Oslavte Den Země čepovaným pivem

Oslavte Den Země čepovaným pivem

Každoroční oslavy Dne Země připadajícího na 22. dubna jsou příležitostí zamyslet se nad současným stavem životního prostředí. Více než miliarda lidí v 175 zemích světa si v tento den připomene, proč je třeba o naši zemi důsledně pečovat.


K zodpovědnosti za budoucnost modré planety se hlásí i Český svaz pivovarů a sladoven, který sdružuje tuzemské výrobce piva. Za cíl si klade přispívat k trvalé udržitelnosti bezodpadovou produkcí piva, šetřením vodou či podporou spotřeby piva v ekologických obalech.

Iniciativa Den Země má kořeny ve Spojených státech, kde se roku 1970 na různých místech shromáždilo na 20 milionů lidí, aby demonstrovali za zdravější životní prostředí. Během let se tato iniciativa rozšířila po celém světě a od roku 1990 je 22. duben slaven coby světový svátek životního prostředí i u nás v České republice.

 

Výroba piva je bezodpadová

Pro výrobu českého piva jsou využívány téměř výhradně zemědělské produkty, které byly vypěstovány v Česku – žatecký chmel či český slad jsou pojmy dobře známé i lidem mimo pivovarský obor. Při výrobě piva vznikají suroviny, které se z velké části využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata, např. sladový květ, splavky nebo sladovnické mláto. Své místo ale druhotné suroviny z výroby piva nachází i ve farmaceutickém průmyslu – například pangaminové tablety z pivovarských kvasnic, jež jsou využívány jako potravinový doplněk. Jsou přirozeným zdrojem biotinu, který přispívá k udržení normální činnosti nervové soustavy a prospívá také vlasům a nehtům. V loňském roce dále byly na trh uvedeny sušenky z pivovarského mláta, které je bohatým zdrojem vlákniny a dalších cenných prvků.


Pivovary šetří vodou

Pozitivních změn pivovary v poslední době dosáhly ve spotřebě vody – jen dvěma největším pivovarským skupinám v Česku se za posledních osm let podařilo snížit spotřebu vody při výrobě piva až o třetinu. Nyní se pohybuje okolo 3 – 3,5 hektolitrů vody na 1 hektolitr piva, což je skvělý výsledek i v celosvětovém měřítku. Hlavním principem je, aby co možná největší množství vody, která je pro výrobu piva potřeba, bylo využito opakovaně. Typickým příkladem je třeba zachytávání horké vody, která vzniká jako vedlejší produkt při vaření piva, a její následné využití při výplachu pivních sudů.


Vyrazte pro pivo se džbánkem

„Pokud patříte k milovníkům piva a zároveň chcete pomoci k ochraně životního prostředí, držte se jednoduchého pravidla, že nejekologičtějším pivem je to čepované. A když už si ho nechcete dát přímo v hospodě či restauraci, dojděte si pro něj se džbánkem,“ nabádá Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů
a sladoven.  

Češi dlouhodobě patří k evropské špičce v třídění a následné recyklaci komunálního odpadu a velice dobře
u nás funguje systém vratných nápojových obalů. To je důležité zejména proto, že v poslední době vzrostla obliba pivních plechovek, jimž Češi dávají přednost před PET lahvemi. Pivovary proto vítají, že v Česku přibývá speciálních šedých kontejnerů, do nichž patří právě plechové obaly. Velký zájem mají pivovary i na tom, aby se dařilo tento odpad efektivně recyklovat.

 


Přestože Češi v současnosti vypijí více baleného piva než čepovaného, z hlediska „ekologičnosti“ obalů si pivovary nestojí špatně. „Více než tři čtvrtiny celkové pivní produkce se ke spotřebiteli dostává v opakovaně použitelných obalech, tzn. v sudech a tancích nebo ve skleněných lahvích, které jsou z absolutní většiny zálohované. Ty, které nelze znovu použít, například kvůli jejich poškození při manipulaci, putují coby surovina znovu do sklárny,“ uzavírá Martina Ferencová.

Doba rozkladu obalových materiálů

plechovka

15 let

PET láhev

100 let

sklo

1 000 a více let


Další informace naleznete na webových stránkách www.ceske-pivo.cz

 

Zdroj: https://eprehledy.cz/jak_dlouho_se_rozkladaji_odpadky.php