BLOG CESTOVATELKY: Hochficht, Rakousko

„O víkendu se na horách očekává slunečno, se sněhovými přeháňkami pouze výjimečně.
Oproti tomu nížiny bude trápit inverze…“ oznamoval hlasatel v rádiu. Byla jsem opravdu velmi ráda, že sedím v autě a právě na jedny z nich mířím. Hochficht. 

 

Hochficht. Hora, tyčící se na rakouské straně Šumavy. Od českých hranic je vzdálena co by kamenem dohodil, takže pokud dáváte přednost lyžování v cizině, ale moc daleko za hranice se vám nechce či např. z časových důvodů nemůžete, tato oblast je pro Vás ideální. Vrchol Hochfichtu se nachází v nadmořské výšce téměř 1340 m n. m., takže o sníh nouze opravdu není, a zvláště tuto zimu. Trošku adrenalinová je jízda do samotného Rakouska, protože, co si budeme nalhávat, péče o české vs. rakouské silnice je trochu rozdílná. Na hranicích jako když utne a z vozovky pokryté souměrnou vrstvou ledu se stane bez problému sjízdná silnice bez jediné známky námrazy.

Pokud však očekáváte poklidné a hlavně prázdné sjezdovky přímo stvořeny pro nic nerušené romantické sjezdy a navíc s moderním vybavením, vyberte si raději jiné lyžařské středisko. Přece jen se velikostí řadí mezi ty menší a vybavením, např. lanovkami, mezi ty starší. Celková délka sjezdovek je 21 km a většina z nich patří mezi ty lehčí (nejvíce je zde modrých a červených). Jsou obsluhovány třemi lanovými drahami (otevřené sedačkové bez průhledného překrytu proti větru či sněhu) a nespočtem vleků typu „kotva“. Podle mne ideální pro ty, kteří si chtějí lyžování či snowboardování především užít a nepřekonávat světové rekordy. 

Jídlo si samozřejmě můžeme přivést své vlastní a sníst si ho na sjezdovce či na některé z laviček pod nimi, osobně však doporučuji zajít si na některou z rakouských specialit do jedné ze 4 restaurací, která se
u sjezdovek nachází. Já měla sýrové špecle s opraženou cibulkou a za ušima se olizuji ještě teď. Mňam!
Za ochutnání jistě stojí také Germknödel, neboli pařený kynutý knedlík doslova obrovských rozměrů, nejčastěji plněný povidly. Kdo se cítí, může si ho dát jako zákusek, nicméně bez obav vystačí jako hlavní jídlo. Dát si ho můžete buď s vanilkovým krémem, nebo jen tak s rozpuštěným máslem a mákem. Obě dvě varianty jsou vynikající a zasytí na dlouhou dobu. Po takto vydatném obědě můžete mít pocit, že se již nikam neodvalíte
a nejraději byste zůstali sedět (nebo ještě lépe ležet) tam kde jste. Může vás však nahlodávat pocit, že přece musíte jít ještě lyžovat, když už jste tady a zaplatili jste zato.

Nezapomeňte na jedno – jsou to přece Vaše prázdniny! Tak si je přece užijte tak, jak máte rádi Vy a ne dle toho, co se od Vás očekává. Žijeme přece jen jednou. 

VE ZKRATCE:  

Jak cestovat? Nejrychlejší a nejpohodlnější je doprava vlastním vozem, z Prahy je Hochficht vzdálen přibližně 220 km, což je přes 3 hodiny jízdy.

Kolik co stojí? Nejlevněji vyjde celodenní skipas (37 € / osoba), pokud se rozhodnete jen pro půldenní jízdy, zaplatíte 33,5 € za osobu. Navíc zaplatíte vratnou zálohu 2€ za jeden skipas, kterou dostanete zpět po jeho vrácení na pokladnu. V restauracích na svahu se jídlo pohybuje od přibližně 3 € po 10€. Parkování je zdarma.

Více info na http://www.hochficht.at/cs/zima-winter.  

Autor: Mája z blogu