Diplomatka každým coulem: Zvítězte na plné čáře!

Že to není úkol jednoduchý? Máte pravdu. Není! Ale ten pocit, že plačky už dál nebudete sklápět uši a přijímat rány osudu a namísto toho začnete jednat jako pravá dáma a vyrazíte okolí poslední slovo, kterým vás chtělo dostat na kolena, za to stojí. Chce to jen klidnou hla


Že to není úkol jednoduchý? Máte pravdu. Není! Ale ten pocit, že plačky už dál nebudete sklápět uši a přijímat rány osudu a namísto toho začnete jednat jako pravá dáma a vyrazíte okolí poslední slovo, kterým vás chtělo dostat na kolena, za to stojí. Chce to jen klidnou hlavu, trochu prozíravosti a správnou dávku diplomacie.

Čtěte také: Ty potvoro, svého muže ti nenechám!

Diplomatka každým coulem: Zvítězte na plné čáře!Možnost postupu na lepší post vám vyfoukla mladší a méně zkušenější podřízená

Nyní na vás kouká skleněnými dveřmi z kanceláře, která měla být vaše, lakuje si nehty a hledá na internetu sofistikované slovní obraty, kterými by oslnila na poradě. Máte chuť jí vyškrábat oči, protože rázem přišlo vaše celoroční snažení a neproplacené přesčasy vniveč? Je čas zahájit první ofenzívní kroky. Řiďte se heslem: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Občas si ale můžete dovolit nějaký ten tón mimo. Takový ten protivný a falešný, který naruší celou skladbu. Zkrátka – kolegyni pogratulujte k lepšímu místu a vyvarujte se výrazu (vím, že si spala s generálním) a nabídněte jí pomocnou ruku ve všem, co bude potřebovat. Přeci jen jste u firmy déle. Získáte-li si její důvěru, můžete obratem zaútočit. Poraďte jí něco, co jí bude pomalu ale jistě její ambice o kariérním postupu rozkládat. Sama potom můžete jít za nadřízeným se slovy: „Vůbec nechci zpochybňovat správnost rozhodnutí slečny XY, ale obávám se, že by to nemuselo dopadnout podle představ. Pro jistotu jsem zpracovala krizovou strategii a byla bych ráda, kdybyste si ji přečetl.“ Nezapomeňte rozdávat úsměvy na všechny strany, nejen k šéfovi, ale hlavně ke své sokyni, se kterou si co nevidět prohodíte židle.

Načapala jste partnera s milenkou přímo ve vaší posteliDiplomatka každým coulem: Zvítězte na plné čáře!

Celý den vás bolela hlava a tak jste si v práci vzala neplánované volno nebo jste si doma zapomněla důležité materiály a rozhodla jste se pro ně na otočku stavit během polední pauzy. Jenže už v předsíni se vám něco nezdálo. Že byste najednou měla devětatřicítky? Vaše první kroky vedou přirozeně do ložnice, kde uvidíte to, co jste si doposud myslela, že se děje jen v hloupých filmech. Sen o šťastné rodině se vám okamžitě rozplyne. Vydýchejte se, co nejvíce to jde a ještě než stihne manžel zareagovat, vypalte první ránu. Dejte si záležet a okamžitě zaútočte na nedostatky milenky. „Myslela jsem, že máš rád hubený holky“, „Jééé, ta má ale obrovskej zadek! Ještěže si večer budeš moct spravit chuť“, „Opravdu má ta slečna prsa po tátovi nebo se mi to zdá jen z tohohle úhlu“. Než stihnou oba zavřít pusu, otočte se na podpatku a odkráčejte z ložnice. Jo a ty smradlavé devětatřicítky hoďte cestou do popelnice. Pohled na to, jak leze váš manžel i jeho milenka do kontejneru vás určitě potěší. Večer se vyvarujte hysterického výlevu. Za manželem jděte v úplném klidu, dejte mu pusu, až se vrátí z práce, položte před něj večeři a zeptejte se, jestli měl jenom tuhle jednu. Přirozeně vám řekne, že ano. Není přece „hloupý“. Správný čas na to mu posmutněle říct: „Vážně? A já doufala, že alespoň v tomhle budeš lepší než já.“

Čtěte také: Když muž spatří blondýnu, vypne mozek

Manželovy děti z prvního manželství vás nenávidí

A nejen to. Šikanují vaše děti a v ničem vás neposlechnou se slovy „Ty nejsi naše máma!“ Pravděpodobně jsou dost naočkované od své maminky, která jim vysvětlila, že jste zlá paní, která lezla s jejich tatínkem do postele tak dlouho, až jste ho donutila, aby je opustil. Ve chvílích, kdy je budete chtít topit v bazénu, či držet za nožičku z balkonu si ale uvědomte jednu věc. Budete-li nenávidět i vy je a hlavně budete-li to dávat patřičně najevo, o manžela nejspíš přijdete. Zkuste se s dětmi tedy skamarádit. Vysvětlete jim, že jejich maminka má rozhodně ve všem pravdu, stejně jako jakákoli jiná maminka a že jim jejich maminku rozhodně nechcete vzít, že jste jen taková teta od táty, která si s nimi bude hrát, aby si mohla jejich maminka odpočinout. Časem je váš přátelský přístup obměkčí, dokonce vás i začnou poslouchat. A doma se mamince určitě zmíní o tom, že mají rády hodnou tetu od táty. Ona si bude rvát vlasy, že nedosáhla svého, vy budete chodit spát klidně, protože přijedou zase až za týden.

Diplomatka každým coulem: Zvítězte na plné čáře!Tchyně vás komanduje

Manželova maminka je věčné téma a ne každá z nás má to štěstí, že je u tchyně oblíbená. A tak se po světě toulá stále hodně žen, které všechno dělají naprosto špatně. „Ty dáváš do kompotu jen jednu lžíci cukru? Jééé, to budeš mít kyselý“, „Ty Milánkovi nežehlíš trenky? Vždyť se mu tam můžou držet bakterie, ještě ho zmrzačíš“, „Ty už malého Vašíka nekojíš? Pro Krista pána, teď nebude mít žádné obranné látky a bude každou chvíli nemocný. To já jsem Milánka kojila skoro do dvou let a podívej, jakého mám pěkného a zdravého kluka“. Také slyšíte tu vlastní? A také přiostří ve chvíli, kdy začnete odporovat či si dovolíte její názor vyvracet? Vůbec se s ní nesnažte hádat a naopak se jí podsouvejte v tom nejlepším světle. Na její slova pak můžete mile zareagovat za přítomnosti manžela, protože ona si nejspíš vůbec nedovolí vás před ním nijak komandovat. „Miláčku, maminka říkala, že jsi zvyklý, že se trenky žehlí, pokud ti vadí, že to nedělám nebo se cítíš ohrožený bakteriemi, měl si mi to říct. Ráda ti je vyžehlím,“ nebo „Zlato, tobě chutnají více ty sladké kompoty, na který si byl zvyklý doma? Já ti je takhle také ráda udělám. Chtěla bych, aby ti ode mne chutnalo stejně jako od maminky.“ Manžel vám nejspíš věnuje nechápavý výraz a odpoví, že je mu to jedno, zatímco mamince zasadíte ránu pod pás. Nejspíš ji po čase přestane bavit vám jakkoli radit a smíří se s tím, že je mu s vámi stejně dobře, jako mu kdysi bývalo s ní.

Čtěte také: Jak udržet tchyni na uzdě?

Protivná sousedka vás pomlouvá Diplomatka každým coulem: Zvítězte na plné čáře!

Je už v důchodu a nudí se. Její největší radostí je, když se vám před domem vysype kabelka a ona to může pozorovat, či vám někdo nabourá nové auto, které vám už měsíce závidí a poté to patřičně okomentuje slovy: „To muselo bejt drahý. To my si s Jiřím rozhodně dovolit nemůžeme,“ Aby také jo, když Jiří sedí od rána do večera v hospodě a jednou za čas jde žebrat o vyšší sociální dávky, které mu samozřejmě zaplatíte ze svých daní. Koho by takovíhle sousedé neštvali? Dostat se ale s největší pavlačovou drbnou do křížku se vám může vymstít. Proto je lepší s ní udržovat dobré vztahy. Sem tam ji pochvalte, že jí to sluší nebo že minule voněla celá chodba od jejích úžasných vdolků. Až se bude ptát na auto, s úsměvem jí odpovězte: „Bohužel není naše, paní Nováková. Dostal ho manžel v práci jako služební. To víte, také bychom si jednou chtěli pořídit vlastní.Rázem pro ni budete nezajímavá. Tyto dámy totiž vyhledávají jakoukoli akci, zvlášť tu, ze které může vzejít nový drb a pokud jim to nedopřejete, zaostří na jiný objekt zájmu.

Diplomatka každým coulem: Zvítězte na plné čáře!Vaše „kamarádka“ k vám a chodí na návštěvu až moc často

Bez přátel se člověk neobejde, pokud se ale na vás pověsí přítelkyně, která si bez předešlé konzultace s vámi nezaváže sama ani tkaničku, dostává spíše status nežádoucí. Přichází vždy bez pozvání a jak je zvykem ve chvílích, kdy se vám to hodí nejméně. A vám je trapné jí říct, že byste uvítala trochu více soukromí. Nezapomeňte, že nejlepší obranou je útok. A každému útoku předchází nenápadné zbrojení. Je alergická na zvířecí chlupy? Zabijte dvě mouchy jednou ranou. Děti budou z nového křečka, který bude bydlet v předsíni pěkně v zorném úhlu vchodových dveří, nadšené. Neměla ještě plané neštovice? To je smůla, že zrovna obě vaše děti je teď mají. To víte, nemoc minimálně na tři týdny. Má migrény z vašeho parfému? Navoňte jím sebe i celý svůj byt. Uvidíte, že návštěvy ztratí na intenzitě a kamarádka si s vámi začne patřičně domlouvat sraz na neutrální půdě.

Text: Jana Tobrmanová