Pásový opar: Co byste měli vědět a jak chránit sebe i své blízké

Pásový opar: Co byste měli vědět a jak chránit sebe i své blízké

Pásový opar může být závažné a velmi bolestivé virové onemocnění, které je rozšířenější,
než byste si mysleli.


I přesto kolem něj panuje mnoho zavádějících informací, jež často vedou k podcenění rizik i prevence. Přinášíme pět nejčastějších mýtů, podíváme se ale i na možnosti léčby a přiblížíme, jak se účinně chránit.

Vyskytuje se jen výjimečně a nejde o nic dramatičtějšího než o pár nevzhledných puchýřků na těle. A mně rozhodně nehrozí.“ To si možná říká mnoho lidí. Pásový opar je velmi často podceňován, s následky se ale někteří pacienti mohou potýkat i roky. Jaké nejčastější mýty o tomto virovém onemocnění panují?

 

1. Pásový opar je vzácný

I když si mnoho lidí myslí, že pásový opar postihuje jen malou skupinu lidí, pravda je, že jde o velmi rozšířené onemocnění. Podle odborníků může k reaktivaci viru varicella zoster, který pásový opar způsobuje, dojít v průběhu života až u každého třetího člověka*. Pokud navíc patříte mezi více než 90 % dospělé populace ve věku 50 let a starší, která prodělala plané neštovice, jste hlavní rizikovou skupinu. „Pásový opar je výrazně častější, než si většina pacientů uvědomuje, přičemž výskyt stoupá s věkem a s oslabením imunitního systému,“ říká primářka Kliniky infekčních nemocí, FN Bulovka, MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.

2. Pásový opar postihuje jen starší lidi

I když je pravda, že pásový opar se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 50 let, mohou jím být postiženi i mladší jedinci, kteří mají oslabenou imunitu. Kromě věku může být imunita oslabena také přidruženými chronickými onemocněními a nebo zdravotním stavem pacienta či léčbou, kterou pacienti podstupují a která potlačuje imunitu. Ve zvýšeném riziku rozvoje pásového oparu jsou pak zejména pacienti po transplantaci kmenových buněk kostní dřeně, po transplantaci orgánů, lidé žijící s HIV, pacienti s lupusem, revmatoidní artritidou, nádorovými onemocněními, zánětlivými střevními onemocněními, mezi která patří například Crohnova choroba, roztroušenou sklerozou, lupénkou nebo také pacienti s diabetem 2. typu, astmatem, kardiovaskulárním onemocněním či pacienti, kteří užívají léčbu, která může ovlivnit imunitní procesy.

Virus varicella zoster, který v těle zůstává po prodělání planých neštovic, se může v průběhu života znovu aktivovat.

3. Pásový opar je jen kosmetický problém

Mnozí si myslí, že pásový opar je jen nepříjemné onemocnění kůže, ale následky mohou být mnohem závažnější. Typickým příznakem jsou bolestivé puchýřky na kůži, které se objevují na jedné straně těla nebo obličeje. Pokud se opar rozvine v oblasti očí, může způsobit závažné oční komplikace. Někteří pacienti mohou také po vymizení vyrážky trpět tzv. postherpetickou neuralgií – dlouhodobou bolestí v oblasti průběhu zasaženého nervu, nebo v oblasti předchozí herpetické vyrážky. Tato bolest může přetrvávat měsíce či roky. „Léčba pásového oparu je zvlášť komplikovaná, pokud není zahájena včas. Je to právě zpožděná diagnóza, která často vede k rozvoji obtížně léčitelných komplikací, varuje lékařka Roháčová.

4. Pásový opar se nedá léčit

Přestože virus způsobující pásový opar nelze z ogranismu zcela vyloučit, existují účinné způsoby léčby probíhajícího onemocnění. Léčba může ovlivnit průběh a vznik komplikací pásového oparu. Pokud je antivirová léčba zahájena nejlépe do 24 až 72 hodin od prvních příznaků, lze výrazně snížit riziko rozvoje závažných komplikací včetně postherpetické neuralgie. Pozdní zahájení léčby však již nemusí předejít dlouhodobým problém a komplikacím.

5. Prevence pásového oparu neexistuje

Očkování je efektivním způsobem, jak předcházet vzniku pásového oparu, zejména u osob starších 50 let nebo těch s oslabenou imunitou. Vakcína Shingrix poskytuje ochranu proti pásovému oparu po dobu až 11 let a pomáhá snižovat riziko nejen výskytu onemocnění, ale i jeho potencionálních komplikací v podobě postherpetické neuralgie. Očkování je dostupné u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech.

 

Pásový opar není nemoc, která by se měla brát na lehkou váhu. Ačkoliv panuje řada mýtů o jeho vzniku, léčbě i prevenci, moderní medicína nabízí účinné prostředky, jak zmírnit následky a chránit se před ním. Prevence, včasná léčba a povědomí o rizicích jsou klíčové. Pokud patříte do rizikové skupiny, konzultujte možnosti očkování se svým lékařem.

 

Pásový opar v kostce

1. Pásový opar je způsoben virem varicella zoster, který v těle zůstává po prodělání planých neštovic.

2. Až každý třetí člověk může pásovým oparem onemocnět v průběhu svého života*.

3. Pásový opar může postihnout nejen kůži, ale i oči, kde může způsobit vážné poškození zraku.

4. Postherpetická neuralgie – dlouhodobá bolest po zhojení puchýřků – může přetrvávat měsíce až roky.

6. Vakcína Shingrix poskytuje až 11 let ochrany proti pásovému oparu.

*Na základě dat z USA, nemusí být reprezentativní pro světovou populaci



Vakcína Shingrix je registrovaný léčivý přípravek vázaný na lékařský předpis. Vakcína se aplikuje do svalu formou injekce (obvykle do horní části paže). O očkování se poraďte se svým lékařem. Před použitím si pečlivě prostudujte příbalovou informaci dostupnou též na www.gskkompendium.cz. Případné nežádoucí účinky, prosím, nahlaste na cz.safety@gsk.com. Očkování nemusí chránit 100 % očkovaných.



 



 

 

PM-CZ-SGX-ADVR-240006, schváleno 9/2024