Otevřete lednici, najdete zvadlou petržel, dva jogurty po datu a zbytek oběda, který už nikdo nechce. Jak neplýtvat jídlem není otázka morálky, ale peněz, protože do koše putuje velká část toho, co jste zaplatila. A většina se dá zachránit dřív, než se zkazí.
- Nejvíc jídla se vyhodí kvůli špatnému skladování a zapomínání
- Data minimální trvanlivosti a spotřeby znamenají něco jiného
- Nákup podle jídelníčku sníží odpad víc než cokoli jiného
- Zbytky mají fungovat jako surovina, ne jako trest
- Mrazák je nejlepší nástroj proti plýtvání, jen ho musíte popisovat
Kde se jídlo ztrácí nejčastěji
Zamyslete se, co jste naposledy vyhodila. Většinou to nebývá zkažené maso, ale drobnosti: zbytek smetany, půlka bagety, zelenina ze zásuvky a jídlo, na které se zapomnělo v zadní části lednice.
Důvody jsou tři a všechny se dají řešit. Nakupujeme víc, než sníme, hlavně ve slevách a s hladem. Skladujeme špatně, takže se potraviny kazí dřív, než musí. A nevidíme na to, co máme, protože lednice je uspořádaná náhodně.
Pomůže i vědět, co kam v lednici patří, protože rajčata na lince a bylinky ve sklenici s vodou vydrží několikanásobně déle než totéž naházené do jedné zásuvky.
Data na obalech: dvě různé věci
Tohle je nejčastější zdroj zbytečně vyhozeného jídla. Existují dva různé údaje a znamenají něco jiného.
Minimální trvanlivost, tedy formulace o tom, že je potravina minimálně trvanlivá do určitého data, se týká kvality. Po tomhle datu může výrobek ztratit chuť nebo křupavost, ale obvykle je dál poživatelný. Týká se to těstovin, rýže, mouky, konzerv, sušenek nebo čokolády. Řiďte se smysly, tedy vzhledem, vůní a chutí.
Datum použitelnosti, tedy údaj o tom, že se má potravina spotřebovat do daného dne, je bezpečnostní hranice. Objevuje se u čerstvého masa, ryb, mletého masa a chlazených hotových jídel. Tady se datum dodržuje bez výjimky.
Výjimkou v obou případech je jakýkoli náznak plísně, zápachu, bublin nebo vydutého víčka. Pak putuje potravina do koše bez ochutnávání.
Nákup, který se sní
Nejúčinnější zásah se odehraje ještě v obchodě:
- Než jdete nakupovat, projděte lednici a mrazák a napište seznam podle toho, co doma máte.
- Naplánujte si zhruba pět večeří na týden, ne sedm. Dva dny vždycky vyjdou jinak.
- Nenakupujte s hladem, končí to nákupem tří věcí navíc, ze kterých dvě zůstanou ležet.
- U slev typu tři za cenu dvou se ptejte, jestli to opravdu stihnete sníst, nebo jen levněji vyhodíte.
- Čerstvou zeleninu kupujte v menším množství a častěji.
Osvědčí se i příprava dopředu. Když v neděli uvaříte základ na několik jídel, snížíte pravděpodobnost, že ve středu koupíte něco nového a to staré necháte zkazit, jak popisuje návod na meal prep pro začátečníky.
Systém v lednici a v mrazáku
Základ je pravidlo první dovnitř, první ven. Nové nákupy dávejte dozadu a to starší posouvejte dopředu. Vyhraďte si jednu polici nebo box a označte ji jako přednostní, tam patří všechno, co je potřeba sníst nejdřív.
Mrazák je proti plýtvání nejsilnější nástroj, jen se musí používat vědomě. Zamrazit se dá překvapivě mnoho věcí: pečivo, nastrouhaný sýr, zbytek smetany v kostkách na led, bylinky v oleji, hotové polévky, zbytky masa i uvařená rýže. Podmínkou je popisovat. Neoznačený sáček skončí za rok v koši stejně jako to, co jste chtěla zachránit.
Zbytek zeleniny, který už není hezký, ale ještě je v pořádku, uložte do sáčku v mrazáku a použijte na vývar. Přezrálé ovoce zamrazte na smoothie nebo z něj udělejte kompot. A jestli máte pravidelně víc, než stihnete sníst, přijde vhod i zavařování a fermentace.
Zbytky jako surovina, ne jako trest
Nikdo nechce třetí den jíst tentýž oběd. Trik je zbytky neohřívat, ale přetvořit. Ze včerejších brambor udělejte placky, ze zbytku pečeného masa náplň do tortilly, ze staršího pečiva krutony nebo topinky, z tvrdého sýra strouhanku na zapékání a ze zvadlé zeleniny polévku nebo omáčku.
Vyplatí se taky mít jeden den v týdnu, kdy se zásadně nenakupuje a vaří se jen z toho, co doma je. Většinou vznikne něco překvapivě dobrého a lednice se pročistí sama.
Často kladené otázky
Můžu sníst potravinu po datu minimální trvanlivosti?
U trvanlivých potravin obvykle ano, protože jde o údaj o kvalitě, ne o bezpečnosti. Řiďte se vzhledem, vůní a chutí. U data použitelnosti na mase a chlazených jídlech ale hranici dodržte.
Co všechno se dá zamrazit?
Víc, než se čeká. Pečivo, nastrouhaný sýr, smetanu v kostkách, bylinky v oleji, polévky, uvařenou rýži i hotová jídla. Klíčové je sáčky popsat datem a obsahem.
Jak si udržet přehled o tom, co doma mám?
Vyhraďte v lednici jednu polici na věci, které je potřeba sníst nejdřív, a nové nákupy dávejte dozadu. Jednou týdně lednici projděte, ideálně před nákupem.
Kolik se dá plýtváním ušetřit?
Záleží na domácnosti, ale u většiny rodin jde o výrazně vnímatelnou částku měsíčně. Největší úsporu přinese nákup podle seznamu a promyšlené skladování.
Zdroj foto: iStockphoto