Topmodelka Jana Knauerová: Je důležité neztratit nadhled

Nemá ráda svazující konvence, její vzhled je až neuvěřitelně adaptabilní, nežije v klasickém partnerském vztahu a nevadí jí, že často vypadá víc jak kluk, než holka. 

 

Topmodelka Jana Knauerová žije v New Yorku a na módní scéně v České republice se objevuje zřídkakdy. S radostí však přijala nabídku stát se tváří Mercedes – Benz Prague Fashion Weekendu na začátku letošního září a tak si ji mohli návštěvníci této módní události na chvíli užít i u nás. Je netradičně krásná a přirozeně svá. V rozhovoru pro Dokonalou ženu prozradila nejenom to, že monogamie nemá v jejím životě místo, ale rovněž rady začínajícím modelkám.

Jani, dobyla jste New York, mnoho obálek světových časopisů i zastoupení na módních přehlídkách věhlasných značek. Kdy jste poprvé vstoupila na molo?
S modelingem jsem začala v roce 2006, bylo mi 17. Jsem hlavně fotomodelka, a na molo jsem poprvé vstoupila až v roce 2009. Převážně pracuji na foto editorialech pro časopisy, na kampaních a také fotím lookbooky pro návrháře.

Toužila jste se realizovat v módě odjakživa? Nebo vás lákala i jiná profese?
Když jsem byla malá, uvažovala jsem nejvíc asi o architektuře. Abych byla upřímná, o módě jsem se dozvěděla až během modelingu. Pocházím z Lovosic, malého města na severu Čech a v dětství jsem moc necestovala, takže se ke mně móda nějak nedostala. Navíc jsem vyrůstala v době, kdy ještě nebyl moc rozšířený internet, takže nebylo tolik možností, jak se snadno dozvědět o velkém širém světě. Měla jsem ale štěstí, že internet se velmi rozmohl zrovna v době, kdy jsem s modelingem začala - ten mi jednak usnadnil nalezení mé první agentury a jednak veškerou budoucí komunikaci v rámci cestování a práce. Neumím si představit, jak bych fungovala před dvaceti lety, technologie všem nesmírně usnadnila práci a život!

Jak rychlý byl vzestup nahoru?
Můj kariérní postup byl velmi pozvolný, za což jsem moc ráda. Jelikož jsem holka z malého města, vyhovovalo mi, že se můžu ve světě modelingu rozkoukat a naučit se, jak v něm všechno chodí. Byl pozvolný, ale i tak byl velmi atraktivní: již na začátku kariéry jsem dělala editorialy pro ty nejlepší časopisy, například moje první práce byla pro Dazed and Confused, což je skvělý britský módní časopis.Velký zlom v mé kariéře nastal, když jsem šla exkluzivně přehlídku pro Balenciagu. Prošla jsem velkou změnou image, vůbec první změnou v mé kariéře, z dlouhých, světle hnědých vlasů jsem se změnila v krátkovlasou, odbarvenou punkerku. Svým novým vzhledem jsem zaujala spoustu nových klientů, mezi nimi například i Annu Wintour z Amerického Vogue, nebo Maria Testina, se kterým jsem fotila kampaň pro Versace.

Nezapadáte mezi tuctové modelky, které se dostanou na pomyslný vrchol a za pár let po nich „neštěkne ani pes“. Jste jiná, charismatická, za každých okolností neuvěřitelně adaptabilní konkrétní situaci a často působíte více jako kluk než holka. Jak na to pohlížíte vy?
Děkuji. Od začátku mé modelingové kariéry jsem věděla, že to, co se klientům na mně líbí, je hlavně obočí a můj androgynní vzhled. Výhodu mám v tom, že sice jsem androgynní, ale zároveň můžu být stylizovaná velmi žensky. Když je modelka příliš jednostranná, brzy se může klientům okoukat a ti si brzy najdou nějakou jinou modelku. Co je ale velmi důležité je charakter a povaha. Můžete být nejkrásnější a nejperfektnější modelka na světě, ale když na modelingovou profesi nemáte náturu, dlouhodobý úspěch se nemusí dostavit. Modelka musí být velmi profesionální a zároveň zábavná, což myslím jsem.  

Zajímáte se o to, co si o vás lidi myslí? Ať už u nás nebo v New Yorku?
Tak já si myslím, že na tom do určité míry záleží všem. Lidé chtějí být uznáni a nikdo nemá rád, když o něm lidi mluví negativně. Každopádně každý, kdo se pohybuje ve světě showbyznysu, se velmi brzy přesvědčí o tom, že nikdo na světě nemá pouze fanoušky. Nenávistné komentáře se k vám dostanou vždycky, ať jste Dalai Lama nebo Kim Kardashian. Co se u mě změnilo v posledních letech, je to, jak se na komentáře od lidí dívám. Snažím se na ně dívat co možná nejvíc objektivně. Občas se stane, že má někdo dobrý komentář. Myslím, že jsem se naučila rozpoznat, kdy si s něčím nelámat hlavu, a kdy bych se měla nad sebou zamyslet.

Jak často vás na ulici někdo pozná?
Tady v Americe pouze občas lidi, kteří se vyznají ve světě módy, v Čechách vlastně nikdo, nebo je možné, že se jen nehlásí.

Vymykáte se běžným konvencím, o tom vypovídá i vztah s vaším přítelem Julesem. V čem tedy spočívá „otevřenost vašeho vztahu“, o které je zmínka i na vašem společném blogu Polyglamorous?
S Julesem jsme spolu tři a půl roku, a vztah jsme otevřeli zhruba před dvěma lety. Hlásíme se k takzvané polyamorii, což je typ otevřeného vztahu, ve kterém se klade důraz na upřímnost a  otevřenost- a to jak fyzickou, tak hlavně citovou. A to vše i k více než jednomu partnerovi nejednou. Blog Polyglamorous jsme spolu s Julesem založili při příležitosti vysílání britské televizní show “Made in Chelsea.” Jelikož jsme věděli, že náš životní styl a netradiční vztah vzbudí pozornost, chtěli jsme, aby lidé měli možnost nahlédnout do našeho vztahu hlouběji. Bylo nám jasné, že v televizi nebudeme mít možnost hovořit o našem vztahu do hloubky, proto jsme se rozhodli pro sdílení podrobností na internetu. Lidé, které alternativní vztahy zajímají, si mohou přečíst o tom, jak to v nich chodí a co je v nich podstatné. Polyglamorous ale není jen o polyamorii a netradičních vztazích. Podle online slovníku Urban Dictionary, “Polyglamorous je člověk atraktivní, až nepřístojně brilantní a talentovaný v mnoha oblastech; záviděníhodně úspěšný všeuměl, zároveň ale také relativně skromný. Někdo, koho bys chtěl nesnášet, ale nemůžeš.” Polyglamorous je o životním stylu, o módě, kosmetice, filozofii, aktuálním dění. V polovině listopadu otevírá Polyglamorous obchod, kde budou dostupné různé věci, některé navržené námi, jiné navržené ve spolupráci se skvělými návrháři a umělci, a nakonec také naše nejoblíbenější věci jiných firem, které nás něčím oslovili.  

Nemáte strach, že právě odchylka od zažitých zvyklostí nakonec nabourá váš život? Není to jen postoj k pohledu na život v ČR oproti „volnosti“, která dýchá z New Yorku? Nemyslím si, že náš životní styl by mohl nějak narušit náš život. Naopak, věřím, že nám naopak otevírá spoustu možností a umožňuje velký emocionální růst. Překvapivě, i v New Yorku je spousta lidí, kterým náš vztah připadá velmi exotický. Všude na světě jsou ale lidé, kteří mají neúspěchy monogamie před vlastníma očima, a proto nám v podstatě všude celkem fandí. Co se snažím zdůrazňovat, a to nejen na našem blogu, je, že tradiční monogamní vztah může být pro spoustu lidí skvělá volba. Naším cílem je zviditelnit netradiční vztahy a odstranit stigma, které je s nimi spojené, a zároveň zdůrazňovat, jak moc je ve vztahu důležitá komunikace. Chceme, aby lidé neměli špatné svědomí kvůli pocitům, které jsou naprosto přirozené - například když se zamilují do nového člověka v době, kdy už mají partnera. Na tom není nic špatného.

Která spolupráce vám v nejlepším a naopak v nejhorším utkvěla v paměti?
Naprosto nadšená jsem byla z focení pro ruský Vogue, pro který jsem dělala editorial, který nafotil Hedi Slimane. Editorial byl velmi androgynní ale zároveň sexy. Práce s talentovanými lidmi, kteří mají pro každé focení skvělou vizi, je velmi inspirující. Z žádného focení nemám špatné vzpomínky, asi jsem měla velké štěstí!

Máte plány do budoucna? Je značka, kterou byste ráda zastupovala, a zatím se to nepodařilo?
Začala jsem studovat finance a matematiku na Baruch College, City University of New York (CUNY). Dále rozjíždím filmovou produkci a řídím blog, což jsou největší projekty, na kterých momentálně pracuji. Co se týče modelingu, tak existuje nespočetně mnoho firem, pro které bych ráda pracovala. Moc by mě zajímala nějaká zakázka pro kosmetickou firmu.

Je těžké být modelkou? Často si lidé za touto profesí mylně představují bez nadsázky sex, drogy a rock n´roll…
Tak sex, drogy a rock and roll byl dobrý popis modelingu tak zhruba v osmdesátých letech. Dnes je to velmi konkurenční byznys, protože modelek je velmi mnoho a vydrží jen ty nejlepší a nejprofesionálnější. Být modelkou je náročná práce na plný úvazek. Kariéra začíná v útlém věku a je spojená s intenzivním cestováním, které dost často naruší středoškolské povinnosti. Modeling je skvělý způsob, jak vycestovat, rozšířit si obzory, a poznat svět.  

Co byste vzkázala mladým dívkám, které touží stát se modelkou?
Buďte trpělivé! Ne vždy přijde úspěch hned. Musíte být připravené pracovat a užívat si každou chvíli kariéry. Modeling není jen zábava. Někdy musíte dělat věci, do kterých se vám nebude moc chtít a být přitom neustále milá a příjemná. Modeling je kariéra, ve které si můžete vydělat spoustu peněz. Neusněte ale na vavřínech a mějte na paměti, že modeling je krátkodobý a brzy začněte přemýšlet o tom, jaká práce vás bude zajímat později.  Je důležité za všech okolností neztratit nadhled a je důležité mít jasno v tom, co je v životě důležité a čeho chce člověk dosáhnout.

Co vás kromě módy baví a naplňuje? Máte čas i na jiné koníčky?
Miluju hlavně čtení. Většinou nevyjdu z bytu bez knihy v ruce. Mám také ráda sportování, zejména jógu, pilates, a chodím lézt na horolezeckou stěnu! Zároveň mě moc baví škola, hlavně matematika. Moc mě baví práce na blogu, a naplňuje mě budování mých firem.