Víte, jak pečovat o své uši?

Sluch patří mezi nejzranitelnější smysly, a proto bychom se ho měli snažit co nejlépe chránit. Už nyní odborníci odhadují, že do roku 2050 bude mít téměř 2,5 miliard lidí problémy s určitým stupněm ztráty sluchu1.

I letos na jaře připadá na 3. března Světový den sluchu, který upozorňuje na význam včasné identifikace a kompenzace omezení či ztráty jednoho z nejdůležitějších smyslů. Jak nejlépe předcházet možným potížím se sluchem, ale také jak pečovat o své uši, komentuje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka BENU lékáren.

Sluch je jedním z pěti lidských smyslů, díky kterému se dokážeme lépe orientovat v prostoru, přijímat informace, komunikovat mezi sebou a vyhýbat se případnému nebezpečí. Péče o sluch a jeho pravidelné vyšetření bývají přitom velmi často opomíjené a podceňované součásti běžné rutiny péče o naše tělo. Lidé totiž mnohdy i přes pociťované obtíže se sluchem nevyhledávají odbornou pomoc a v důsledku toho může dojít ke zdravotním komplikacím, které už mohou život člověka negativně ovlivnit. Je tedy důležité vědět, jak lze těmto problémům předcházet a jak se o svůj sluch starat.

 

BRAŇTE SE PŘED možnou ZTRÁTOU SLUCHU

Za hluk je považován každý zvuk nebo tón, který naším sluchem vnímáme jako nepříjemně intenzivní.
Za potenciálně nebezpečný se považuje ten, jehož hlasitost přesahuje 85 decibelů, což může představovat i velmi hlasitá hudba. Naše uši i mozek dokážou dlouhodobý hluk ignorovat a časem si na něj bohužel úplně zvyknout. Jeho působení se může projevit v různých oblastech. „Nadměrný hluk dokáže poškodit vláskové buňky v Cortiho orgánu ve vnitřním uchu a bohužel v některých případech jeho nepříznivý vliv končí poškozením či ztrátou sluchu. Stejně tak může mít hluk negativní vliv na kardiovaskulární systém a vést
k uvolňování katecholaminů a zvyšování krevního tlaku. Hluk může způsobovat dokonce i stres nebo také zvýšit riziko úrazu na pracovišti z důvodu možné ztráty koncentrace,“ upozorňuje Lánová.

Důležitost sluchu si většina z nás uvědomí až v momentě, kdy s ním začne mít potíže. I když je hluk všude kolem nás, existuje jistá prevence, jak lze sluch lépe chránit. „Proti hluku zvenčí se můžete chránit možnými stavebními úpravami, jako je utěsnění oken a dveří nebo protihlukové stěny. Pokud musíte pracovat v hlučném prostředí, neměla by expozice hluku přesahovat 8 hodin. Domácí spotřebiče jsou dnes označeny štítkem, který udává jejich hlučnost. Při pořizování nových lze z hlediska možné ochrany sluchu doporučit ty s nejnižší hlučností a nízkou intenzitou vibrací. Televizor, rádio či sluchátka udržujte na nižší hlasitosti. Pokuste se co nejvíce a vyhýbat hlukovému smogu. K tomu mohou pomoci chrániče sluchu, tzv. špunty do uší, jež náš sluch pomáhají chránit podobně, jako sluneční brýle pomáhají chránit oči před sluncem. Pokud se chystáte na koncert nebo festival, snažte se být spíše dále od reproduktorů,“ radí Lánová a dodává: „Stejně tak, jako je vhodné uši chránit před nadměrným hlukem, je také důležité jim dopřát kvalitní odpočinek v tichém prostředí, který by měl ideálně trvat alespoň 12 hodin. Také se doporučuje zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na hořčík, jako jsou banány, mandle nebo doplňky stravy. V případě problémů se sluchem či pociťování jakýchkoliv změn ohledně slyšení navštivte vždy bez zbytečného odkladu lékaře.“

OPATRNĚ S ČIŠTĚNÍM uší

Kromě ochrany sluchu je také podstatná správná hygiena uší, respektive zvukovodu, díky které můžeme předejít jeho infekcím a dalším případným potížím. Důležitou roli v této obraně zvukovodu hraje tenká vrstva ušního mazu. Ta je velice důležitá pro ochranu před nečistotami a bakteriemi, a to zejména v případě ušního bubínku. „Zvukovod má v podstatě samočisticí schopnost, proto stačí ušní maz vyčistit jedenkrát týdně. Občas se ale stává, že je produkce mazu vyšší, potom se může zvyšovat i frekvence čištění,“ říká Lánová.

Lidé si často čistí uši pomocí vatových tyčinek. Je přitom podstatné si uvědomit, že tento způsob není doporučován. „Existuje totiž riziko, že si při čištění vatovou tyčinkou můžete zatlačit ušní maz dovnitř zvukovodu, čímž se někdy vytvoří tzv. mazová zátka. Kvůli ní může pak ucho bolet, či v něm může docházet k hučení nebo pískání. Pokud se bakterie a viry z ušního mazu rozšíří, mohou ve zvukovodu způsobit velice nepříjemný zánět. V nejhorším případě můžete vatovou tyčinkou způsobit i perforaci ušního bubínku,“ vysvětluje Lánová. Vzhledem k popsaným rizikům, která mohou být spojená s používáním vatových tyčinek, dnes existují jejich speciální druhy. Například vatové tyčinky s bezpečnostní zónou určené k čištění uší nebo odstranění vody při mytí vlasů. Ty mají takový tvar, který zabraňuje jejich průniku hlouběji do ucha.

K hygieně uší jsou doporučovány také šetrnější metody, jako je čištění pomocí speciálního oleje nebo spreje. „Tyto produkty se aplikují jednou až dvakrát týdně. Před aplikací je vhodné kapky zahřát v ruce, aby dosáhly tělesné teploty, a až poté je aplikovat do ucha, kde krátce působí. Následně stačí naklonit hlavu a nechat kapky samovolně vytéct a potom ucho zvenku očistit,” doporučuje Lánová. Pomocí těchto přípravků dochází ke změkčování a následnému uvolňování ušního mazu ze zvukovodu. Další možností čištění ušního mazu je použití ušních svíček. Tyto svíčky pomocí tepla rozpouštějí ušní maz a díky vznikajícímu podtlaku ho posléze odstraňují z ucha ven. Důležité je však dbát na bezpečnost při jejich hoření, proto by při jejich použití měla vždy asistovat další osoba.