Příjemné vůně provázejí lidstvo od úsvitu věků. Již v dobách starověké Mezopotámie a Egypta používali lidé esenciální oleje a balzámy při mumifikaci a při náboženských rituálech, kde byly páleny tak, aby se jejich vůně donesla až k bohům. Slovo parfém původně pochází z latinského „per fumum“, což znamená skrz kouř.
Toto slovo však zdomácnělo až díky střední francouzštině. Středověcí králové vracející se z křižáckých výprav nosili domů do Evropy exotické vůně a elixíry. V přibližně stejnou dobu objevili arabští vědci způsob, jak z lupínků květin extrahovat vůni do vody a Francouzi vynalezli způsob, jak z vína destilovat čistý alkohol. Všechny tyto objevy vedly postupně k základům výroby parfémů v západním světě. Netrvalo to dlouho a z Grasse (malé vesničky na Azurovém pobřeží) a Benátek se staly epicentra světa parfémů. V 17. století vznikly v Paříži první parfumérské domy a profese parfumérů byla oficiálně na světě. Na začátku 19. století vstoupily do tvorby parfémů první syntetické látky. Jejich popularizace postupně vedla až k vzniku moderního parfumérství a k dílům jako Fougère Royale společnosti Houbigant parfum (1882), Jicky z dílny Guerlain (1889) nebo Chypre od Francoise Cotyho (1917).
Parfémy si však na skutečné ovládnutí masového trhu musely počkat až do druhé poloviny 20. století, kdy se výrobní náklady, a tím pádem i ceny, snížily tak, že se z nich stal dostupný produkt každodenní potřeby.
Jak tedy parfémy vznikají? A z čeho se skládají? Parfémy jsou kompozicemi různých surových ingrediencí (rostlinných, živočišných a syntetických), destilované vody a čistého alkoholu. Jelikož alkohol nemá vlastní zápach, parfémy přebírají vůni z esenciálních olejů a dalších vonných látek. Tyto se získávají různými způsoby. Nejčastějšími jsou: exprese – rastliny jsou stlačovány dokud se z nich neuvolní esenciální olej, parní destilace – rostliny se vaří a naparují dokud nevydají vonné oleje, extrakce solventů – rostliny se vystaví ethyl alkoholu,
který se následně spálí a zůstane pouze esenciálny olej.
Pokud se chcete dozvědět o světě parfémů více, čtěte dále. Náš průvodce vám poodhalí tajuplný svět vůní.
Jak porozumět vůním?
Koncentrace vůní
První věc, kterou by každý měl o vůních vědět je, že existují v mnoha formách – v třídách rozdělených podle koncentrace. Tyto vám napoví, jakou koncentraci aromatických složek vlastně vůně obsahuje. Esence, aromatické sloučeniny a oleje jsou rozpuštěny v základním roztoku alkoholu, ethanolu nebo směsi obou. Tento základ vůni umožňuje přilnout k pokožce a s postupem času, jak se alkohol vypařuje, odhalí kompozici vůně. Mezi typické koncentrace patří:
Parfum: známý také například pod názvem „extrait“ nebo dokonce „elixir“, je nejprestižnější, nejluxusnější
a nejvyšší koncentrací mezi používanými vůněmi. Může obsahovat až 15 – 40% aromatických složek.
Tak vysoká koncentrace zaručuje při nošení skutečně dlouhou výdrž, ale může být i velmi opulentní a těžká.
Při parfémech by tedy mělo platit pravidlo „méně je někdy více“.
Eau de Parfum (EdP): Vůně této koncentrace se používají na běžné, každodenní nošení častěji, protože nejsou tak opulentní, těžké a drahé jako parfémy, ale nabízejí poměrně dlouhou výdrž vůně (přibližně 8 hodin). Eau de Parfum může obsahovat 15 – 20% aromatických složek.
Eau de Toilette (EdT): Tato kategorie obsahuje 5 – 10% aromatických složek. Většinou jde o zředěné formy eau de parfum, které jsou sice levnější, ale nabízejí kratší výdrž vůně (přibližně 4 hodiny).
Eau de Cologne (EdC): Historicky se termín Eau de Cologne používal pro parfém s názvem Kölnisch Wasser (Kolínská voda), který v roce 1709 v německém Kolíně vytvořil Giovanni Maria Farina, a pro skupinu vůní, které jím byly inspirovány. Termín „kolínská“ se později používal také k označení nejnižší koncentrace vůní z určité linie produktů. Dnes se tento název nesprávně používá i na obecné označení všech vůní pro muže. Každopádně, termín „Eau de Cologne“ se stal standardem kosmetického průmyslu a označuje vůni, která obsahuje 3 – 8% aromatických složek.
Eau Fraiche: Eau Fraiche produkty, známé také jako „mists“, obsahují méně než 3% aromatických složek
a rozpuštěné jsou ve vodě. Tím se liší například od tradičních mužských vod po holení, jejíchž základem
je alkohol, který vyčistí případné ranky po holení.
Pyramida vůně
Vytvořit novou vůni, to je delikátní umění a komplikovaná věda zároveň. Každý parfém má svou specifickou formuli, recept, který si firmy úzkostlivě hlídají jako tajemství. Na popis kompozice vůně a zážitku, který má zprostředkovat svému nositeli, si proto svět parfémů půjčil terminologii ze světa hudby. Každou vůni je tedy možné popsat třemi sadami tónů, které spolu tvoří harmonii – akord. Tato delikátní kompozice pracuje s časy odpařování jednotlivých složek tak, aby se vůně postupně rozvinula shora dolů.
Hlava – nebo vrchní tóny, vytvářejí první dojem vůně. Jsou to ty složky, které se vypaří nejrychleji, ale většinou jsou poměrně silné. K typickým tónům hlavy vůně patří například citrusy a bylinky.
Srdce – nebo střední tóny, tvoří centrum vůně, její srdce, a můžete je cítit až několik hodin.
Uprostřed kompozice se většinou nacházejí květiny, ovocné nebo zelené tóny, dřeviny či kořeněné vůně.
Základ – nebo základní tóny, tvoří nejtěžší, nejhlubší, nejopulentnější a nejsilnější část kompozice vůně.
Na začátku mohou vonět až nepříjemně, proto jsou skryty pod tóny hlavy a srdce. Když se však rozvinou, přilnou
k pokožce a voní nejdéle. Typickými základními tóny jsou dřeviny a opulentní živočišné tóny jako pižmo, nebo jantar.
Aromatické zdroje
Současní tvůrci parfémů používají při práci neuvěřitelné množství esenciálních olejů, výtažků a aromatických složek. Ty pocházejí buď z přírodních zdrojů, nebo mohou být vytvořeny uměle tak, aby simulovaly určité vůně.
Přírodní složky většinou pocházejí z rostlin, květin, ovoce, listů, trav, dřevin, pryskyřic a mnoha dalších zdrojů. Avšak ne všechny ingredience, které na první pohled působí jako přírodní, takovými skutečně jsou. Některé složky se získávají nesmírně obtížně, nebo je jejich extrakce příliš drahá (například vůně orchidejí) a proto se používají syntetické náhrady. To platí i v případě mnoha složek, které původně pocházejí z různých živočichů. Například pižmo. Pižmo se původně získávalo ze žláz samců Kabar pižmových, což v minulosti způsobilo rapidní snížení počtů těchto zvířat. Dnes se proto převážně využívá syntetická náhrada – takzvané bílé pižmo.
Příkladem živočišné ingredience, kterou ještě dnes můžete v některých parfémech nalézt v přírodní formě,
je ambra (Ambergris). Tato voskovitá substance vzniká v trávicím traktu vorvaňů, a tudíž je v podstatě velerybím zvratkem, který se sbírá po vyplavení na pevnině. Sběr tohoto materiálu tedy nijak neohrožuje zvířata. Je však tak vzácná, že pro komerční účely ji drtivou většinou nahrazuje její syntetická napodobenina.
TOP 3 NEJDRAŽŠÍ PARFÉMY
DKNY Golden Delicious Million Dollar Fragrance, cena 1 000 000 dolarů
Clive Christian No. 1 Imperial Majesty Perfume, cena 435 000 dolarů
Baccarat Les Larmes Sacrees de Thebes, cena 6 800 dolarů
Clive Christian
Věděli jste, že… ?
Tóny nejsou ingredience. Tóny slouží k popisu specifických vůní a velmi zřídka se shodují s jednou konkrétní ingrediencí.
Více se také dočtete v článku příští týden: DĚLENÍ VŮNÍ