Vrať se ke mně nebo umřu žalem a budeš mě mít na svědomí

S poctivostí nejdál dojdeš, chtělo by se vám tvrdit. Pravda ale je, že na pánské osazenstvo platí spíš nepoctivé vydírání. Citové vydírání nepatří k pravidlům etikety. Zato funguje. Pod pohrůžkou citové vyprahlosti, hektolitrů slz, zpackaného života nebo neštěstí do

S poctivostí nejdál dojdeš, chtělo by se vám tvrdit. Pravda ale je, že na pánské osazenstvo platí spíš nepoctivé vydírání. Citové vydírání nepatří k pravidlům etikety. Zato funguje. Pod pohrůžkou citové vyprahlosti, hektolitrů slz, zpackaného života nebo neštěstí do konce dnů, totiž mnoho mužů přiměje k tomu ustoupit ze svého radikálního rozhodnutí.

Špatné svědomí

Citové vydírání nejvíce uplatňují ženy, které se právě dozví, že je chce partner s konečnou platností opustit. Chlapi přestávají být chlapy a drsná schránka, kterou nezvyklá ani ta největší vichřice, se najednou začne rozpouštět jako kostka cukru v horké kávě. Překvapující však na tom celém je, že je nepřitáhne zpět láska k bývalé partnerce, ale výčitky svědomí.

Čím vychytralejší žena, tím promyšlenější vydírací plán

Říká se, že zhrzená žena je schopna čehokoli. A pokud její protějšek pláchne k hubenější, krásnější a po všech stránkách lepší milence, je to sakra důvod, proč přichystat odvetu. Proto se k takovým krokům uchylují často i ženy, které jsou hezké, úspěšné a za normálních okolností i zdravě sebevědomé. „Pocit, že člověk může ztratit milovanou osobu, dokáže od podlahy převrátit dosavadní vzorce chování,“ říká G. Morris, psycholog a lifecoach, který se s problematickou citového vydírání setkává u tří ze sedmi případů rozchodu. Mohlo by se zdát, že k těmto krokům se uchylují především ženy méně vzdělané, které si neuvědomí dopady na celou situaci. Podle Morrise jsou to ale překvapivě vzdělané ženy. „Jedná se dokonce i o ženy na vysokých postech, které takové jednání rozhodně zapotřebí nemají,“ vysvětluje. „Dělají to vypočítavě a chytře. Dokážou totiž přesně vyselektovat situace, ve kterých se to hodí nejvíce, a tedy to bude mít nejhlubší citový dopad na partnera, o kterého bojují.“

Jednou a dost neplatí

Nejedná se přitom jen o jednorázové promluvy. Citové vydírání expartnera je většinou dlouhodobé a trvalé. Partner pod palbou výčitek a hrozby toho všeho, co způsobí, začíná sám věřit, že selhal on a bere rozchod za svou chybu. Svědomí je pro většinu mužů tíživé. Vyplývá to z jejich vlastní ješitnosti. Nechtějí stát za tím, že se něco pokazilo a už vůbec ne, že to právě oni způsobili. „Často se stává, že po delší době citového vydírání muži nevydrží psychický nápor a vrátí se k ženě, kterou opustili, i přestože jej k ní už nepojí žádné citové pouto.“

Vítězka, ale ne nadlouho

Ženy tímto způsobem dosáhnou svého až u 54 % případů. „Někteří muži se dokonce vrací opakovaně,“ potvrzuje Morris a dodává: „Tyto vztahy ale nemají dlouhého trvání a ani je nečeká růžová budoucnost. Většina párů se v průměru do půl roku stejně rozejde.“ Problém je, že nová partnerka, kvůli které muž ženu původně opouští, v 87 % případů už nechce s mužem navazovat dále partnerský vztah, protože se bojí dalšího zklamání a dalšího návratu. Citové vydírání tak většinou splní svou funkci. Ženě, která vydírá, jde především o to, aby zlikvidovala svou sokyni. O skutečný návrat partnera stojí jen 23 % z nich. Text: Jana Tobrmanová