ShopaholicAdel se zjevně u insolvenčního soudu dozvěděla, že existuje něco jako oznamovací povinnost – a vzala si to k srdci tak důkladně, že z člověka, který dřív o svých penězích mlčel jako partyzán, se přes noc stala nejsvědomitější dlužnice širého okolí. Do spisu teď putuje každý pohyb jejího života: pohovor na uklízečku, znovunalezené heslo ke starému PayPalu, zřízení spořicího konta, změna adresy i objednání nové občanky. Vrcholem je stokoruna přeposlaná ze staré peněženky do nové – úkon, o kterém Adéla informovala s takovou vážností, jako by zachraňovala rodinné jmění před krachem burzy. Mezitím stihla přejmenovat svůj kanál „ShopaholicFashionAdelReal“, připravit Láďovi další várku svých slavných kusadel, podrobně zdokumentovat sprchu a slavnostně oznámit, že jejich pevnou lásku nerozdělí ani komentáře, ani údajně napíchnutý telefon, ani mobil zabalený do alobalu. Pokud měl soud získat přehled o jejích financích, dostal k tomu rovnou rodinný zpravodaj, kuchařské okénko a hlášení o každém pohybu v domácnosti.
Insolvenční spis jako WhatsApp skupina „Já a paní soudkyně“
Adéla se po jednání evidentně rozhodla, že nejlepší obranou bude naprostá otevřenost, jen poněkud zaměnila finanční přehled s každodenním vlogem ze svého života. Paní soudkyni a insolvenční správkyni proto oznámila, že už je doma z pohovoru na uklízečku, že majitel přijede v pondělí, že se následně rozhodne a že v případě neúspěchu požádala o potvrzení, že na pohovoru skutečně byla.
Zatímco jiní dlužníci posílají výpisy, smlouvy a stručná vysvětlení příjmů, Adéla rozjíždí úřední korespondenci ve stylu hlasovek o třech minutách: „Holkyyy, tak jsem doma, bylo to náročný, uvidíme, jak to dopadne.“ Tímto tempem už ve spise chybí jen ranní „dobré ráno“, fotka snídaně a update, že Láďa opět nechal ponožky vedle postele a situace je vážná.
Povinnost oznamovat důležité finanční změny totiž zřejmě pochopila tak, že soud potřebuje kompletní reality show od probuzení do večera. Pokud bude pokračovat stejným tempem, paní soudkyně se brzy dozví i to, že došel kečup, pračka doprala a Adéla si koupila nový osvěžovač vzduchu – což, jak všichni víme, může zásadně ovlivnit průběh oddlužení i stabilitu české ekonomiky.
Pohovor na uklízečku: práci možná ne, potvrzení rozhodně ano
Samotný pohovor na uklízečku získal v podání Adély zvláštní význam, protože ještě než vůbec padlo rozhodnutí, už měla domluveno, že při případném odmítnutí dostane potvrzení o své účasti. Práce je zatím ve hvězdách, avšak papír pro soud bude připravený, což je v jejím případě skoro stejně důležitá disciplína jako samotné zaměstnání.
Komentátorka ve videu připomíná také dřívější pracovní pohovory, při kterých měla Adéla místo schopností a pracovních zkušeností dlouze vyprávět o svých zdravotních potížích. Zdali takový popis odpovídá skutečnosti, zaměstnavatel zřejmě nedostal pohovor, ale několikadílnou zdravotní zpověď s vedlejší informací, že uchazečka možná také někdy dorazí do práce.
Adéla si pak může do nekonečna stěžovat, že ji nikdo nechce zaměstnat, jenže při pracovním pohovoru bývá výhodnější vysvětlit, co umíte, než personalistovi během první čtvrthodiny oznámit všechny možné důvody, proč se na vás nemůže spolehnout. Potvrzení o návštěvě pohovoru sice může vypadat hezky ve spise, věřitelům se z něj ale splátka neposkládá.
PayPal ukázal stovku a soud se to dozvěděl téměř dřív než banka
Dalším zásadním bodem korespondence se stal starý PayPal, ke kterému Adéla nějakou dobu neměla přístup. Celá událost byla prezentována téměř jako finanční převrat, dokud se ukázalo, že na účtu leželo přesně sto korun.
Adéla se do účtu nakonec dostala, stokorunu odeslala na svůj účet a oznámila, že původní PayPal definitivně zruší, zatímco pro další výplaty ze sociální sítě začne používat nový. Kromě toho se mají peníze přesouvat na druhý spořicí účet, který dosud nepoužívala, takže soud dostal podrobný popis cesty jedné stokoruny napříč finanční soustavou domácnosti.
Žádný příjem nezmizel, žádná závratná částka se neztratila a ke státnímu rozpočtu se také nemusela mimořádně sejít vláda. Jen se stokoruna přesunula z jednoho místa na druhé a Adéla měla potřebu sepsat o tom úřední pokračování, jako kdyby právě zachránila rodinné jmění před krachem newyorské burzy.
Ve zprávě samozřejmě nechybělo ani tradiční ujištění, že chyba rozhodně nebyla na její straně. Účet se zablokoval zničehonic, PayPal neodpovídal a všechno se zkrátka přihodilo samo, protože v životě ShopaholicAdel mají technické problémy, soudy, vztahové spory i finanční nesrovnalosti jednu společnou vlastnost: vždycky přijdou bez jejího přičinění.
Nová občanka, nový účet a nový název. Jen způsob vysvětlování zůstal stejný
Do korespondence se dostala také změna trvalé adresy a plánované vyřízení nové občanky. Samo o sobě jde o běžnou úřední věc, ovšem v kombinaci s PayPalem, pohovorem a podrobným hlášením každého kroku začíná soudní spis připomínat týdenní plán Adélina života.
Vedle těchto praktických novinek proběhla také zásadní proměna na YouTube, kde se kanál přejmenoval na ShopaholicFashionAdelReal. Název je tak dlouhý a slavnostní, že působí, jako kdyby nešlo o kanál s nákupy, tortillami a partnerskými projevy, ale o mezinárodní módní společnost se sídlem v Paříži a pobočkou v Kauflandu.
Zřejmě už nestačila obyčejná ShopaholicAdel. Teď musí být všem jasné, že je zároveň módní, pravá a skutečná, což se hodí zejména ve chvíli, kdy se kolem ní řeší tolik různých verzí každé události, že přídavek „Real“ začíná působit spíš jako přání než potvrzený stav.
A aby nová značka dostala také vlastní obecenstvo, objevilo se nové oslovení: „šopíci a fešeňáci“. Český jazyk tak opět dostal menší kopanec do holeně, ale na druhou stranu už alespoň víme, jak se bude jmenovat komunita, pokud se kanál znovu přejmenuje ještě třikrát.
Důležité věci poplacené, důchod na cestě a kusaděla opět v troubě
Nové video dostalo název „Poplatila jsem důležité věci, nakoupila a uvařila oběd pro přítele“, přičemž ve stejný den měl Láďovi přijít důchod. Adéla proto vyrazila nakoupit suroviny a rozhodla se zopakovat pokrm, který už jednou sklidil domácí pochvalu: tortilly se šunkou, sýrem, kečupem a mozzarellou.
Jedna Láďova pochvala zřejmě stačila k tomu, aby se z obyčejné zapečené tortilly stal rodinný recept hodný pravidelného návratu. Adéla o něm mluví s takovou hrdostí, jako kdyby právě vyhrála kuchařskou soutěž, přestože celý postup spočívá především v rozdělení kulaté placky na části, namazání kečupem a překládání „na půlčičky“.
Právě z tohoto revolučního postupu vznikla slavná kusadela, tedy pokrm, který se tváří jako quesadilla, ale prošel překladem přes několik Adéliných půlčiček a nakonec dorazil do trouby pod vlastním názvem. Láďa měl „hladík“, a tak se domácnost opět dočkala rychlého oběda, po němž už chybělo jen předání michelinské hvězdy a slavnostní přeříznutí tortilly za účasti místního starosty.
Do toho byl zprovozněn i mikrofon z Temu, na který Adéla opakovaně klepala, aby se ujistila, že funguje. Posluchači tak získali nejen podrobný recept, ale také zvukovou zkoušku, protože žádná kuchařská relace není kompletní bez pravidelného bušení do levného mikrofonu.
Náročný den: zuby, sprcha, parfém, boty a expedice do Kauflandu
Adéla následně popsala svůj mimořádně náročný den, během kterého si vyčistila zuby, osprchovala se, umyla si obličej, navoněla se, oblékla se, obula si boty a vyrazila ven. Pro většinu populace jde o běžné dopoledne, v jejím podání to ale znělo jako kombinace Survivor, Spartan Race a generální zkoušky na olympiádu v hygieně, po které by si zasloužila minimálně medaili a týdenní pobyt v lázních.
Láďa ji údajně hezky probudil, dal jí pusinky a objal ji, což bylo následně popsáno s takovou něhou, že by se za to nemusel stydět ani romantický film na Nově. Idylka ale vydržela asi tak dlouho jako otevřený jogurt v létě, protože ji rychle vystřídalo rozčilování kvůli komentářům, souběžnému vysílání jiného tvůrce, údajnému napíchnutému telefonu a falešným účtům zaměřeným na jejího partnera.
Adéla přitom sama v minulosti řešila napíchnutý telefon natolik vážně, že ho podle všeho vypínala, balila do alobalu a schovávala do šuplíku, aby se nikdo nedostal k jejím tajným údajům. Česká kybernetická bezpečnost tak dostala jednoduché řešení: pokud selže heslo, dvoufázové ověření i IT specialista, nastupuje poslední linie obrany – role alobalu z kuchyně a víra, že signál se zalekne.
„Naše láska je pevná a silná.“ Věta, po které historie vztahů raději zpozorní a popcorn se začne připravovat
Velká část vyjádření se nesla v duchu okázalého ujišťování, že Adélu s Láďou nerozdělí vůbec nic, že jejich vztah je neprůstřelný a vydrží až za hrob. Jenže čím hlasitěji a častěji někdo musí veřejně vykřikovat, jak je jeho láska pevná, tím víc to působí jako reklama na něco, co se snaží přesvědčit hlavně samo sebe. Připomíná to ceduli „čerstvě natřeno“ – čím víc na ni někdo upozorňuje, tím větší chuť mají ostatní si sáhnout a zjistit, jestli to náhodou už dávno neuschlo.
Adéla prohlásila, že je s Láďou spokojená, že ho nikdy neopustí a že jejich láska všechno zvládne. Podobná vyjádření už ovšem zaznívala i v minulých vztazích, často krátce před jejich koncem, takže tentokrát nezbývá než držet všechny dostupné palečky, prsty na nohou a ideálně i dálkové ovladače, a doufat, že se osud rozhodne neopakovat starý scénář.
Minulé přešlapy by zůstaly minulostí, kdyby se pravidelně nevracely jako bumerang s GPS
Adéla si rovněž postěžovala, že jí lidé neustále připomínají staré chyby a nedovolí jí jít dál. Sama je označuje za „přešlapy“, jenže problém nastává ve chvíli, kdy se stejné chování opakuje i v současnosti, jen v novém balení – jiný partner, nový název kanálu a PayPal, který už tentokrát určitě funguje správně.
Minulost se totiž nedá zavřít do šuplíku slavnostní větou o „nové Adéle“, když ten šuplík každou chvíli sám vyskočí ven a začne znovu vyprávět. Pokud se zároveň opakují hádky, urážky a každá kritika je automaticky označena za útok nebo spiknutí, působí to spíš jako nekonečný seriál než jako nový začátek. Změna se totiž pozná podle toho, co člověk dělá, ne podle toho, kolikrát to během vysílání slavnostně oznámí.
Veřejné vystupování samozřejmě nikoho neopravňuje k vyhrožování nebo skutečné šikaně. Na druhou stranu ale nejde pravidelně servírovat jednu dramatickou historku za druhou, sbírat na tom pozornost a zároveň čekat, že publikum bude jen tiše tleskat a dělat, že si ničeho nevšimlo. Publikum totiž není zlatá rybka – pamatuje si víc než poslední tři věty.
Soud chtěl přehled o financích. Dostal PayPal, pohovor, občanku i kusadely
Celá tahle kapitola nakonec je dokonalá ukázka Adélina zvláštního talentu proměnit jednoduchou povinnost v nekonečný seriál na pokračování. Stačilo oznámit změnu účtu, doložit příjmy a stručně informovat o hledání zaměstnání. Místo toho vznikl proud zpráv, ve kterém se potkala stokoruna na PayPalu, pohovor na uklízečku, potvrzení pro případ nepřijetí, nová občanka, spořicí účet, přejmenovaný kanál, Láďův hladík i další várka kusadely – zkrátka finanční report ve stylu „co dům dal a trouba zvládla“.
Soudkyně tak možná stále čeká na jasný finanční přehled, ale zato už téměř zná týdenní program domácnosti a ví, co bude Láďa obědvat i večeřet. Kdyby to takhle pokračovalo dál, může si rovnou založit složku „jídelníček a vztahové aktuality“ a přestat řešit čísla úplně.
A jestli si chcete všechny dopisy, Adélina vysvětlení, rodinnou romantiku, alobalovou ochranu telefonu i návrat slavné kusadely poslechnout v celé jejich kráse, Vladěnka to ve svém videu rozebrala podstatně podrobněji. Protože číst, že Adéla hlásí soudu stokorunu, je jedna věc, ale slyšet, s jakou vážností se z ní stává událost hodná státního svátku, je teprve zážitek.
Foto: se svolením Red Face