Chtěla bych si to s někým opravdu užít a druhý den nic neřešit. Probudit se, jít si po svých, možná si ještě po cestě pískat. Při vzpomínce na mohutný orgasmus se jen usmát pro sebe a nemyslet na to, jestli:
Zavolá, myslí na mě, líbila jsem se mu, klapalo by nám to, je to děvkař, nechala jsem se využít..?!
Ne, chci to obráceně! Já využila jeho a je mi jedno, jestli se uvidíme a kdy/zda zavolá.
Prostě jsme měli fajn sex (v opačném případě neztrácet energii žádnými úvahami) a udělalo mi to moc dobře. Proč by mi to nemělo stačit a proč na mě kamarádka přes kávovou pěnu kouká tím soucitným pohledem?
„Ale jdi, ženský takhle neuvažujou. Když se s chlapem vyspíš, prostě to v tobě zanechá nějakej cit a myslíš pak na něj pořád. Ať chceš, nebo ne.“ Tvrdí.
O tom by se dalo polemizovat dlouho. Dokud si to nezkusíte, asi těžko zjistíte, jak moc jste náchylná zamilovat se. Může za to naše tělo.
Je to už dané – ženské tělo se mužům odevzdává a přijímá ho do sebe s jakousi důvěrou. Emoce se uvolňují
a osoba, která vedle vás později spokojeně zařezává vám najednou připadá mnohem bližší. Ačkoliv se třeba sotva znáte, nebo se vídáte jen v pracovním prostředí (z odstupu dvou metrů), po prožití intimní chvíle máte chuť ho obejmout. Dát mu pusu za ucho, protože se vám zdá být roztomilý. Chcete mu usnout na hrudníku
a začne vám intenzivněji vonět.
Není divu, vaše tělesná schránka se připravuje na hnízdění a mláďata. Takže když se druhý den neozve, jste osamělá a po týdnu ho nenávidíte. Ani přesně nevíte proč – také jste to původně myslela nezávazně!
Některým už se ale vážně povedlo nemíchat do toho city, takže neházím flintu do žita. Náš obranný systém se po mnoha zklamáních zoceluje a z těch zcela ocelových se stávají ženy bez slitování.
Role se paradoxně obrací a muži najednou nevědí, jak si získat pozornost.
Je na každé z nás, do jaké míry budeme brát nezávazný sex opravdu jako NEZÁVAZNÝ. Bez jakéhokoliv očekávání. S prvotní myšlenkou na svoje vlastní potěšení.
Mnohé citlivky by mohly takovým ženám závidět.
Pravdou je, že muži by si zasloužili zakusit svoje vlastní zacházení. Alespoň jednou v životě.
Přestože na tom něco je, kdejaká žena se zasní a s takovým postojem nemůže nakonec souhlasit.
„Víš, bylo by to fajn. Ale já to bez lásky zkrátka nedokážu.“ Říká.
Není co k tomu dodat. Potlačovat záměrně svoje city stejně nemá smysl.
A jak to máte vy? Dokážete si vychutnat kvalitní sex a být dokonale nad věcí? Nebo jste se do toho někdy pořádně zamotaly?
Text: MH