nakládá se zelí, ředkev a hořčice,...

Horoskop lásky na týden od 16. listopadu: Mars a Jupiter se spojí a city se rozhoří

Venuše i Merkur se o víkendu narovnaly a láska se po šesti týdnech dívá zase dopředu. Hned v pondělí ráno se navíc ve Lvu...

„September Theory“ tvrdí, že právě teď poznáte, který vztah přežije zimu. Co je na virálním trendu pravdy

Letní flirt se v září potká s ranním budíkem, prací, školou a obyčejným úterkem. Právě na tom stojí virální „September Theory“, podle které se...

Sladká vanilka už nestačí. Parfémy na podzim 2026 voní po kašmíru, koření a tmavém ovoci

Vanilka z parfumerií nezmizela, jen dospěla. Podzimní parfémy 2026 ji míchají s kardamomem, dřevem, kůží nebo tmavým ovocem a vedle sladkých vůní se prosazují...

Májský horoskop na týden od 13. listopadu: Ve středu začíná období 1 Ahau, den Venuše

Mayští astronomové navázali své tabulky pohybu Venuše na jediný den kalendáře: 1 Ahau. Ten připadá na středu 18. listopadu, pár týdnů poté, co se...

Tibetský horoskop na týden od 12. listopadu: Každé zvíře má svůj šťastný den v týdnu

V tibetské astrologii nemá štěstí jen rok, ale i konkrétní den v týdnu. Každé ze dvanácti zvířat má den duše, den životní síly a...

Letos Vánoce řešit nebudu! Největší listopadová lež hned po „tu sušenku si dám jenom jednu“

Každý rok si slavnostně slíbíme, že letos budou Vánoce jiné. Žádný stres, žádné zběsilé nákupy, žádné pečení do tří do rána a rozhodně žádné...

Keltský horoskop na týden od 11. listopadu: Ve čtvrtek přebírá vládu Kaštan

Ořešák dovládne na svatého Martina a ve čtvrtek 12. listopadu nastupuje Kaštan, strom spravedlnosti. Většina z nás si ho ale plete s jírovcem z...

Čínský horoskop na týden od 10. listopadu: Dvanáct strážců dne radí, kdy jednat

Čínský almanach nehodnotí dny jen podle zvířat. Každý den má i svého strážce, který říká, k čemu se hodí. Jeden den zakládá, jiný uzavírá,...

Horoskop lásky na týden od 9. listopadu: Venuše se po šesti týdnech obrací dopředu

Šest týdnů se láska dívala do zpětného zrcátka. V noci z pátku na sobotu se Venuše konečně obrací do přímého chodu a o pár...

Ráno bohyně, večer brambora v dece. Co s námi dělá listopad a proč se nám nechce vůbec nic?

Ještě v srpnu jsme byly ženy plné energie. Chtěly jsme cestovat, sportovat, chodit na večírky a možná si konečně najít nějakého toho prince. Pak...
Reklama
Reklama
Reklama