Když vás popadne „žravka“

Problém…?! Špíčky, tukové polštářky a zkrátka ona zarputilá nadbytečná kila s takovýmto „žravým“ režimem doslova „kvetou“. Zvětšují se, množí a stávají se odolnějšími! Mnohé (a ruku na srdce) následně hájíme svou zvětšující se figuru různými výmluvami

Problém…?!

Špíčky, tukové polštářky a zkrátka ona zarputilá nadbytečná kila s takovýmto „žravým“ režimem doslova „kvetou“. Zvětšují se, množí a stávají se odolnějšími! Mnohé (a ruku na srdce) následně hájíme svou zvětšující se figuru různými výmluvami o genových dispozicích a indispozicích nebo o pomalém metabolismu. Přejídání není dáno geneticky. Tak je podmíněn metabolismus našeho organismu. Někteří lidé mohou jíst hodně a nepřibírají. To je ovlivněno neurovegetativních systémem, který ovlivňuje rychlost metabolismu, a v neposlední řadě naším životním stylem. Pravda, rodiče na tom jistý podíl mají. Stravovací návyky si vytváříme v naší rodině. Učíme se, jaká jídla, kolik a kdy je jíme. Zda je rychle zhltnete, nebo si dopřejeme přiměřený čas. Jak se říká, zvyk je železná košile a stravovací návyky se opravdu mění velmi těžko. Znamená to nejen více pohybu a méně cukru, ale i schopnost zvládat stresové situace jinak než dávkou čokolády.

Příčiny

Ze zdravotního hlediska může být nutkavý pocit sníst cokoliv, co vidíte, způsobeno několika příčinami. U žen je to například hormonální nevyváženost v různé fázi menstruačního cyklu. Za to odpovídají převážně estrogeny. Může jít i o genetické poškození, jako například při onemocněních štítné žlázy, cukrovce, některých psychiatrických diagnózách a podobně. Rovněž stres či špatná nálada mohou vést k přejídání. Jídlo tedy pro nás může působit jako jistá forma terapie. Když jsme z něčeho nervózní, smutní nebo naštvaní, samotný akt jedení může navodit zklidnění, zlepšit náladu. Kromě toho nás k pojídání velkého množství potravy může vést prostředí nebo momentální situace. Jíme, když jsme s přáteli na dobré firemní akci, také tehdy, když se například chystáme na zkoušku nebo potřebujeme vyřešit nějaký problém.

Čtěte také: Nepřejídáte se? Prima! Budete žít déle!

Jak s tím bojovat aneb prevence na prvním místě!

Existuje několik šikovných triků, které tlumí chuť k jídlu. No všeobecně známo je, že grapefruitová šťáva vyvolává pocit nasycení. V některých případech také může platit známá věta, že hlad je převlečená žízeň. Pitný režim je pro organismus velmi důležitý, tekutina objemově zaplní žaludek a cukr dočasně zasytí centrum hladu. Tuhá strava má být zapíjena tekutinami, aby se usnadnilo mechanické zpracování sousta v žaludku. Základním pravidlem je jíst menší porce a častěji, doplnit jídelníček o ovocné, zeleninové saláty a šťávy či celozrnné produkty.

 

Rovněž platí zásada sebepozorování, to znamená, že analyzuji chvíle nudy a podněty, které mě vyprovokují na mlsání. Aktivně kontroluji a eliminuji rizikové situace přejídání - například nevhodné nákupy. Dobrým tipem, jak tomu předejít, je i zaměstnání se jinou činností. Je výhodné mít jakousi představu o tom, co udělám, když to na mě přijde. Je zde více možností - můžu mít dohodu s kamarádkou, že jí zavolám a popovídáme si. Jiným trikem je mít v ledničce zdravější potraviny a jídlo obecně – jejich chuť není tak lahodná, abyste se jimi začali přejídat…

Text: Ela Procházková