Kamarád taky rád

Je to skutečně složité. Žena v mužské společnosti chce vypadat dobře, ať už je to manžel, přítel nebo jen kamarád. Přece mu nebudu dělat na veřejnosti ostudu, říkáme si dokonce i když si vyjdeme do divadla s vlastním otcem. Natož s kamarádem na oběd nebo do společnosti. 

Muži jsou sice neteční ke změně našeho účesu nebo novým lodičkám, jenže komu se s tím svěřit, koho se zeptat, jestli nám to sluší, když ne kamaráda, ke kterému máme důvěru? Jenže on si dříve nebo později začne myslet, že jste se na poslední chvíli v kanceláři učesala a navoněla, než jste s ním vyběhla na oběd, jen a jen kvůli němu. A ruku na srdce – není to tak trochu pravda? Opravdu jste si s ním nikdy ani trošičku nezakoketovala? Je to přece muž, v jehož společnosti jste ráda...

Ani nastavená pravidla nestačí

Pět let byli spolužáci na vysoké škole. Učili se spolu, sedali si do jedné lavice, mezi přednáškami skočili na kafe, ve zkouškovém období společně odreagovávali stres na tenisu i na diskotékách. On se jí svěřoval se svými milostnými avantýrami, ona si zvykla postesknout si mu, když jí to s přítelem zrovna úplně neklapalo. Všichni věděli, že jsou nerozluční, ale že spolu nic nemají. Po oslavách promoce s rodinami, milenkami
a nastávajícím manželem si naplánovali pořádnou jízdu ve dvou. Na závěr ji pozval (jako mnohokrát předtím), aby u něj přespala, má to přece domů daleko. Sotva za nimi zapadly dveře, vášnivě se na ni vrhl a směřoval ji do postele společné. Když se ho zeptala, jestli se nezbláznil, opáčil, že doba kolegiality přece skončila, teď můžou konečně přejít k sexu. Nevěříte? Ale ten příběh je do posledního slova pravdivý. A také to, že její odmítnutí se ho hluboce dotklo a bylo po přátelství. Kde se stala chyba? Ona prostě odmítala vidět, že si ji hýčká a pěstuje, že střídá milenky jen proto, že čeká na ni. Měli určená pravidla, jenže ta skutečně jednoho dne ztratila smysl. Nejspíš proto, že její pravidla byla jiná než jeho a nějak si to za těch pět let nestihli říct.

Kamarád není kamarádka

Chcete-li si udržet muže jako dobrého kamaráda, zacházejte s ním vždycky jako s mužem. Nesvěřujte mu svá důvěrná tajemství, má totiž pocit, že si ho tím pouštíte do vašeho intimního světa a dříve nebo později se v něm bude chtít zmocnit i vašeho těla. Kamarád je skvělý doprovod za společnými koníčky – za sportem, do kina, do divadla. Můžete ho požádat i o mužskou výpomoc, když si nevíte rady s opravou auta nebo se stěhováním skříně. Rozhodně mu ale nevykládejte o potížích s manželem nebo přítelem. Naopak, vždycky dbejte o to, aby věděl, že teď už je ta chvíle, kdy musíte domů nebo na rande, protože tam někde je muž, kterému patří vaše srdce i tělo. Vyslechněte jeho trable se ženami, ale když vycítíte, že je skutečně zamilovaný, dejte mu prostor
a čas pro jeho vztah, v tu dobu si na squash vyrazte s někým jiným. Však on si po čase zase udělá chvilku na vás a vy ho uvidíte spokojeného a dobře naladěného na vaše přátelská setkávání. Pochvalte mu přítelkyni
a nepřipusťte, aby ji srovnával s vámi. A když se mu v očích přece jen po čase začne zračit docela jiný než kamarádský zájem? Pak máte na vybranou – buď ho chcete také, pak si padněte do náruče. Když ne, vzdejte to a rovnou mu řekněte, že z toho nikdy nic nebude. Bohužel se nejspíš budete muset smířit s tím, že ho ztratíte, muži totiž odmítnutí tohoto druhu těžko chápou a cítí se ponížení. Nedá se nic dělat, sejděte se s důvěrnou kamarádkou a pěkně to spolu všechno proberte. Inu – muži jsou prostě jiní...

 

 

 

Text: Gabriela Koulová