Věčnost je dar... I prokletí

Existuje hra, kterou vždycky vyhraje smrt.

Olivie Blake: VLÁDCI SMRTI

 

Víceméně. Přesto k záhadným stolům usedají démoni, andělé i bohové. Protože někdy je výhra tak lákavá, že si nemůžete pomoct.

To zjistí i Lišák D’Mora, profesionální médium a šejdíř. Bohužel, právě on se stává jedinou nadějí lidstva. Tentokrát totiž do hry vstoupil někdo, kdo nerespektuje žádná pravidla a spoutal i samotnou Smrt. Po Lišákově boku stojí jen anděl strážný, Luciferův voják, upírka měnící se v kočku a duch, který chce zjistit, kdo ho zavraždil a proč. Jenže když je výhra tak vysoká, znamená to jediné – prohra je naprosto zničující...

Ukázka z knihy:

I po staletích praxe vás lajdácké a krvavé provedení vyvede z míry úplně stejně jako napoprvé. Vražda vážně nepatřila mezi jeho oblíbené formy likvidace.

„Cože?“ vyštěkl netrpělivě, zatímco zíral na krvavý čurbes u nohou.

„Výborně,“ poznamenala tajemná postava doslova zahalená do jaksi povědomé zlomyslnosti. „Přišel jsi. Konečně, nutno říct.“

Znepokojivé. Krajně znepokojivé.

„Tak tomuhle,“ poznamenal, místo aby hystericky ztrácel sebekontrolu, „říkám docela slušná eskalace. Za to můžete vy?“

„Záleží na uhlu pohledu, ne?“ pokrčila postava sotva znatelně rameny. „Vinným můžeš být dost dobře i ty, že ano? Pokud použiji tvá slova.“

V konečnem důsledku to nebyla úplně lež. A musel uznat, že si hrál se slovy dost neopatrně.

Přesto však… „Já nůž v ruce nedržím,“ poznamenal tiše.

„No dobrá.“ Postava mávnutím ruky odhodila nechutně kluzkou čepel na zem mezi nimi. „Ale vážně na tom nesejde, že ano?

Myslím teď, když tě tu máme.“

Opět pocítil zachvěv znepokojení, které mu však nijak nepomáhalo.

Lepší bude se dál držet toho, co je a není pravda. „Máte mě? Ujišťuji vás,“ odpověděl, „že mě nemáte.“

Druhá postava vystoupila přímo do světla: „Tak zkus utéct.“

Ne.

Ne, ne, ne.

To nebylo dobré. Ani zdaleka.

„Ale vy nejste…“

„Ale jsem,“ přikývla jednou a krátce postava.

„Ale vy dva přece…“

„Ach, samozřejmě jen z nouze,“ odpověděla první postava a stíny za jejími zády rozťal další pohyb, když si obě postavy vyměnily souhlasné pokývnutí. Vzbuzovalo to nepříjemné pocity, jako by to gesto patřilo něčemu nelidskému.

Konečně si začal připouštět děsivou skutečnost, že jej dohnala minulost.

„Neboj, brzy pochopíš,“ ujistila ho první postava.

Na mysli mu vytanuly dvě věci. Tvář. A vzpomínka.

Ne, tři věci. S omračující závratí si uvědomil, že je nevratně v hajzlu.

Ne, čtyři… „To má byt nějaká hra?“

Obě postavy se jednohlasně rozesmály – jako had požírající vlastni ocas a temnota polykající den.

„Všechno je hra, když chápeš pravidla,“ prohlásila druhá postava.

„Ale přísně vzato ne, tohle už není hra,“ přidala se první. „Teď jsme ve válce.“

A všechno zhaslo.

 

Olivie Blake je pseudonym kalifornské spisovatelky Alexene Farol Follmuth,  milovnice a vypravěčky příběhů, z nichž většina – nikoliv však všechny – obsahují prvky fantasy či nadpřirozena. Pokaždé se ovšem její vyprávění zaměřuje na otázky, co to znamená být či nebýt člověkem a jak se vypořádat s nekončícími zákruty a zvraty života a lásky.

Olivie se účastnila řady zajímavých projektů nezávislé sci-fi a fantasy scény, kromě jiného webseriálu Clara and the Devil (spolu s ilustrátorkou vystupující jako Little Chmura). Pod svým skutečným jménem podepsala smlouvu na YA sérii My Mechanical Romance. V češtině zatím vyšly její romány Atlasova šestka (2022), Atlasův paradox (2023) a Atlasův komplex (2024).

Žije v Los Angeles s manželem a potomkem a je velmi vděčná, že ji i její rodinu toleruje jistý pitbull, kterého kdysi zachránila…

Více o autorce se dozvíte zde www.olivieblake.com.

 

 

Olivie Blake: Vládci smrti, přeložil Jiří Jaňák, vydává nakladatelství Laser 368 stran, doporučená cena 429 Kč