Je váš partner skrblík?

Žijete s partnerem ve společné domácnosti, podílíte se oba finančně na jejím chodu, ale pořád se Vám zdá, že přítel nějak moc rozděluje ,,moje“ a ,,tvoje“? Nebo jste studentkou, mající pracujícího přítele a lístek do kina si přesto platíte sama?  Bohužel nám doby

Žijete s partnerem ve společné domácnosti, podílíte se oba finančně na jejím chodu, ale pořád se Vám zdá, že přítel nějak moc rozděluje ,,moje“ a ,,tvoje“? Nebo jste studentkou, mající pracujícího přítele a lístek do kina si přesto platíte sama? 

Bohužel nám doby starých gentlemanů daly nenávratně sbohem. Už není pravidlem, že muž ženě obleče kabát, zaplatí za ni v kavárně, či jí koupí čokoládu, na kterou má jeho drahá právě chuť, aniž by k ní přiložil paragon. Za dob našich babiček bylo toto samozřejmostí. Dnes je to bohužel výjimka, potvrzující pravidlo. Zeptaly jsme se našich čtenářek, jak na to nahlížejí a zde máte vybrané odpovědi. Rozálie, 26 (obchodní zástupce): ,,Jsme s partnerem několik měsíců. Jsme šťastní a velmi zamilovaní. Kámen úrazu nastává, když jsme v kavárně a dojde na placení účtu. S každým předchozím partnerem jsem si peněženku mohla nechat s klidem doma. S Petrem ne. Většinou si už připraví na stůl peníze přesně za svou útratu a mě nechá, ať si svou zaplatím sama. Nejsem na peníze. Svou kávu si zaplatit umím, ale chybí mi to gentlemanství, děkování za pozvání a sladké odvděčování se. Nevím, jak mu to říct, protože by se určitě urazil, proto radši budu mlčet a v podpaží držet naditou peněženku.“ Pavlína, 23 (studentka): ,,S partnerem jsme spolu asi šest let. Oba jsme studenti, ale oba si nějakým způsobem přivyděláváme. Partner je ze zámožnější rodiny, která ho finančně poměrně značně podporuje. Já si musím vystačit pouze s příjmem s brigády. O veškeré poplatky a pohledávky se dělíme rovným dílem. Jelikož můj příjem je asi 4x nižší, než partnerův, nemohu si dovolit nic navíc, než platbu složenek a účtů. Často se stane, že za mnou příjde, jestli si neobjednáme pizzu, načež já mu odvětím, že nemám peníze, reaguje stylem – aha, tak si jí objednám jen já. Stejně to funguje i s hospodou, nebo kinem. Než aby za mě platil, jde raději sám a já jsem s očima pro pláč doma.“ Simona, 36 (MD): ,,S Martinem máme jasně dáno, kdo co platí. Já financuji domácnost – jídlo, drogerii a různé potřeby do bytu a Martin vše ostatní. Já mám mateřskou 7600 a přítel si vydělá měsíčně skoro 25 tisíc. Když oba poplatíme, co je potřeba, já jsem na nule a příteli stále spousta peněz zbývá. Když jsem ještě pracovala, tak mi tento systém vyhovoval, jenže teď má přítel kapesné sám pro sebe 10 tis a já si nic takového dovolit nemůžu. Starého psa novým kouskům nenaučíš a tak tenhle zajetý systém nemůžu po 15 letech měnit. Denně doufám, že mu to dojde, ale asi bez úspěchu.“ Já osobně si stěžovat nemohu, ale dost lidí v mém okolí ano, právě proto tento článek. Máte podobné zkušenosti, nebo za vás přítel, druh či manžel platí účet v restauraci, kavárně, pouti, či jakékoliv jiné akci či zábavě, vždy a bez výjimek? Přispějte nám do diskuze, vaše názory uvítáme. Markét