Stres škodí nejen siluetě, ale i zdraví!

Zjednodušeně by se dalo říci, že stres je reakce našeho těla na zvýšené fyzické, emocionální nebo intelektuální požadavky. Objevuje se tehdy, když člověk přestává být schopen vyrovnat se se zátěží každodenního života. Je velmi snadné mu podlehnout, o to obtížněji se

Zjednodušeně by se dalo říci, že stres je reakce našeho těla na zvýšené fyzické, emocionální nebo intelektuální požadavky. Objevuje se tehdy, když člověk přestává být schopen vyrovnat se se zátěží každodenního života. Je velmi snadné mu podlehnout, o to obtížněji se ho ale zbavuje. Stres tak má tak dostatečný čas a prostor podepsat se na naší zdravotní kondici.

Co stojí za vznikem stresu?

Každého z nás uvádí do stresu jiné situace. Souvisí to s naší psychikou, s tím, jací jsme, jaké máme priority, na čem si zakládáme. Obvyklými spouštěči jsou například pracovní vytížení, ztráta zaměstnání, rodinné problémy nebo třeba finanční potíže. Málo se ví, že stres může vznikat i z pozitivních příčin, mezi které patří například nástup do nového zaměstnání, porod nebo cestování. Od toho se pak odvíjí i průběh celého stavu.

Čtěte také: Hormony lásky ničí stres

Varovné signály

Typické projevy stresu zná většina z nás. Roztěkanost, podrážděnost, neschopnost soustředit se na jednu věc, neustálý pocit, že stojíme na plynu a přitom nepopojedeme ani centimetr, prudká změna nálad, kdy exploze vzteku střídá zoufalství a pláč. Ze zdravotního hlediska k nim ale můžeme přičíst také nadměrnou únavu, celkovou podrážděnost, nevolnost, střevní potíže, žaludeční vředy, zvracení, překyselení organismu, bolesti hlavy, poruchy spánku nadměrnou chuť či naopak ztrátu chuti k jídlu.

Adrenalin – dobrý sluha, ale zlý pán

Při stresu se vyplavuje hormon adrenalin. Jeho hlavním úkolem je uvést tělo do stavu pohotovosti a připravit člověka na řešení vzniklé situace. Jakmile pomine, adrenalin se z těla odplaví přirozenou cestou. Přiměřené množství zátěže pozitivně stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům, nadměrné vyplavování adrenalinu ale může u jedince poškodit orgány a vyvolat onemocnění či dokonce smrt.

Od tuhnutí svalů k civilizačním chorobám

Pokud se stresové situace neustále opakují a přetrvávají, dochází z krátkodobějšího hlediska ke „ztuhnutí svalů“. Dlouhodobě může vést k některým civilizačním chorobám jako je poškození kardiovaskulárního systému způsobujícímu ischemickou chorobu srdeční a dokonce způsobit infarkt. Stres má také negativní dopad na imunitní systém a vede ke snížení odolnosti organismu vůči infekcím.

Čtěte také: Pracovní stres – dobrý sluha, špatný pán!

Nebezpečí pro ženy

Dlouhodobé podléhání stresu představuje vysoké riziko hlavně pro ženy. Je totiž jedním z hlavních faktorů, který se podepisuje na vzniku rakovinného bujení. Je vědecky prokázáno, že stres přispívá ke vzniku karcinomu prsu nebo rakovině děložního čípku. Proto by ženy, které mají stresové zaměstnání, či neustále procházejí stresovými situacemi, měly dbát na pravidelné lékařské prohlídky. Bohužel je v České republice stále 40 % žen, které pravidelných prohlídek nevyužívá.

Čtěte také: Rakovina děložního čípku: Dámy, chraňme se!!!

Antistresový plán

Stres lze zvládat fyzickým cvičením, různými relaxačními technikami nebo přírodními doplňky, které mohou pomoci zmírnit některé průvodní obtíže. „Všem, kteří jsou vystaveni zvýšené stresové zátěži, mohu doporučit „Antistresový plán“ (http://www.naturhouse-cz.cz/antistres). Tento program je doplněn o exkluzivní doplňky stravy, které pomáhají organismu snižovat dopady stresu,“ říká Petra Dubanovská, dietoložka centra NATURHOUSE, která se specializuje na stresovou problematiku.

Tajemství v jídle