Zodpovědnost! Samozřejmost, nebo výsada vyvolených?

Každý den je vlastně dnem otázek. Denně se ptáme sami sebe, na co máme chuť, kam jsme dali svůj oblíbený časopis, nebo jestli má vůbec cenu prát prádlo, když je venku sychravo. Tohle se dá zařadit mezi otázky z běžného života. Občas ale přijdou jiné otázky, filozofické..

Každý den je vlastně dnem otázek. Denně se ptáme sami sebe, na co máme chuť, kam jsme dali svůj oblíbený časopis, nebo jestli má vůbec cenu prát prádlo, když je venku sychravo. Tohle se dá zařadit mezi otázky z běžného života. Občas ale přijdou jiné otázky, filozofické... Jedna taková vyvstala na mysli mně, při dnešní přípravě na stěhování.

Na půdě se hromadí spousta banánovek s harampádím z předchozího stěhování, je tedy na čase v nich udělat pořádek, abych je mohla použít pro stěhování, které mě čeká v březnu. Na pomoc jsem si vzala maminku, která přijela i s dvouměsíčním štěnětem labradora. Jak už to tak bývá, štěně si chtělo hrát a to nám nesedělo do programu, který jsme měly připravený. Na starosti tedy štěně dostala babička. Pouštím se do první krabice a slyším, jak mamka křičí: ,,Babi, pojď si vzít kočku, on se jí bojí." Babička si s kočkou i psem chvíli povídala a diplomaticky jim vysvětlovala, jak je potřebné jejich klidné soužití. Kočka však tuto rozmluvu nepochopila a zaútočila psovi drápy přímo do obličeje. Jeho vyděšený štěkot vyděsil i mě a rozčílená jsem běžela pro psa, se slovy o zodpovědnosti. A tak si říkám, co je vlastně zdravá zodpovědnost? Co je přehnané a co je bráno, jako normální? I když víme, že se na své blízké můžeme spolehnout, jsou vlastně tak zodpovědní, jak od nich očekáváme? Proč byl pro babičku problém kočku vzít a zabránit tak ataku těch dvou němých tváří? Z veřejně dostupných zdrojů se o zodpovědnosti dá vyčíst následující: je to schopnost zcela a bezmezně vykonat jakýkoliv čin s tím, že jsem si zcela vědom důsledků, který takový čin může přinést, a to jak pozitivních tak negativních, plus chápu, že za důsledky ať už budou jakékoliv mohu pouze a pouze jen já, já jsem jejich strůjcem a já jsem i připravený a ochotný veškeré důsledky a následky z takového činu plynoucí přijmout a nést. Opravdu si všichni uvědomujeme význam slova zodpovědnost, nebo si jenom něco nalháváme? Jak vnímáte zodpovědnost vy? A máte ve svém okolí někoho, komu byste svěřili i svůj život, protože víte, že o něj bude zodpovědně pečovat? Podělte se s námi v diskuzi.   Autor: Markéta Benešová