Všechny o panu Božském sníme a věříme, že existuje. Nikdo s ním ale skutečně nikdy nežil…tedy až na Carrie ze Sexu ve městě.
Jaký by měl být, víme všechny. Inteligentní, charismatický, vtipný, pohodový, žárlivý tak akorát, takový, aby vás uměl rozplakat i rozesmát, uklidnit i rozohnit, aby nebyl vzteklý, nevšímal si malicherností, abyste u něj byla na prvním místě, aby vám pomáhal a obdivoval vás zas za vaší pomoc, aby vás poslouchal a nechal si od vás poradit, aby byl úspěšný v práci a uměl vydělat peníze, aby se uměl chovat ve společnosti a nemusela jste se stydět za jeho vtipy, které patří do série těch pubertálních, aby se o vás uměl postarat, když vám nebude dobře a tak dále. Důležité je, že všechno tohle nesmí jen umět a mít, ale musí to dělat i v ten správný moment. Musí udělat to, co si přejete ve chvíli, kdy si to přejete, dělat to,či ono ve chvíli, kdy na to myslíte a říkat to, a nebo tohle v moment, kdy to chcete slyšet. Pan Božský vám musí umět číst myšlenky.
Jenže muž není žena
Nepřemýšlí tak, neumí si po žensku domýšlet věci ani vytvářet úsudky z indicií, které vám přijdou naprosto zjevné. A navíc nedělá věci automaticky. „Došel jsi s košem?“ „Ne řekla jsi mi to snad?“ „To ti musím říkat, že je plnej koš?“ „Když víš, že je plnej, tak proč ho teda nevyneseš?“ Vám připadá, že na vás padá celá domácnost, protože partner nemůže popadnout ani jednou jiný pytel, než ten svůj, a odnést odpad o tři patra níže do společného komunálního odpadu. On zase nechápe, proč se ptáte, jestli vynesl koš, když neví, že je plný, a nechápe, proč není vynesený, když jste si přeplněnosti všimla evidentně jen vy. Následuje vaše demonstrativní rána dveřmi a vynesení odpadu. Váš muž čeká stále opařený vaším nepochopitelně hysterickým jednáním stále ještě v předsíni a první, co ho napadne říct je „Já bych ho vynes!“. Následuje desetiminutová rozepře o odpadcích, která končí nabalením dalším a dalších věcí, které partner nedělá a dělat by podle vás měl, která většinou končí vaší uslzenou tváří a pocitem, že vás ten člověk, který s vámi žije, nemá ani trochu rád, že si vás neváží a kdesi cosi. V tu chvíli si připadáte, jako když máte vedle sebe pana Nejhoršíhonecitunasvětě. Jenže, co když máte přehnané nároky? Či lépe řečeno…
Proč pan Božský (ne)existuje
Dojít s košem pro žádného muže problém není. Problém je v tom, že muži potřebují neustálé instrukce, dohled a pochvaly. Přesně v tomto pořadí. Chcete květiny? Musíte si o ně říct – pan Božský vám je jen tak kupovat nebude. Chcete politovat? Skulte se do jeho náruče první! Proč? Ideál muže je v očích ženy vlastně muž s vlastnostmi pro ženu typickými. U mužů to funguje naopak. Ti zase chtějí ženu, která bude přemýšlet a jednat jako muž. To je důvod, proč si říkáte, proč nemůže mít váš muž vlastnosti vaší kamarádky, ke které se chodíte rozčilovat nad jeho chováním i to, proč vás ona naprosto chápe a on vůbec ne. Pan Božský začne existovat tehdy, pokud žena začne vnímat svět očima muže nebo naopak, ale s tím moc nepočítejte 🙂
Text: jt