Naše krásné hory aneb Lausitzer Gebirge

Naše krásné hory aneb Lausitzer Gebirge

Sáně, lyže, běžky, boby, sněžnice. Čepice, rukavice, šály, kombinézy a hromadu teplého oblečení. Z tohoto seznamu je jasné, kam se letos na rodinnou dovolenou chystáme vyrazit. Jedeme skoro všichni, což znamená téměř tři plně naložená auta. Sestra našla výhodnou slevu po


Sáně, lyže, běžky, boby, sněžnice. Čepice, rukavice, šály, kombinézy a hromadu teplého oblečení. Z tohoto seznamu je jasné, kam se letos na rodinnou dovolenou chystáme vyrazit. Jedeme skoro všichni, což znamená téměř tři plně naložená auta. Sestra našla výhodnou slevu pobytu na horách a nám už nezbývá nic, než finální kontroly před odjezdem. Světla svítí, stěrače stírají a my vyrážíme.

Beautiful view from trail of Beskidy mountains, Poland

Jak už jsem psala, sestra našla výhodnou slevu na pobyt. Už jsem se ale nezmínila kde. Vybírali jsme mezi Lužickými nebo Orlickými horami. Jako lepší varianta se nám jevily Lužické hory, protože spousta našich kamarádů a známých, kteří je navštívili, si je velmi pochvalovali. Našimi požadavky bylo málo lidí a krásný výhled. Což tato dovolená měla splnit nad naše očekávání.

Kudy Tudy

Zvažovali jsme, jakou cestou se vydat, protože naše cesta začínala na Moravě. Původně jsme měli v plánu jet po dálnici do Prahy a potom nahoru přes Mělník a Českou Lípu. Po přečetní mnoha diskuzí jsme tuto variantu zamítli, protože tato cesta je prý velmi špatná a zdlouhavá. Až jeden z našich chytrých mužů navrhl jet přes Polsko. Výborný nápad. Cesta byla rychlá a bez komplikací. Nezbytnou součástí naší výbavy byla, kromě dalekohledu a alkoholu na zahřátí, i Lužická mapa a tipy na výlety a památky. Nejvíc jsme se těšili do největší české ledové jeskyně Naděje, jediné svého druhu. Celková prohlídka trvala zhruba dvě hodiny a vstupné bylo zdarma. Byl to opravdu krásný zážitek. Rozhodně mohu doporučit. Poté jsme navštívili rozhlednu Jedlovou a zámek Lemberk, kde jsme zaplatili každý rodinné vstupné a na prohlídkových okruzích jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí. Jeden z podvečerů jsme se vydali ke Skále smrti, kde jsme zůstali až do noci a vyprávěli dětem strašidelné příběhy. Už jen cesta byla trošičku strašidelná, protože se prochází kolem vytesaných opuštěných sklepů, které zřejmě kdysi sloužili k těžbě písku. Na skále samotné je vyobrazen reliéf rytíře na koni a padající dívky. Má to být místní pověst o mlynářské dívce. Povím vám, i my dospělí jsme se večer báli. Takže, kromě zážitků ze zimních sportů, jsme si odvezli také netradiční zážitky a vzpomínky na krásná místa. Už teď se těšíme na další rodinnou dovolenou.