Putování na sever pokračuje

Cesta na sever 2/4 

Berlín je nádherné město! Najdete v něm nejen úžasná muzea a útulné kavárny, ale také skvělé trhy, kde si koupíte všechno od zeleniny třeba až po koberec. My jsme měli na Berlín přesně
3 dny a nechtěli jsme chodit po památkách či muzeích. Zajímalo nás spíše kulturní dění,
takže jsme objevovali různé zákoutí městských uliček a čtvrtí.

 

 

Naše hostitelka Jani nás nejen skvěle pohostila, ale také nám dala pár tipů, co v Berlíně navštívit. Jedním z nich byly již zmíněné trhy. Konají se většinou jednou za týden a opravdu na nich pořídíte takřka vše. Na trzích většinou prodávají Turci, kteří v Berlíně tvoří velkou komunitu, takže si užijete veselý cvrkot a halekání,
když Vám nabízejí svoje zboží. Nadšená jsem byla především z čerstvé zeleniny a ovoce, které předčily kvalitou i ty z farmářských trhů v Praze.

Rozhodně si musíte v Berlíně také dát skvělou kávu v nějaké té hipster kavárně a vyrazit na nějakou hudební akci. Berlín však již opouštíme za brzkého opět deštivého rána a vyrážíme na první stopovací místo na jedné benzínce na periferii města. Po asi 15 minutách si pro nás přijde pár, který za svým autem táhne menší jachtu. Helga a Hans nás vezou až k Rostocku a dozvídáme se, že jsou učitelé. Hans je dokonce profesorem na fakultě sociálních věd v Berlíně. Oba momentálně jedou na dovolenou na Rujánu, kde mají letní byt.

Náš rozhovor končí za dalších 200 km opět na benzínce těsně před Rostockem, kde vysedáme a poté si koupíme pozdní oběd. Náš plán je dostat se na druhý břeh do Dánska, ideálně s někým v autě, abychom nemuseli platit vysoké poplatky za převoz. Hodinu však marně zkoušíme zvedat palec. Hodně lidí nám však ukazuje, že nás nemohou vzít, protože nemají v autě místo. Chápeme to. Jsou prostě prázdniny!

 

 

Po více jak hodině a půl nám zastaví malý přívěs, ze kterého nadšeně gestikuluje paní středního věku. Jede prý se svojí maminkou a dcerou do Dánska na dovolenou. Usadí nás ke stolečku a společně vyrážíme na trajekt. Vše šlape jako hodinky a my za dvě hodiny vidíme druhý břeh. Abych pravdu řekla, v té chvíli jsem byla dojatá. Zvládla jsem totiž dostopovat až sem, za moře.

S Ulrikou, která mimo jiné zpívá ve Vídeňské opeře, jsme se dohodli, že společně přespíme v jednom kempu
a druhý den nás odveze až do Kodaně, kde už jsme měli opět domluvený couchsurfing. Poprvé jsem tak měla dánské pivo, které bylo pěkně ošklivé, ale oslava je prostě oslava!

Pokračování příště :-)

Vaše Dominika