Jak je možné, že generace, jež zažila fronty na banány a zavřené hranice, vzpomíná na minulost s nostalgií? Fenomén „dřív bylo líp“ není o touze po návratu totality, nýbrž o ztraceném pocitu jistoty a sounáležitosti, které v dnešním zrychleném a nejistém světě postrádáme.
Retrospektivní utopie a paměťové zkreslení
Lidská paměť není dokonalým archivem, spíše kreativním vypravěčem. Neurovědkyně Elizabeth Loftus tento jev označuje za pozitivní paměťové zkreslení… mozek má tendenci uchovávat příjemné okamžiky, zatímco ty negativní postupně blednou. Pamatujeme si tedy rodinné oslavy, avšak zapomínáme na všudypřítomný nedostatek.
Sociolog Zygmunt Bauman zase hovoří o „retrospektivní utopii“, kdy si z minulosti idealizovaně vytváříme bezpečné útočiště před nejistotou současnosti. A právě pocit jistoty je klíčový.
Výměna jistoty za svobodu
Doba socialismu přes veškerá svá omezení nabízela občanům jasně daný řád a sociální jistoty… stabilní zaměstnání, dostupné bydlení či předvídatelnost. Dnešní doba naopak nabízí bezbřehou svobodu a nekonečné možnosti, jež jsou však vykoupeny neustálým tlakem, flexibilitou a existenční nejistotou.
Vyměnili jsme tedy jistotu za svobodu. A právě tato výměna je jedním z hlavních zdrojů mezigeneračního nepochopení.
Dvě planety pod jednou střechou
Starší generace formované zkušeností řádu a stability často vnímají hodnoty jako předvídatelnost a zajištěné bydlení za klíčové. Na druhé straně generace Z, která vyrostla v digitálním a globálním světě, upřednostňuje flexibilitu, autenticitu a práci, jež dává smysl.
Pod jednou střechou tak často žijí dva odlišné hodnotové světy. Jeden hledá jistotu, druhý svobodu. Z tohoto střetu pak pramení každodenní konflikty ohledně pohledu na kariéru, bydlení či trávení volného času.
Lekce z minulosti pro budoucnost
Touha po „starých dobrých časech“ však nemusí být nutně voláním po návratu minulého režimu. Často je to spíše podvědomá touha po hodnotách, které se z naší zrychlené doby vytratily. Z minulosti si tak můžeme vzít cennou inspiraci:
- Sousedská soudržnost: Dříve bylo běžné znát své sousedy a vzájemně si pomáhat. Silnější sociální vazby prokazatelně zlepšují duševní zdraví a snižují pocit osamělosti.
- Pomalejší rytmus života: Vědomé zpomalení, méně multitaskingu a více času stráveného offline prokazatelně snižují stres a prospívají mezilidským vztahům.
- Sounáležitost a spolupráce: V honbě za individuálním úspěchem se často vytrácí pocit sounáležitosti. Společné aktivity, ať už na lokální, či rodinné úrovni, mohou tento pocit navrátit.
Zdroj foto: Pixabay