Recenze: Friends With Benefits/ Kamarád taky rád

Dylan nakonec, po úvodním náborovém večeru, přijme a tím začíná přátelství, které se časem překlene v přátelství spojené čistě jen se sexem. Oba jsou alergičtí na romantická klišé a oba jsou přesvědčení, že když sex oddělí od citů a budou jen a jen kamarádi, mů


Dylan nakonec, po úvodním náborovém večeru, přijme a tím začíná přátelství, které se časem překlene v přátelství spojené čistě jen se sexem. Oba jsou alergičtí na romantická klišé a oba jsou přesvědčení, že když sex oddělí od citů a budou jen a jen kamarádi, může to fungovat…

Čtěte také: Recenze: Larry Crowne (Moje krásná učitelka), USA 2011

 

Romantických komedií na toto téma už bylo natočeno opravdu hodně. Připomeňme si starší kousek Boys and Girls (2000) nebo nedávno natočenou komedii No Strings Attached (2011). Když se oprostíte od neoriginálního námětu, je tato komedie jiná v tom, že je velice reálná. Myslím, že hodně lidí něco podobného ve svém životě zažilo a dokáže si tedy vychutnat rozhovory, běh událostí a reakce na nastalé situace i celkem slušně propracovanou psychologii postav. Vztah, který je založen na hlubokém přátelství, upřímnosti, otevřenosti, smyslu pro humor, bez potřeby toho druhého vlastnit nebo chtít změnit, je vždy trvalejší. Problémy nastávají, když člověk přestane být upřímný sám k sobě.

Čtěte také: Recenze: Bad Teacher/ Zkažená úča, komedie USA 2011

 

Já osobně jsem si Friends With Benefits užila, což se mi u romantických komedií poslední dobou stává velice zřídka. Mila Kunis i Justin Timberlake se svých rolí zhostili na jedničku, také potěšily ostatní postavičky ve filmu – například Patricia Clarkson v roli velice volnomyšlenkářské a nezodpovědné matky nebo Woody Harrelson jako Dylanův gay-kolega. Celý film velice příjemně odsýpá a nejsou v něm hluché momenty. A celou dobu na vás Kamarád taky rád pomrkává a dělá si legraci sám ze sebe.

USA, 2011,  romantická komedie

Hrají: Mila Kunis (Jamie), Justin Timberlake (Dylan)

Režie: Will Gluck

Premiéra v ČR: 29. 9. 2011

 

Text a foto: Denisa Dundrová