Odhalili jsme: Tereza Kostková se schází s doktorem!

Panu doktorovi to s Terezkou opravdu sluší, což se nedá odepřít, ale abychom vše uvedli na pravou míru – jejich schůzky jsou čistě pracovní. Od září 2010 totiž spolupracují na projektu, který reaguje na problematiku onemocnění způsobenými human papilomaviry. O viru, který m

Panu doktorovi to s Terezkou opravdu sluší, což se nedá odepřít, ale abychom vše uvedli na pravou míru – jejich schůzky jsou čistě pracovní.

Od září 2010 totiž spolupracují na projektu, který reaguje na problematiku onemocnění způsobenými human papilomaviry. O viru, který může odstartovat řadu ne zcela jednoduše léčitelných nemocí, jako jsou genitální bradavice, karcinom pohlavních orgánů muže i ženy či rakovinu děložního čípku, se totiž velmi málo mluví. A Tereza, která se stala patronkou HPV college (www.hpv-college.cz) se toto choulostivé téma rozhodla odkrýt a varovat tak ženy před možnými riziky a k tomu si přirozeně vzala na pomoc jednu z největších českých kapacit. Přečtěte si, co ji k rozhodnutí věnovat se této záslužné činnosti vedlo.

Tereza Kostková:

Jsou věci, kterým věnujeme velkou pozornost, a přitom pro člověka nemají žádný význam. Pak jsou tady věci životně důležité, o kterých se naopak nepíše, nemluví natož nahlas. A já se domnívám, že právě těmhle věcem by se pozornost měla věnovat v první řadě. Konkrétně mám na mysli rakovinu děložního čípku – jedno z onemocnění způsobené lidskými papilomaviry (HPV). Toto gynekologické onemocnění zasáhlo do mně blízkých řad.

Život je setkávání

Člověka s člověkem, s láskou, s úspěchem, se štěstím... to jsou ta krásnější setkání. Anebo s nepřejícností, záští, krachem či špatnou zprávou. O tato setkání zrovna dvakrát nestojíme. K nejhorším zprávám pak patří ty, které dostaneme v lékařské ordinaci. O ně nestojíme ani jednou, protože si při nich uvědomujeme, jak jsme někdy bezradní a bezmocní.  Všichni do jednoho – ať si to přiznáme nebo ne – žijeme s podivnou matoucí „útěchou", že nám se to stát nemůže. A protože vlastní rodinu bereme jako svůj svět, vztahujeme povětšinou tuhle klamnou iluzi i na své nejbližší okolí. Dvakrát jsem byla vyvedena z omylu! Dvakrát střelilo tohle gynekologické onemocnění do blízkých řad. Nemohu, nechci a nebudu konkrétní, jména v tomto případě nejsou nijak podstatná. Podstatné je, že oba příběhy měly happy end. Zasáhly mladý věk – rozkvět – a pokaždé s sebou nesly vlnu strachu, spíš nevysloveného než halasného, a vlnu nejistoty. Nikdy nejsme dost připraveni, ale je zbytečné stát a čekat oddaně bez munice, když je na skladě. Obzvlášť, když je tak silná, že alespoň v tomhle případě protivníka nejen oslabí, ale rovnou zastaví. A ještě když s sebou nese nový život, stejně jako v obou „mých" zkušenostech, kdy po uzdravení opravdu nové životy na svět přišly! Právě proto, že nemoc napadá cestu, která není jen naší vlastní, ale i cestou pro „život" budoucí, měly bychom se chránit dvojnásob a dřív, než bude nutné, nebo než už bude pozdě.

Boj proti HPV onemocněním

Právě to dlouhé období strachu a nejistoty mě přinutilo věnovat problematice onemocnění způsobenými lidskými papilomaviry více pozornosti. Uvědomila jsem si, jak málo se o tom obecně ví a vůbec mluví. A tak jsem se rozhodla pomoci dostat tuto problematiku do co nejširšího povědomí a přispět tak k boji proti HPV onemocněním.

Text: Jana Tobrmanová