Polygamie. Tabu, nebo realita?

Dokážete si představit, že denně sdílíte lože ne s jedním, ale se dvěma partnery, aniž by to někomu z nich přišlo divné, či mu to dokonce vadilo? A co takhle pravidelný sex ve třech? Ne? Možná se tedy budete divit fenoménu, který se k nám postupně „prosakuje“ ze zahranič

Dokážete si představit, že denně sdílíte lože ne s jedním, ale se dvěma partnery, aniž by to někomu z nich přišlo divné, či mu to dokonce vadilo? A co takhle pravidelný sex ve třech? Ne? Možná se tedy budete divit fenoménu, který se k nám postupně „prosakuje“ ze zahraničí.

Podivný inzerát

Není tomu tak dávno, co jsem na jednom z veřejných internetových fór narazila na inzerát, ve kterém stálo: „Mladý pár kolem pětadvaceti let hledá přibližně stejně starou dívku na společně soužití a vztah ve třech. Můžeme ti poskytnout lásku a pocit bezpečí. Nejedná se o sex, ten může i nemusí přijít až později.“ Pod fórem se během několika vteřin strhla diskuze plná negativní kritiky, ve které uživatelé nechodili pro slova „úchyl“ a „nechutnost“ příliš daleko.

Sex ve třech vs. vztah ve třech

Češi si zvykli na sex ve třech, a to obvykle v kombinaci 1 muž + 2 ženy. Dělají to tak často páry, které si chtějí svůj sexuální život nějakým způsob ozvláštnit a takový sex se stává jednorázovou záležitostí; třetí milenec/milenka bývá obvykle někdo úplně neznámý a po sexu také vše končí. Vylučuje se tak možnost, že by se z příležitostného povyražení stala citová záležitost. Naopak vztah ve třech je v České republice poměrně novinka.

Vztah plný žárlivosti a bez romantiky

Za největší zápor takovéto varianty vztahu je považována možnost, že jednoho ze tří milenců přestane tak trochu exotický styl života bavit a zamiluje se do jedné ze zbývajících osob natolik, že se bude snažit třetí osobu vyšachovat ze hry a ulovit partnera jen a jen pro sebe. Určitě vás také napadne žárlivost – časem se mohou vytvořit pochybnosti, jestli si všichni partneři věnují stejné množství času. A co teprve, když na scénu přijdou děti. Romantické duše se ptají: „A kde je romantika? Doopravdy lze přeci milovat jen jediného člověka!“

Nevěra nehrozí A argumenty „pro“? Co se týče peněz, je takové soužití ve třech natrvalo v případě, že všichni partneři vydělávají, velmi výhodné. Ve vztahu ve dvou se také často stává, že vám nějaká vlastnost u partnera chybí, nebo že pro vás občas nemá volnou chvilku a vy se zrovna cítíte tolik osamělí... Ve vztahu ve třech můžete s jedním partnerem najít společnou zálibu v chození do divadla, ale na fotbal byste ho nedotáhli ani heverem, zatímco ten druhý se cestou kolem divadla otřepe odporem, ale na tribuně je králem fanoušků. A není možnost, že by vás jeden z partnerů podváděl, nespíš bude natolik fyzicky a psychicky zaměstnán dvěma partnery, že na nevěru nebude mít ani pomyšlení, ani chuť.

Máte odvahu? Pokud vás myšlenka takového vztahu zaujala, či dokonce máte chuť ho vyzkoušet, musíte mít na mysli, že pro takovou „lásku“ není zrozen každý. Kdo je v dnešní době natolik vyrovnaný sám se sebou, že by dokázal svoje city dělit na dva stejné díly? Kdo je tak sebejistý a nebojí se zlomeného srdce, ba co víc – ode dvou osob?

Tohle je špatně.

Vztah ve třech může ale vypadat i jinak. Jeden z partnerů má vztah se dvěma lidmi zároveň, ale mezi těmito dvěma lidmi vztah není, MUSÍ však o sobě vědět a být s existencí druhého partnera srozuměni. Často se například stává, že ženatý muž má milenku, se kterou tráví téměř stejný díl času, jako s manželkou, ženy o sobě však vzájemně neví a kdyby ano, minimálně by se to ani jedné nelíbilo a milý záletník by se dostal do velmi nepříjemné situace. V tom případě se o polyamorii, jak se také jinak říká vztahu ve třech, nejedná. Co si myslíte po přečtení tohoto článku? Jedná se o science fiction nebo jsou trojpáry vztahem vzdálené či blízké budoucnosti?