Thajsko: Dovolenou u moře spojte s návštěvou Sukhothai

Thajsko patří zejména v zimě k nejnavštěvovanějším destinacím, turisté se sem jezdí ohřát (teplota dosahuje cca 30 °C) či vykoupat v moři. Mnohé z nich však povalování po několika dnech omrzí, a tak hledají jiné možnosti, jak zaplnit volný čas. Návštěvou bývalého hla

Thajsko patří zejména v zimě k nejnavštěvovanějším destinacím, turisté se sem jezdí ohřát (teplota dosahuje cca 30 °C) či vykoupat v moři. Mnohé z nich však povalování po několika dnech omrzí, a tak hledají jiné možnosti, jak zaplnit volný čas. Návštěvou bývalého hlavního města Sukhothai – bylo jím přes 120 let – nebudou zklamáni, může se totiž pochlubit několika primáty.

Buddha tady chodí i leží

Šlo vůbec o první nezávislé thajské království. Dalo zemi abecedu, inspirovalo i výstavbu dalších, nedalekých měst – například Kamphaeng Phetu a Bangkoku dalších. Místní sochaři byli tak trochu posedlí vyobrazením Buddhy, který byl nejčastěji zpodobňován sedící v typické lotosové pozici. Oni jej však jako jedni z prvních začali ztělesňovat i v dalších pózách – stojícího, kráčejícího či ležícího. Jinak název (v překladu znamená „úsvit štěstí“) dostalo město Sukhothai v roce 1238. A to po dceři vládce jménem Sri Indraditya, jenž dokázal sjednotit sousední menší království v jeden celek. I když jsou jeho zásluhy nesporné, ještě větší se přisuzují Ram Khamhaengovi, jeho synovi, který byl podle análů zosobněním ideálního panovníka. Sukhothai se za jeho vlády stalo nejdůležitějším kulturním i společenským centrem země.

Bronz zdůraznil harmonii

Podle nápisu z roku 1292 se Sukhothai stalo vzkvétajícím královstvím plným ryb a rýže a podle mnohých historiků právě zde vznikl celý thajský národ. Určovalo i umělecký směr, místní sochy Buddhů se staly po další léta i staletí estetickým měřítkem. Zdejší sochaři raději používali bronz než kámen. Považovali ho za mnohem jemnější materiál, který víc zdůrazňoval harmonii tohoto náboženství. Srdcem všeho dění se staly královský palác a chrámový komplex Wat Mahathat. Jeho svatyně je také největším chrámem města, na podstavcích stojí sochy Buddhových učedníků a socha sedícího Mistra.

Spatříte i kamenný trůn

Nesmí tu pochopitelně scházet park. Obklopují ho zdi o délce 1800 a šířce 1300 metrů. V nich jsou čtyři brány, u jedné z nich visel zvon, který tam nechal nainstalovat Ram Khamhaeng. Ten nesvolával věřící k modlitbě jako ty evropské, každý na něj mohl zazvonit a přivolat krále, který rozsoudil spor a nastolil spravedlnost. Našel se i kamenný trůn, na němž Ram Khamhaeng vyřizoval státní záležitosti. Návštěvu je možné zakončit chrámem Traphang-Tong na ostrově uprostřed jezera, kde je uchován otisk nohy Buddhy. Další významné nálezy má Thajsko v místním muzeu...