Věci, které jste jako dítě nesnášela, ale teď je milujete

Pro pobavení... Už jste se někdy zamyslela nad tím, jak jste se od dětství změnila? Měníme se nejen vzhledově, ale někdy i povahově, vystřídáme zájmy, prostředí, přátele… A někdy se náš názor na věci otočí o sto osmdesát stupňů. Sesbírali jsme pro pobavení ve volné

Pro pobavení... Už jste se někdy zamyslela nad tím, jak jste se od dětství změnila? Měníme se nejen vzhledově, ale někdy i povahově, vystřídáme zájmy, prostředí, přátele… A někdy se náš názor na věci otočí o sto osmdesát stupňů. Sesbírali jsme pro pobavení ve volné chvíli několik věcí, které jste pravděpodobně jako dítě nemohla vystát a teď na ně naopak nedáte dopustit.

Ach, ti muži

Bez debat. „Fuuj, kluci“, to byli největší nepřátelé našich dětských let. Chovali se hrozně, neumývali si ruce, hulákali, a vůbec, byli k nevydržení. To sice muži jsou někdy i v dospělosti, avšak naše averze se rozplynula jako obláček a proměnila se v zájem a časem i lásku.

Spaní po obědě

Nutné zlo v podobě spací půlhodinky po obědě ve školce vyměnilo učitelky v našich dětských očích za kaziče veškeré zábavy. A teď? Ruku na srdce, která z nás by po pořádném obědě nemhouřila oči a v práci či ve škole zoufale netoužila po pár minutách navíc, abychom se mohly natáhnout a trochu zdřímnout?

Když vám někdo tipoval méně let

„Kolikpak ti je, holčičko? Osm - devět?“ tipovali si ještě v mých dvanácti skoro všichni známí rodičů i náhodní lidé při seznámení. S navztekaným pohledem jsem vždycky nahlas důrazně odvětila, že ne, že je mi už dvanáct (a půl!). Když se na to teď zpětně podívám, no, není to nakonec příjemná věc?

Čas sama na sebe

Jít do pokoje a zůstat tam celé odpoledne samotná, to že kdysi býval trest? Z vrcholné nespravedlivosti a obrovské nudy se jako mávnutím kouzelného proutku stala věc, za kterou bychom daly všechno. Pořádně se vyspat, přečíst si knihu nebo časopis, shlédnout film, udělat si masku, to vše aniž by nás kdokoli vyrušil?… Aaach! Text: natalie k