Když se Arktida „otevře“, její ledový dech se vydá na jih. Meteorologové s rostoucím znepokojením sledují chování polárního víru, jehož případný kolaps by podle Met Office mohl Evropu uvrhnout do zimy století s mrazy, jaké pamatují jen staré kroniky. Paradoxně za touto hrozbou stojí i globální oteplování.
Řetězová reakce nad pólem
Aby Evropa zažila metrové závěje a týdny trvající mrazy, musí na nebi dojít ke složité řetězové reakci. Vše začíná u polárního vortexu… gigantického víru ledového vzduchu, jenž obvykle zůstává „uzamčený“ nad Arktidou. Pokud tento vír zeslábne nebo se zhroutí, ledový vzduch unikne daleko na jih.
V tu chvíli se změní i dráha tryskového proudění (jet streamu), jež nasměruje arktický chlad přímo na náš kontinent. Nízký tlak se promění ve sněhové dělo a Evropa se ocitne v drsném sevření.
Paradox oteplování
Jak je možné, že v době globálního oteplování stále hrozí extrémní ochlazení? Odpověď je paradoxní. Právě oteplování Arktidy oslabuje teplotní rozdíl mezi pólem a mírnými šířkami, čímž se polární vortex, jak vysvětluje web meteocentrum, stává nestabilnějším a náchylnějším ke kolapsu.
Do hry navíc vstupuje další faktor: teplejší oceány. Ty do atmosféry uvolňují mnohem více vlhkosti. Když se tato vlhká masa vzduchu následně srazí s uniklým arktickým vzduchem, výsledkem je mnohem intenzivnější a déletrvající sněžení, než na jaké jsme byli zvyklí.
Čekání na „dopravní zácpu“
Aby katastrofický scénář nastal, je třeba ještě jeden dílek skládačky… takzvaná „blokující tlaková výše“. Jedná se o mohutný systém nad Atlantikem či Skandinávií, jenž funguje jako dopravní zácpa na meteorologické dálnici.
Tato „zátka“ zabrání studenému vzduchu v odchodu a uvězní jej nad Evropou klidně i na několik týdnů. Právě na souhru těchto tří faktorů nyní meteorologové s napětím čekají. Pokud k ní dojde, můžeme čelit zimě, jež přepíše historické rekordy.
Zdroj foto: Pixabay