Adéla znovu ukázala, že ve chvíli, kdy už má člověk pocit, že větší bizár snad ani vytáhnout nejde, otevře se další stream a během pár minut se začne řešit skoro smazaný YouTube kanál, odvolání kvůli kradeným příběhům, fake profil „Natálka“, vypisování cizím chlapům za zády milovaného důchodce Ládi, hlasovky o stěhování, rozpadlé ucho, bubáci v bytě, mysteriózní nemoc mizící rychlostí světla při návštěvě večerky u Vietnamců i legendární pohádka o království plném výkalů. A do toho samozřejmě další válka proti reakčním kanálům, které podle Adély vydělávají na jejím životě víc než ona sama. Jenže čím víc se celé tohle divadlo snaží působit jako velká osudová love story s Láďou, tím víc připomíná vztah, kde jeden řeší bubáky v bytě a druhý mezitím píše cizím ženským pod videa.
YouTube zatím žije. Adéla ale opět vytáhla klasickou taktiku: „Zapírat, zapírat a hlavně lhát“
Celé nové drama odstartovalo kolem údajně skoro smazaného YouTube kanálu. Adéla totiž řeší sankce kvůli ukradeným příběhům a autorským právům, ovšem místo normálního přiznání opět přišla klasická otočka hodná olympijské gymnastiky. Nejdřív přiznání, potom zapírání, pak zase přiznání a nakonec vysvětlování, že vlastně všechno vzniklo „v její hlavě“. Což už začíná být fascinující místo, protože podle Adély se v její hlavě rodí úplně všechno, od pohádek o hovnovém království až po ukradené příběhy z internetu.
A nejlepší na tom je, že někdo údajně Adéle poradil, aby se proti všemu odvolala. Takže místo pokorného „ano, byla to chyba“ přišla další sezóna oblíbeného seriálu: „Nic jsem neudělala a všichni mi ubližují.“
Problém nicméně je, že internet si bohužel pamatuje úplně všechno. A hlavně screenshoty existují déle než Adélina schopnost držet jednu verzi příběhu déle než tři dny (pardon, hodiny).
Tajná Natálka. Když nestačí jeden profil, založí se druhý
Další perla přišel ve chvíli, kdy se začal řešit údajný fake účet „Natálka“, pod kterým měla Adéla vypisovat různým chlapům, zatímco veřejně vyprávěla o osudové lásce se svým letitým přítele Láďou Majzlíkem. A právě tady se z romantiky stává spíš casting do další řady Výměny manželek.
Podle všeho měl fake profil fotku mladé brunety vytvořenou z ChatGPT, jiné jméno a samozřejmě kompletně novou identitu. Prostě internetová verze převleku s falešnými brýlemi a knírkem. Jenže problém je, že Adéla dlouhodobě nezvládá jednu důležitou věc – mlčet.
A tak zatímco veřejně mluvila o Láďovi jako o životní lásce, spřízněné duši a člověku, bez kterého nemůže existovat, o pár dní později světem létaly hlasovky typu: „Kdybych měla kam jít, tak jdu hned.“ Což není úplně romantická věta roku pro partnera, kterého ještě minulý týden označovala za osudového muže svého života. A právě v tom je celé tohle drama tak zvláštně komické.
V jednu chvíli pohádka o nehynoucí lásce. Ve druhou chvíli fake profil, vypisování cizím chlapům a hlasovky o útěku ze vztahu. Celé to pak vypadá, jako kdyby se Adéla snažila hrát několik různých rolí najednou, ale scénář se jí jaksi rozsypal.
Nemocná chudinka večer. Dopoledne sprint k Vietnamcům
Klasická kapitola jménem „Adéla a její zdravotní stavy“.
Na streamu sotva mluví, potřebuje klid, hlas přepíná do módu smutné princezny po operaci hlasivek a celé vystoupení působí, jako kdyby zrovna přežila minimálně tropickou horečku, tři kolapsy a osobní souboj se samotným osudem. Každá druhá věta zní tak dramaticky, že už člověk skoro čeká černobílý filtr a klavírní hudbu do pozadí… Jenže pak přijde ten malý detail, který celé tohle divadlo vždycky trochu pokazí. Ještě o pár hodin dříve totiž normálně běhala po obchodech, řešila nákupy u Vietnamců, streamovala, fungovala a pohybovala se s energií, jako by do sebe právě poslala tři Red Bully a polovinu čerpací stanice.
A právě tenhle přepínač mezi „Umírám, nezvládám fungovat“ a „Tradááá, jdeme nakupovat“ už začíná působit spíš jako herecké cvičení pro dramatický kroužek než skutečný zdravotní kolaps.
Nejvíc zvláštní na tom ale je, jak rychle se všechny údajně vážné stavy dokážou zázračně uklidnit ve chvíli, kdy se jde mezi lidi, do obchodů nebo na nákupy. Zatímco doma přichází záchvaty, slabost, bolesti a několikahodinové monology o psychickém i fyzickém vyčerpání, venku najednou Adéla funguje skoro normálně.
A zejména proto už část lidí začíná mít problém rozlišit, kde končí skutečné zdravotní problémy a kde začíná další internetové divadlo postavené hlavně na lítosti, dramatických projevech a nekonečném vysvětlování, proč je každý další problém vlastně ten úplně nejhorší v životě.
Rozpadlé ucho a příběh, který nedává smysl ani fyzice
Internet samozřejmě znovu ožil i kvůli legendárnímu uchu. Ano. Tomu uchu, které se podle Adély mělo prakticky rozpůlit samo během obyčejného mytí vlasů ve sprše. Prostě normální večer, šampon, voda… a najednou „bum“, ucho na dvě části. Hotovo.
Avšak zrovna tady začíná ten malý problém, neboť lidé si velmi dobře pamatují starší historky o zanícených náušnicích, infekci, dlouhodobém ignorování problému a různých zdravotních komplikacích kolem piercingů. Čím víc se navíc Adéla snažila celé situaci dodat tón typu „Haha no jo, stane se“, tím nepříjemněji celý příběh působil. Protože roztržené ucho opravdu není úplně běžná kosmetická nehoda jako zlomený nehet nebo rozmazaná řasenka. A místo normálního vysvětlení tak vznikla další internetová historka, která se postupně měnil skoro v hororovou epizodu o tom, co všechno se stane, když člověk několik měsíců ignoruje zdravotní problém a doufá, že to nějak samo zmizí.
A právě v tom je celé tohle zvláštně absurdní. Zatímco Adéla naznačovala, že chce z rozpadlého ucha udělat skoro komickou historku do života, ve skutečnosti tím spoustu lidí spíš vyděsila. Jelikož představa, že se lidské ucho „jen tak“ roztrhne při mytí vlasů, zní asi stejně realisticky jako kdyby někdo tvrdil, že mu během sprchování samovolně upadla půlka lokte.
Bubáci v bytě a dědek jako velká opera
Další zvláštní moment přišel ve chvíli, kdy Adéla začala na streamu řešit údajné bubáky v bytě. Čtete správně, bubáky. Zvuky, rány, divné stíny, strašení a pocit, že se doma děje něco tajemného. Celé to místy působilo, jako kdyby se místo klasického livestreamu omylem zapnul první díl české verze Věřte nevěřte. Ovšem zatímco někdo doma slyší topení nebo souseda posouvajícího židli, u Adély se z každého zvuku během pěti minut stává skoro paranormální aktivita, ačkoliv to byl kolikrát její vlastní prd z přecukrovaných palačinek, kterými si dědek druhý den podložil viklající se stůl.
Do toho samozřejmě přišla i dnes už legendární věta: „Ládiček je velkou ‚operou‘.“ Co to přesně znamená, dodnes pravděpodobně netuší ani samotný senior, ale zní to natolik silně, že by si to český internet nejraději nechal vytisknout na hrnek nebo pověsil nad postel vedle lapače snů. A právě tady začíná celý vztah s Láďou působit spíš jako zvláštní sociální experiment než normální partnerský život. Na jedné straně hlasovky o tom, že by Adéla nejraději odešla pryč, fake profily a vypisování jiným chlapům, na druhé straně veřejné vyznávání osudové lásky, plánování společné budoucnosti a řeči o miminku s mužem, kterého mládež nechává v tramvaji si sednout. A možná proto dnes jejich vztah nepřipomíná romantický příběh, ale nekonečný seriál, kde se během jednoho týdne stihnou bubáci, hádky, stěhování, veřejné vyznání lásky i další krize vztahu a druhý den se jede dál, jako kdyby se vůbec nic nestalo.
Pohádka, po které by i večerníček požádal o výpověď
Přišla i část, po které už z celé situace nezůstalo vůbec nic důstojného, u které už definitivně odešla i poslední zbylá důstojnost.
Pohádka o „hovnovém království“. Princezna Nikuš. Princ z království „chuj“. Smradlavá hovínka místo květin. A dialogy, které vypadají, jako kdyby někdo nechal generátor náhodných slov běžet celou noc bez dozoru. Nejzvláštnější na tom ale bylo, jak moc byla Adéla pyšná na to, že si celý tenhle příběh údajně vymyslela sama.
Dokonce několikrát zdůraznila, že pohádka nepodléhá autorským právům, protože je kompletně její. Což je pravděpodobně poprvé v historii internetu, kdy někdo během jedné pohádky zvládne bojovat zároveň s copyrightem i vlastní důstojností.
A čím déle celé království plné výkalů pokračovalo, tím víc bylo jasné, že už dávno nejde o obyčejný bizár ze streamu. Tohle už byla regulérní fantasy sága z paralelního vesmíru, kde místo draků existují hovínka, místo kouzelníků reakční kanály a místo prince na bílém koni dědek Majzlík s igelitkou z večerky.
Reakční kanály prý vydělávají moc. Ale na rozdíl od Adély aspoň nekončí v insolvenci
Závěr tradičně patřil válce proti reakčním kanálům. Adéla znovu vysvětlovala, že ostatní vydělávají na jejím životě, přehrávají její streamy, komentují její průšvihy a mají z jejího bizáru peníze. Jenže tady přichází možná ten nejméně příjemný moment celé situace. Protože reakční kanály si z toho sice opravdu dokázaly udělat výdělek, avšak na rozdíl od Adély většina z nich nekončí v insolvenci, nemusí řešit dluhy, veřejné sbírky ani každý druhý měsíc nový „začátek konce“.
A upřímně? Není úplně těžké vydělávat na reakčním obsahu ve chvíli, když jim Adéla dodává tolik materiálu typu: fake profily, rozpadlé ucho, bubáci v bytě, hovnové království, hádky s dědkem, falešná těhotenství a streamy, které občas působí jako reality show po čelním nárazu do zdi a to doslova.
A hlavně, reakční kanály by úplně v pohodě přežily i bez Adély. Internet je plný dalších dramat, influencerů, přešlapů a bizarních momentů, takže stačí jen otevřít sociální sítě a materiál si člověka najde sám. Pouze Adéla už několik let zvládá dodávat obsah tak absurdní, že ho reakční scéna prostě nemůže ignorovat.
Tohle byl pořád jen slabý odvar. Rozpadlé ucho, tajná Natálka, hovnové království, bubáci v bytě, nemoc mizící při nákupech a další legendární výstupy totiž Vladěnka ve svém videu rozebrala ještě mnohem detailněji. Takže pokud si chcete celý tenhle bizár pustit i s hlasovkami, reakcemi a momenty, u kterých několik vteřin jen sedíte v tichu a přemýšlíte, jak jsme se sem jako společnost dostali, přiložené rozhodně stojí za zhlédnutí.
Zdroj: Autorský text
Zdroj foto: se svolením Red Face