Zvoní budík, ale vy se nemůžete pohnout. Tělo váží tunu, myšlenky jsou jako asfalt a vy víte, že jste zase prohráli. Není to morální selhání ani lenost… je to dysanie, příznak, že něco je hluboce špatně.
Začarovaný kruh studu
Začíná to nevinně. Ještě pět minut. Pak dalších pět. Najednou je pozdě, nemá cenu spěchat a vy se propadáte hlouběji pod deku. Cítíte chvilkovou úlevu, že jste se zbavili povinnosti, ale čím déle ležíte, tím je tělo těžší.
Dostáváte se do spirály, kdy nemůžete vstát, stydíte se za to, a právě ten stud ztěžuje vstávání další den ještě víc. Zasahuje to vaši práci, vztahy i sebeúctu. Myšlenky se vlečou v mléčném oparu a zvednout ruku je jako zvedat dvacetikilovou činku.
Tělo volá o pomoc
Tenhle stav, kdy je pro člověka extrémně těžké opustit postel, není oficiálně nemoc. Přesto miliony lidí přesně vědí, o čem je řeč. Není to lenost. Je to signál. Tělo se prostě odmítá přepnout z nočního do denního režimu. Často je to příznak hlubších problémů.
- Deprese
- Úzkostné poruchy
- Chronický únavový syndrom
- Problémy se štítnou žlázou
- Chudokrevnost
Když je tělo v kritickém stavu příliš dlouho, ráno se stává nejhorší částí dne. Je to jako startovat auto s prázdnou nádrží. Jedete na výpary, přestože den teprve začal.
Past moderní doby
Lidé trpící dysanií paradoxně nespí nutně déle než ostatní. Oni jen nemohou vstát. Vědci to popisují jako koktejl spánkové setrvačnosti, otupělosti mozku a emoční paralýzy. Jste vzhůru, ale nejste při smyslech.
Naše těla jsou nastavena na tisíciletý rytmus… probouzet se se sluncem a usínat se tmou. Jenže moderní doba vyžaduje neustálý výkon. Musíme doručovat, spolehlivě a bez výmluv, bez ohledu na stres nebo nedostatek spánku. Dysanie tak není jen porucha, je to kulturní symptom. Odráží vyhoření a tlak. Když večer nemůžete usnout, protože vám hlavou táhnou myšlenky, a o půlnoci spíš upadnete do mdlob, nemůžete čekat, že ráno vyskočíte jako veverka.
Krůčky z ranního vězení
Na dysanii neexistuje žádný kouzelný lék. Lékaři a terapeuti však radí začít tam, kde se stala chyba… u pravidelného rytmu. Musíte chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, a to i o víkendech. V ložnici nepřetápějte, ideál je 18 až 19 °C. A před spaním pryč s mobily. Modré světlo narušuje produkci spánkového hormonu melatoninu.
Také se musíte hýbat. I lehká fyzická aktivita podporuje tvorbu serotoninu a zlepšuje kvalitu spánku. Možná ale dysanie není jen o tom, že nemůžete vstát, ale i o tom, do jakého dne se probouzíte. Pokud máte pocit, že prostě nezvládáte život, možná se vaše tělo jen podvědomě snaží vyhnout realitě.
Pokud máte pocit, že prostě nezvládáte, zajděte za lékařem. Když máte chřipku, také o tom neuvažujete. A věřte, že dysanie je daleko závažnější. To, že nemůžete vstát, není ostuda. Vaše tělo jen potřebuje péči. A možná si jednou uvědomíte, že se rána změnila, že svět mimo vaši ložnici není tak nesnesitelný. A pak zjistíte, že se nemusíte nutit vstávat… ale že se vám prostě a zdravě lidsky chce.
Zdroj foto: Pixabay
